Luděk Munzar
| manželka | Jana Hlaváčová |
|---|---|
| bývalá manželka | Naděžda Munzarová |
| dcera | Johana Munzarová |
| dcera | Barbora Munzarová |
| bývalý zeť | Jiří Dvořák |
| švagrová | Dana Hlaváčová |
Luděk Munzar (* 20. března 1933, Nová Včelnice u Kamenice nad Lipou) je český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, které roku 1990 spolu se svojí manželkou herečkou Janou Hlaváčovou opustil.
Absolvoval Vyšší hospodářskou školu v Hradci Králové. V letech 1952 až 1956 studoval herectví na pražské DAMU, v ročníku vedeném Vítězslavem Vejražkou [1]. Po ukončení studia nastoupil na sezónu 1956 – 1957 do Městského divadla v Mladé Boleslavi. Od října 1957 byl angažován jako člen činohry Národního divadla v Praze.
Úspěšně pracuje také v dabingu a v televizi.
Dne 12. června 1957 si oženil se svojí první manželkou loutkoherečka Naděždou Munzarovou, se kterou má dceru Johanu (* 1962). Naďa se po rozvodu v roce 1967 vdala za Ivana Krause (bratr Jana Krause) a v roce 1968 spolu s Johankou emigrovali. On se také oženil s Janou Hlaváčovou, se kterou má druhou dceru Barboru Munzarovou, která je také herečka. A ještě vyženil dceru Terezu (* 1963), kterou měla Jana Hlaváčová z prvního manželství s Jiřím Michným.
| „ | Krejčova inscenace Romea a Julie v Národním divadle s Třískou a Tomášovou a Munzarem jako Merkuciem byla pro mě zjevením. Tříska a Munzar byli mými vzory. Chtěl jsem se jim vyrovnat. | “ |
| — Jaromír Hanzlík [2] | ||
Ocenění
- 1968 vyznamenání Za vynikající práci
- 1977 zasloužilý člen ND
- 1982 titul zasloužilý umělec
- 2011 Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luděk Munzar
Reference
- ↑ Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 234
- ↑ Jaromír Hanzlík, Album úsměvů I., vyd. Album s. r. o., 2002, str. 81, ISBN 80-903176-1-8
Literatura
- František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 57, ISBN 80-200-0782-2
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 290
- František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 13, 103, 141, 143, 202
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 447, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 276, 292, 298, 370, 389, ISBN 80-207-0419-1
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 133, 169, 170, 180, 390, 427–8, 446, ISBN 80-204-0493-7
- Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 221–230, 234
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 321–2
- Hana Konečná a kol: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 303, 330, 335, 385, 400, 401
- Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 27, ISBN 80-903399-5-6
- Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 95
