Mário Schenberg
| Mário Schenberg | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. července 1914 Recife |
| Úmrtí | 10. listopadu 1990 (ve věku 76 let) São Paulo |
| Alma mater | Polytechnic School of the University of São Paulo Curyšská univerzita Federal University of Pernambuco Francouzská kolej |
| Povolání | fyzik |
| Zaměstnavatel | Univerzita São Paulo |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1940) Řád za kulturní zásluhy (2012) |
| Funkce | poslanec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mário Schenberg (2. července 1914 – 10. listopadu 1990) byl brazilský židovský elektroinženýr, fyzik, kritik umění a spisovatel.
Vědecká práce[editovat | editovat zdroj]
Proces Urca[editovat | editovat zdroj]
Schenberg je považován za jednoho z nejvýznamnějších brazilských teoretických fyziků. Nejznámější jsou jeho příspěvky k astrofyzice, zejména teorii jaderných procesů při tvorbě supernov. Předpověděl takzvaný proces Urca, cyklus jaderné reakce, v němž jádro ztrácí energii tím, že absorbuje elektron, a pak vyzáří částici beta a pár neutrino a antineutrino, což vede ke ztrátě vnitřního nosného tlaku a následnému kolapsu a explozi v podobě supernovy. George Gamow (1904-1968), který vymyslel název tohoto procesu, byl inspirován názvem kasina v Riu de Janeiru, o němž Schenberg poznamenal, že "peníze v ruletě v něm mizí stejně rychle jako energie mizí v jádru supernovy".
Schenbergův-Chandrasekharův limit[editovat | editovat zdroj]
Spolu s indickým fyzikem Subrahmanyanem Chandrasekharem (1910-1995), objevil a publikoval v roce 1942 takzvaný Schenbergův-Chandrasekharův limit, což je maximální hmotnost jádra hvězdy, které může podporovat vrchní vrstvy hvězdy proti gravitačnímu kolapsu, jakmile dojde k vyčernání vodíku v jádru.
Kvantová fyzika a geometrická algebra[editovat | editovat zdroj]
Na univerzitě São Paulo byl Schenberg v úzkém kontaktu s Davidem Bohmem v posledních letech Bohmova exilu v Brazílii[1] a v roce 1954 Schenberg prokázal souvislost mezi kvantovaným pohybem Madelungovy tekutiny a trajektoriemi de Broglieho–Bohmovy teorie.[2] Je autorem řady publikací z let 1957 a 1958 týkajících se geometrické algebry, které jsou ve vztahu ke kvantové fyzice a kvantové teorii pole. Poukázal na to, že tyto algebry mohou být popsány z hlediska rozšíření komutativní a antikomutativní Grassmannových algeber, které mají stejnou strukturu jako bosonová algebra a fermionová algebry kreačních a anihilačních operátorů. Tyto algebry se vztahují k symplektickým algebrám a Cliffordovým algebrám.[3] Ve studii zveřejněné v roce 1958 navrhl Schenberg přidat nové idempotence do Heisenbergovy algebry.[4] Tento návrh byl převzat a rozšířen roku 1980 Basilem Hileyem a jeho spolupracovníky v jejich práci o algebraických formulacích kvantové mechaniky.[5] Tato práce byla provedena na Birkbeck College, kde se Bohm stal profesorem fyziky. Schenbergovy nápady byly také citován v souvislosti s algebraickými přístupy k popisu relativistické fáze vesmíru.[6]
Jeho práce byly citovány společně s Marcelem Rieszem, díky jejich významu pro Cliffordovy algebry a matematickou fyziku, ve sborníku workshopu, který proběhl ve Francii v roce 1989 a který byl věnován těmto dvěma matematikům.[7]
Politika[editovat | editovat zdroj]
Schenberg byl členem brazilské komunistické strany[8][9] a profesorem na Univerzitě São Paulo.
Články[editovat | editovat zdroj]
Mezi jeho známé články patří:
- M. Schenberg: Quantum kinematics and geometry, Il Nuovo Cimento (1955–1965), vol. 6, Supplement 1, pp. 356–380, 1957
- M. Schenberg, S. Chandrasekhar: On the Evolution of the Main-Sequence Stars, Astrophysical Journal, vol. 96, no. p. 161 ff., 1942
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mário Schenberg na anglické Wikipedii.
- ↑ Interview with Basil Hiley Archivováno 15. 10. 2012 na Wayback Machine. conducted by Olival Freire on January 11, 2008, Oral History Transcript, Niels Bohr Library & Archives, American Institute of Physics
- ↑ SCHÖNBERG, M. On the hydrodynamical model of the quantum mechanics. Il Nuovo Cimento. 1954, s. 103–133. DOI 10.1007/BF02820368.
- ↑ F. A. M. Frescura, B. J. Hiley: Algebras, quantum theory and pre-space, p. 3–4 (published in Revista Brasileira de Fisica, Volume Especial, Julho 1984, Os 70 anos de Mario Schonberg, pp. 49–86)
- ↑ M. Schönberg, Quantum mechanics and geometry, An. Acad.
- ↑ B. J. Hiley: A note on the role of idempotents in the extended Heisenberg algebra, Implications, Scientific Aspects of ANPA 22, pp. 107–121, Cambridge, 2001
- ↑ M.C.B. Fernandes, J.D.M. Vianna: On the generalized phase space approach to Duffin–Kemmer–Petiau particles, Foundations of Physics, vol. 29, no. 2, pp. 201–219, 1999,(abstract[nedostupný zdroj]), therein p. 201
- ↑ Artibani Micali, Roger Boudet, Jacques Helmstetter (edds.
- ↑ Beauchesne, Kim; SANTOS, ALESSANDRA. The Utopian Impulse in Latin America. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2011. ISBN 9780230339613. S. 177.
- ↑ Barros, Alberto Luiz da Rocha. Schenberg: nada que é humano lhe era estranho. Estudos avançados. University of São Paulo, 1991, s. 197–198. Dostupné online [cit. December 7, 2015]. ISSN 0103-4014. (Portuguese)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mário Schenberg na Wikimedia Commons
