Mügeln

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mügeln
Pozdněgotický kostel sv. Jana
Pozdněgotický kostel sv. Jana
Mügeln – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška157 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSeverní Sasko
Administrativní dělení30 místních částí
Mügeln na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha55,1 km²
Počet obyvatel5 804 (2022)[1]
Hustota zalidnění105,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJohannes Ecke (nezávislý)
Oficiální webwww.stadt-muegeln.de
Adresa obecního úřaduMarkt 1
04769 Mügeln
Telefonní předvolba034362
PSČ04769
Označení vozidelTDO, DZ, EB, OZ, TG, TO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mügeln (hornolužickosrbsky Mohilno, česky též zastarale Mohelná) je město v německé spolkové zemi Sasko. Leží v jihovýchodní části zemského okresu Severní Sasko a má přibližně 5 800[1] obyvatel.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sousedními obcemi jsou Ožice (9 km) a Doblín (15 km). V minulosti byla obec Mohelná sídlem biskupa míšeňské diecéze, v 19. století byla napojena na úzkorozchodnou trať a zdejší nádraží kdysi patřilo mezi největší svého druhu v Evropě.

Dějiny obce[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní název Mügeln je odvozen od lužickosrbského mogyla, s významem náhrobek, či mohyla. Příponou -n- (Mogyl-n-) je pak vyjádřeno sídlo u nějakého náhrobku.[2]

V průběhu staletí se měnil způsob psaní názvu, ale již od roku 1590 se ustálil současný název Mügeln: v roce 984 (1012/18) Mogelin(i) (Thietm. IV. 5.), 1003 (1012/18) Mogilina (Thietm. V. 37.), 1161 Sifridus de Mugelin, 1185 Moglin, 1198 Mugelin, 1254 Mogelin, 1319 Mugelin, 1358 Mugelyn, 1551 Mogelln, 1555 Mögeln, 1590 Mügeln

První zmínka a rozvoj obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci Mohelné pochází z roku 984, kdy vévoda a pozdější první polský král Boleslav Chrabrý nechal doprovázet Jindřicha II. Bavorského po přijetí se svou družinou přes nisanskou a daleminskou župu až do Mohelné. Okolní obce byly rovněž osídleny převážně slovanským obyvatelstvem.

Když roku 1003 Boleslav táhl přes město Střela a návrší Lommatzscher Pflege, která vyplenil a vypálil, stanul rovněž před branami Mohelné. Podle pověsti se měli místní občané vyhnout vypálení města pomocí lsti, když polskému králi slíbili věrnost a chtěli se sami sejít navečer před jeho táborem. Přesto Boleslav již nemohl svůj následný plán odplaty uskutečnit z důvodu stoupající hladiny Labe a se svým vojskem byl nucen odtáhnout. 17. června 1025 Boleslav zemřel.

Zámek Ruhethal

Roku 1259 zemřel Sifridus de Mogelin, nejmocnější a nejbohatší místodržící Mohelné. Během svého úřadování vystavěl na zdejším návrší Festenberg hrad, dále kapli zvanou Uršula a roku 1241 založil ženský klášter beneditinek Marienthal in Sornzig. Roku 1261 byl postaven zámek Ruhethal. 26. března 1278 předal Albert, hrabě z Brehnydarovací listině město Mügeln pod jurisdikci míšeňského biskupa.

Kolem roku 1340 se v mohelenských kronikách objevují záznamy o Jindřichu Migelinovi (Heinrich von Mügeln), významném básníkovi, kronikáři, tvůrci bajek, milostných písní a kodifikátoru střední horní němčiny. Jako meistersinger byl činný u dvora u krále Jana Lucemburského a císaře Karla IV. (jako jeho osobní rádce pro státní záležitosti) v Praze a později v Uhrách u krále Ludvíka I. a ve ŠtýrskuRudolfa IV.

V roce 1429 byly části města zničeny husitskými výpady, při kterých české bojůvky vypálily a zpustošily i jiná města a obce v okolí. Těmto výbojům padlo za oběť mnoho místních obyvatel. Rozšířený názor, že Mohelnou husité zničili již roku 1428, má původ v celkově velmi nepřesném fiedlerovském pojetí[3], které však bylo pozdějšími výzkumy překonáno.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mügeln na německé Wikipedii.

  1. a b Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2022-08-05]
  2. Residenzen-Kommission, Arbeitsstelle Kiel, Artikel von Lars Dannenberg (Dresden). resikom.adw-goettingen.gwdg.de [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. Müglische Ehren- und Gedächtniß-Seule, Fiedler/Zießler, Freiberg 1652
  4. srov. Ralph Gundram, Döbeln und die Hussiten – Die Brandkatastrophe einer město im Spannungsfeld historischer Konstruktion und lokaler Legendenbildung, in: Neues Archiv für sächsische Geschichte, sv. 79, 2008, str. 10/pozn. 60 a str. 22/pozn. 113 (Zwickauer Rechtsbuch [1348] Codex statutorum Zwiccaviensium, III X1 141b, fol. 105b!)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]