Mário Schenberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mário Schenberg
Schenberg.jpg
Narození 2. července 1914
Recife
Úmrtí 10. listopadu 1990 (ve věku 76 let)
São Paulo
Alma mater Polytechnic School of the University of São Paulo
Federal University of Pernambuco
Zaměstnavatel Univerzita São Paulo
Ocenění Ordem do Mérito Cultural (2012)
Guggenheimovo stipendium
Funkce poslanec
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mário Schenberg (2. července 191410. listopadu 1990) byl brazilský židovský elektroinženýr, fyzik, kritik umění a spisovatel.

Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]

Proces Urca[editovat | editovat zdroj]

Schenberg je považován za jednoho z nejvýznamnějších brazilských teoretických fyziků. Nejznámější jsou jeho příspěvky k astrofyzice, zejména teorii jaderných procesů při tvorbě supernov. Předpověděl takzvaný proces Urca, cyklus jaderné reakce, v němž jádro ztrácí energii tím, že absorbuje elektron, a pak vyzáří částici beta a pár neutrino a antineutrino, což vede ke ztrátě vnitřního nosného tlaku a následnému kolapsu a explozi v podobě supernovy. George Gamow (1904-1968), který vymyslel název tohoto procesu, byl inspirován názvem kasina v Riu de Janeiru, o němž Schenberg poznamenal, že "peníze v ruletě v něm mizí stejně rychle jako energie mizí v jádru supernovy".

Schenbergův-Chandrasekharův limit[editovat | editovat zdroj]

Spolu s indickým fyzikem Subrahmanyanem Chandrasekharem (1910-1995), objevil a publikoval v roce 1942 takzvaný Schenbergův-Chandrasekharův limit, což je maximální hmotnost jádra hvězdy, které může podporovat vrchní vrstvy hvězdy proti gravitačnímu kolapsu, jakmile dojde k vyčernání vodíku v jádru.

Kvantová fyzika a geometrická algebra[editovat | editovat zdroj]

Na univerzitě São Paulo byl Schenberg v úzkém kontaktu s Davidem Bohmem v posledních letech Bohmova exilu v Brazílii[1] a v roce 1954 Schenberg prokázal souvislost mezi kvantovaným pohybem Madelungovy tekutiny a trajektoriemi de Broglieho–Bohmovy teorie.[2] Je autorem řady publikací z let 1957 a 1958 týkajících se geometrické algebry, které jsou ve vztahu ke kvantové fyzice a kvantové teorii pole. Poukázal na to, že tyto algebry mohou být popsány z hlediska rozšíření komutativní a antikomutativní Grassmannových algeber, které mají stejnou strukturu jako bosonová algebra a fermionová algebry kreačních a anihilačních operátorů. Tyto algebry se vztahují k symplektickým algebrám a Cliffordovým algebrám.[3] Ve studii zveřejněné v roce 1958 navrhl Schenberg přidat nové idempotence do Heisenbergovy algebry.[4] Tento návrh byl převzat a rozšířen roku 1980 Basilem Hileyem a jeho spolupracovníky v jejich práci o algebraických formulacích kvantové mechaniky.[5] Tato práce byla provedena na Birkbeck College, kde se Bohm stal profesorem fyziky. Schenbergovy nápady byly také citován v souvislosti s algebraickými přístupy k popisu relativistické fáze vesmíru.[6]

Jeho práce byly citovány společně s Marcelem Rieszem, díky jejich významu pro Cliffordovy algebry a matematickou fyziku, ve sborníku workshopu, který proběhl ve Francii v roce 1989 a který byl věnován těmto dvěma matematikům.[7]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Schenberg byl členem brazilské komunistické strany[8][9] a profesorem na Univerzitě São Paulo.

Články[editovat | editovat zdroj]

Mezi jeho známé články patří:

  • M. Schenberg: Quantum kinematics and geometry, Il Nuovo Cimento (1955–1965), vol. 6, Supplement 1, pp. 356–380, 1957
  • M. Schenberg, S. Chandrasekhar: On the Evolution of the Main-Sequence Stars, Astrophysical Journal, vol. 96, no. p. 161 ff., 1942

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mário Schenberg na anglické Wikipedii.

  1. Interview with Basil Hiley conducted by Olival Freire on January 11, 2008, Oral History Transcript, Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics
  2. SCHÖNBERG, M. On the hydrodynamical model of the quantum mechanics. Il Nuovo Cimento. 1954, s. 103–133. DOI:10.1007/BF02820368. (anglicky) 
  3. F. A. M. Frescura, B. J. Hiley: Algebras, quantum theory and pre-space, p. 3–4 (published in Revista Brasileira de Fisica, Volume Especial, Julho 1984, Os 70 anos de Mario Schonberg, pp. 49–86)
  4. M. Schönberg, Quantum mechanics and geometry, An. Acad.
  5. B. J. Hiley: A note on the role of idempotents in the extended Heisenberg algebra, Implications, Scientific Aspects of ANPA 22, pp. 107–121, Cambridge, 2001
  6. M.C.B. Fernandes, J.D.M. Vianna: On the generalized phase space approach to Duffin–Kemmer–Petiau particles, Foundations of Physics, vol. 29, no. 2, pp. 201–219, 1999,(abstract), therein p. 201
  7. Artibani Micali, Roger Boudet, Jacques Helmstetter (edds.
  8. Beauchesne, Kim; SANTOS, ALESSANDRA. The Utopian Impulse in Latin America. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2011. ISBN 9780230339613. S. 177. (anglicky) 
  9. Barros, Alberto Luiz da Rocha. Schenberg: nada que é humano lhe era estranho. Estudos avançados. University of São Paulo, 1991, s. 197–198. Dostupné online [cit. December 7, 2015]. ISSN 0103-4014. (Portuguese)