Lubomír Skřivánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Lubomír Skřivánek
Narození 17. ledna 1933
Lučenec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 27. října 1994 (ve věku 61 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lubomír Skřivánek (17. ledna 1933, Lučenec, Československo - 27. října 1994, Brno, Česká republika) byl český sochař, malíř a profesor výtvarné výchovy a češtiny.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil v Lučenci, odkud se následně v roce 1939 s rodiči odstěhoval do Koválovic u Pozořic. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně v roce 1958 vystudoval Vyšší pedagogickou školu v Brně a ve výtvarných studiích pokračoval na katedře dějin umění a výtvarné výchovy filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně u profesora Bohdana Laciny. Takto v roce 1971 ukončil jako středoškolský profesor kreslení. Většinu svého života prožil v Brně, kde působil jako pedagog. V roce 1991 přijal nabídku na místo ředitele na základní škole Stará v Brně, kde si mezi žáky i rodiči vydobyl značný respekt. Zemřel 27. října 1994 v Brně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V prvotním období hledání výtvarného výrazu se zaměřil především na kresbu a malbu olejem a temperou, neboť technika akvarelu mu nepřipadala dostatečně razantní. Jeho rané práce svědčily o vzrůstající zálibě v ladném rytmu pohybových linií, probíhajících lyricky pojímanými krajinami i postavami a křehkými přírodními útvary. Začal také důsledně dávat přednost vegetativním liniím před geometrickými prvky. Inspiraci v přírodních motivech přebíraly následně i jeho práce figurální. Ukázal se zde vliv profesora Bohdana Laciny a začala se projevovat jistota tvarové kompozice i samozřejmost v rozvržení bezpečně zvládnuté plochy, tak charakteristická pro jeho pozdější reliéf.

Později u něj došlo k prolínání reálných prvků s imaginativními a jeho zájem se obrátil k problému plasticity a objemovosti. Proto přišly práce v kombinovaných technikách. V této fázi se začal zabývat vrstvením různobarevných materiálů, především mořené lepenky, překližky a papíru, zkoumáním možností jejich vzájemného průniku i kombinováním různých technik narušení a dotváření povrchů zkoumaného materiálu za použití poměrně střídmé barevné škály.

Vedle přísně konstruovaných kompozic vznikaly i menší díla upoutávající osobitou poetikou, jež byla výsledkem umělcova intelektu a jeho sklonu vymýšlet si. Tato schopnost hrát si se v průběhu dalšího uměleckého rozvoje umocnila. Vedle soustředěné meditace bylo možno nalézt v jeho pracích i výsledky momentálních impulzů. Tuto spontánní tvorbu vystřídal s exaktně vypracovanými projekty, pro něž konečně nalezl ideální materiál, k němuž od počátku bytostně tíhnul. Hluboký zájem o výrazové možnosti dřeva jej vedl od roku 1982 k drobným reliéfům a plastikám a současně i k rozsáhlejším sochařským realizacím. Byl inspirován nejen přírodními motivy, ale také tzv. novou hudbou. Zůstal neustále ironickým skeptikem a současně pozorovatelem života.

Kromě abstraktních motivů nacházíme v jeho tvorbě také díla klasická, například v podobě busty T. G. Masaryka z umělého kamene. Památník dodnes stojí ve vesnici Březolupy poblíž Zlína a pravidelně slouží k uctívání památky u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Tato umělcova pocta významnému českému prezidentovi vznikla v období 1991-1992.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Poslední dílo - Kříž[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993, asi rok před smrtí, se začal intenzívně zajímat o duchovní věci, aniž by cokoliv nasvědčovalo jeho blízkému konci. Za života byl totiž velkým kritikem církve. Poslední dílo - Kříž tak symbolizoval jeho vnitřní obrat k Bohu na samém sklonku života. Byl velkým obdivovatelem Henryho Moora, a jeden z jeho principů aplikoval i na tento zvláštní kříž. Jedná se o princip objektů, které se téměř dotýkají, ale nikdy se nedotknou, a proto mezi nimi vzniká silné napětí. V centru kříže by mělo docházet ke kumulaci pozitivní energie. Dílo je zápasem o nalezení duchovního základu člověka - od přírody, tělesnosti až k návratu k symbolu vtěleného Boha.

Vybrané dřevěné plastiky[editovat | editovat zdroj]

  • Klaunovo zátiší, lípa, 34 cm
  • Hirošima, jilm, 140 cm
  • Tanec, diptych, borovice, reliéf, 27,5 × 37 cm
  • Píseň ženy II, lípa, reliéf 15 × 40 cm
  • Ptačí strom, buk, reliéf 26 × 50 cm
  • Idol aneb filozofie protikladu, lípa, 30 cm
  • Píseň I, smrk, reliéf, 17 × 59 cm
  • Velké klíčení, lípa, 177 cm
  • Klíčení, lípa, 52 cm
  • Ze života hmyzu I, švestka, 60 cm
  • Pomona, ořech, 90 cm
  • Polyfémovo oko, jasan, 50 cm
  • Polyfonie I, borovice, reliéf, 36 × 36 cm
  • Rytmus, modřín, reliéf, 20 × 60 cm
  • Motýlení, borovice, reliéf, 35,5 × 38 cm
  • Rekviem za padlé, smrk, reliéf, 33 × 37 cm
  • Paridův soud, lípa, 202 cm
  • Destrukce osobnosti, švestka, 59 cm
  • Vesmír, smrk, reliéf, 35,5 × 35 cm
  • Šílený harmonikář, buk, reliéf, 32 × 40 cm
  • Orchestrion, borovice, reliéf, 35 × 38 cm
  • Ležící, borovice, reliéf, 66 × 20,5 cm
  • Konjukce, buk, 70 cm
  • Mechanismus vášně, borovice, reliéf, 32 × 40 cm
  • Jako dva holoubci, borovice, reliéf, 47 × 52 cm
  • Město v zeleni, smrk a borovice, reliéf, 120 × 80 cm
  • Živé vertikály, švestka, 50 cm
  • Rej, borovice, reliéf, 42 × 66 cm
  • Pryč s válkou!, modřín, 120 cm
  • Ženy, lípa, 50 cm
  • Kreutzerova sonáta, borovice, 29 × 35 cm
  • Cesta ke štěstí, buk, reliéf, 40 × 45 cm
  • Torzo, borovice, reliéf, 31,5 × 45,5 cm
  • Smuteční píseň, smrk, reliéf, 40 × 38 cm
  • Podivný sen, lípa, 55 cm
  • Smutná píseň, smrk, 40 × 37 cm
  • Paličkované dřevo, borovice, 40 × 35 cm
  • Mimozemšťan, lípa, 40 cm
  • Kříž, dřevo, 60 × 38 cm

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]