Luděk Hřebíček

Luděk Hřebíček
Luděk Hřebíček
Narození	9. června 1934; Praha
Úmrtí	29. prosince 2015 (ve věku 81 let)
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	spisovatel, překladatel, vysokoškolský učitel, turkolog a jazykovědec
Alma mater	Univerzita Karlova
Témata	turečtina, perština, turkologie a kvantitativní lingvistika
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Luděk Hřebíček (9. června 1934 Praha – 29. prosince 2015) byl český kvantitativní lingvista, turkolog, překladatel z turečtiny, ujgurštiny, kazaštiny, staroosmanštiny a čagatajštiny.

Životopis

Vystudoval obory turečtina–perština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech (1953–1958), poté absolvoval postgraduální studium tureckých jazyků Střední Asie v Orientálním ústavu Československé akademie věd (1960–1963) a získal hodnost kandidáta filologických věd (CSc.). V roce 1992 získal na Masarykově univerzitě v Brně hodnost doktora věd (DrSc.). Od roku 1958 pracoval v Orientálním ústavu Akademie věd České republiky (od roku 1964 jako vědecký pracovník). V letech 1960–1972 vyučoval turkologické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1992 získal stipendium pro studium kvantitativní lingvistiky na univerzitě v Bochumi. Byl členem redakčních rad několika časopisů – holandského Journal of Quantitative Linguistics, německého ZeT-Zeitschrift für Empirische Textforschung a Archívu orientálního. Po počátečním zaměření na stylistiku a syntax tureckých jazyků se soustavně věnoval zkoumání obecných strukturních vlastností textu cestou formulování empirických hypotéz a jejich testování.

Překladatelská činnost

Překlady z čaghatajštiny

Z gazelů středoasijských klasiků

Překlady z kazaštiny

Abaj Kunanbajev: Čtyřicet rozjímání o životě a lidech; Básně

Překlady ze staroosmanštiny

Yunus Emre: Z destánu o rozumu (úryvek z díla staroosmanského mystika, Nový Orient, 1991); Z gazelů (VB, Nový Orient, 9/1990)

Překlady z turečtiny

Překládá z turečtiny poezii, prózu i divadelní hry.

Oktay Akbal: Sen lásky; Tarzan zemřel; Tři povídky; Zadní dveře biografu
Cevdet Anday: Jak se hraje mikádo
Behçet Aysan: Hlasy a popely
Halikarnas Balikçisi: Na udici chycená; Ostrov mořských panen
Sulhi Dölek: Rodinné lázně
Edgü, Ferti: Ve tmě
Güler, Mehmet: Milovaný topol
Yasa Kemal: Jeřábi se zlatými pery
Samim Kocagöz: Povídka povídek
Cemil Kavukçu: Na lodi
Moderní turecká poezie (z díla Orhana Veliho)
Aziz Nesin: Čtyři básně z neurologické kliniky; Do kopce (úryvky z autobiografie); Jak jsem páchal sebevraždu; Kéž vás Alláh na věky nám zachovati ráčí; Obchodní záležitost; Pán Ježíš a dva lidé; Na střeše je blázen; Spolknuté státní tajemství; Svatý člověk; Takhle to bylo, tak to dál nepůjde (úryvky z memoárů), Ulice Istanbulu (Böyle Gelmiş, Böyle Gitmez; Z nových básní; Zábava na neděli
Ömer Nida: Vojákova píseň
Kemal Özer: Kočka s obojkem; Pinka; Zlatý roh
Demir Özlü: Hledat Cristinu Nilssonovou
Abdülkadir Paksoy: Ze současné turecké poezie
Ali Püsküllüoglu: Při pohledu na zataženou oblohu
Mehmed Seyda: Počkej, já to napíšu
Cemal Süreya: Fotografie
Osman Türkay: Ze současné vesmírné poezie
Nevzat Üstün: Člověk, který zůstal prázdný; O jednom zločinu; Prostitutka s kočkou
Orhan Veli: Čeho se nemohu zříci; Přivírám oči, slyším Istanbul (22 básní, úvod)

Překlady z ujgurštiny

Jusuf z Balasugunu: Vědění být šťasten

Odkazy

Luděk Hřebíček^{[nedostupný zdroj]} na webu Obce překladatelů