Mügeln

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mohelná
Mügeln
Pozdněgotický kostel sv. Jana
Pozdněgotický kostel sv. Jana
Mohelná – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 157 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
Spolková země Sasko Sasko
okres Severní Sasko
Mohelná na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 55,08 km²
Počet obyvatel 6 071 (2015)
Hustota zalidnění 110,2 obyv./km²
Správa
Starosta Johannes Ecke (nestr.)
Oficiální web www.stadt-muegeln.de
Adresa obecního úřadu Markt 1
04769 Mügeln
Telefonní předvolba mezinárodní: +49 34362
z Německa: 034362
PSČ 04769
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mügeln (hornolužickosrbsky Mohilno, česky též Mohelná) je saské městečko v jihovýchodní části Zemského okresu Nordsachsen.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sousedními obcemi jsou Ožice (9 km) a Doblín (15 km). V minulosti byla obec Mohelná sídlem biskupa míšeňské diecéze, v 19. století byla napojena na úzkorozchodnou trať a zdejší nádraží kdysi patřilo mezi největší svého druhu v Evropě.

Dějiny obce[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Místní název Mügeln je odvozen od lužickosrbského mogyla, s významem náhrobek, či mohyla. Příponou -n- (Mogyl-n-) je pak vyjádřeno sídlo u nějakého náhrobku.[1]

V průběhu staletí se měnil způsob psaní názvu, ale již od roku 1590 se ustálil současný název Mügeln: v roce 984 (1012/18) Mogelin(i) (Thietm. IV. 5.), 1003 (1012/18) Mogilina (Thietm. V. 37.), 1161 Sifridus de Mugelin, 1185 Moglin, 1198 Mugelin, 1254 Mogelin, 1319 Mugelin, 1358 Mugelyn, 1551 Mogelln, 1555 Mögeln, 1590 Mügeln

První zmínka a rozvoj obce[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci Mohelné pochází z roku 984, kdy vévoda a pozdější první polský král Boleslav Chrabrý nechal doprovázet Jindřicha II. Bavorského po přijetí se svou družinou přes nisanskou a daleminskou župu až do Mohelné. Okolní obce byly rovněž osídleny převážně slovanským obyvatelstvem.

Když roku 1003 Boleslav táhl přes město Střela a návrší Lommatzscher Pflege, která vyplenil a vypálil, stanul rovněž před branami Mohelné. Podle pověsti se měli místní občané vyhnout vypálení města pomocí lsti, když polskému králi slíbili věrnost a chtěli se sami sejít navečer před jeho táborem. Přesto Boleslav již nemohl svůj následný plán odplaty uskutečnit z důvodu stoupající hladiny Labe a se svým vojskem byl nucen odtáhnout. 17. června 1025 Boleslav zemřel.

Roku 1259 zemřel Sifridus de Mogelin, nejmocnější a nejbohatší místodržící Mohelné. Během svého úřadování vystavěl na zdejším návrší Festenberg hrad, dále kapli zvanou Uršula a roku 1241 založil ženský klášter beneditinek Marienthal in Sornzig. Roku 1261 byl postaven zámek Ruhethal. 26. března 1278 předal Albert, hrabě z Brehnydarovací listině město Mügeln pod jurisdikci míšeňského biskupa.

Kolem roku 1340 se v mohelenských kronikách objevují záznamy o Jindřichu Migelinovi (Heinrich von Mügeln), významném básníkovi, kronikáři, tvůrci bajek, milostných písní a kodifikátoru střední horní němčiny. Jako meistersinger byl činný u dvora u krále Jana Lucemburského a císaře Karla IV. (jako jeho osobní rádce pro státní záležitosti) v Praze a později v Uhrách u krále Ludvíka I. a ve ŠtýrskuRudolfa IV.

V roce 1429 byly části města zničeny husitskými výpady, při kterých české bojůvky vypálily a zpustošily i jiná města a obce v okolí. Těmto výbojům padlo za oběť mnoho místních obyvatel. Rozšířený názor, že Mohelnou husité zničili již roku 1428, má původ v celkově velmi nepřesném fiedlerovském pojetí[2], které však bylo pozdějšími výzkumy překonáno.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mügeln na německé Wikipedii.

  1. Residenzen-Kommission, Arbeitsstelle Kiel, Artikel von Lars Dannenberg (Dresden)
  2. Müglische Ehren- und Gedächtniß-Seule, Fiedler/Zießler, Freiberg 1652
  3. srov. Ralph Gundram, Döbeln und die Hussiten – Die Brandkatastrophe einer město im Spannungsfeld historischer Konstruktion und lokaler Legendenbildung, in: Neues Archiv für sächsische Geschichte, sv. 79, 2008, str. 10/pozn. 60 a str. 22/pozn. 113 (Zwickauer Rechtsbuch [1348] Codex statutorum Zwiccaviensium, III X1 141b, fol. 105b!)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]