Přeskočit na obsah

Luisa Amélie Bádenská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luisa Amélie Bádenská
Narození5. června 1811
Schwetzingen
Úmrtí19. července 1854 (ve věku 43 let)
Královo Pole
Místo pohřbeníKatedrála Nejsvětější Trojice v Drážďanech
Povolánípolitička
ChoťGustav Gustavsson Vasa (1830–1854)[1]
DětiKarola Vasa-Holstein-Gottorpská
Ludvík Vasa[2]
RodičeKarel Ludvík Fridrich Bádenský a Stéphanie de Beauharnaisová
RodZähringové
PříbuzníMarie Amélie Bádenská a Josefína Bádenská (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Amélie Stefanie von Baden (5. června 1811 Schwetzingen19. července 1854 Královo Pole[3]) byla rodem bádenská a sňatkem švédská princezna.

Původ a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Luisa Amélie se narodila jako první z dětí bádenského velkovévody Karla Ludvíka a jeho manželky Stéphanie de Beauharnais, adoptivní dcery francouzského císaře Naopoleona Bonaparte.

Manželství jejích rodičů vzniklo v roce 1806 jako politicky motivované spojení a nelze je označit za šťastné. Zatímco Stefanie dlela v Mannheimu, trávil její manžel se svým strýcem Ludvíkem I. Bádenským čas orgiemi v Karlsruhe. Stefaniin adoptivní otec, mocný Napoleon Bonaparte, byl poměry na bádenském dvoře velmi rozezlen, přesto však vytvořil nové velké Bádensko. Karel Fridrich Bádenský, vládnoucí bádenský velkovévoda a Luisin pradědeček, byl nicméně vyzván k tomu, aby Ludvíka, svého nejmladšího syna z prvního manželství, vykázal ze sídelního města. Luisiným rodičům to pramálo pomohlo, sblížili se teprve po letním pobytu v Baden-Badenu v roce 1810; v roce 1811 pak se narodila Luisa. V tomtéž roce se stal její otec druhým velkovévodou bádenským.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

9. listopadu roku 1830 se v Karslruhe provdala za bývalého švédského korunního prince, svého bratrance Gustava von Holstein-Gottorp, syna sesazeného švédského krále Gustava IV. Adolfa a jeho manželky, bádenské princezny Frederiky Dorotey. Gustav byl činný v císařské vojenské službě a manželé žili po svatbě v Schönbrunnu. Z manželství, které bylo v roce 1844 rozvedeno, se narodili dva potomci, starší chlapec však zemřel jako nemluvně krátce po narození:

Luisa zemřela v Králově Poli u Brna 19. července roku 1854 a 26. července byly její ostatky přeneseny do Sigmaringenu, kde tehdy žila její sestra Josefína Bádenská; zde byla pohřbena ve velkovévodské hrobce.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Karel Ludvík Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
Luisa Amélie Bádenská
 
 
 
 
 
Claude I. de Beauharnais z Roches-Baritaud
 
 
Claude II. de Beauharnais z Roches-Baritaud
 
 
 
 
 
 
Renée Hardouineau
 
 
Claude de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
François-Abraham-Marie Mouchard de Chaban
 
 
Marie-Anne-Françoise Mouchard de Chaban
 
 
 
 
 
 
Anne-Louise Lazure
 
 
Stéphanie de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
François-Gabriel de Lézay-Marnézia
 
 
Claude Lézay-Marnézia
 
 
 
 
 
 
Charlotte-Antoinette de Bressey
 
 
Klaudie Františka Adrianna Gabriela de Lézay-Marnézia
 
 
 
 
 
 
Gaston Jean Baptiste Charles de Nettancourt-Vaubécourt
 
 
Marie-Claudine de Nettancourt de Vaubécourt
 
 
 
 
 
 
Yolande Madeleine de Nettancourt de Passavant
 
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]