Loznica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městu v Srbsku. O městu v Bulharsku pojednává článek Loznica (Bulharsko).
Loznica
Лозница
Náměstí Vuka Karadžiće v centru Loznice
Náměstí Vuka Karadžiće v centru Loznice
Loznica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška142 m n. m.
Časové pásmostředoevropský čas (UTC+1), středoevropský letní čas (UTC+2)
StátSrbskoSrbsko Srbsko
OkruhMačvanský
Loznica
Loznica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel19 212 (2011[1])
Etnické složeníSrbové
Náboženské složenípravoslaví
Správa
StarostaVidoje Petrović
Oficiální webwww.loznica.rs
Telefonní předvolba+381 15
PSČ15300, 15301
Označení vozidelLO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loznica (v srbské cyrilici Лозница) je město v severozápadní části centrálního Srbska poblíž hranice s Bosnou a Hercegovinou. Má necelých 20 tisíc obyvatel (2002 – 19 863; 2011 – 19 212[1]). Součet počtu obyvatel ve městě a v okolních obcích, které jsou administrativně jeho součástí, činil v roce 2011 celkem 84 925 osob.

Administrativně je součástí Mačvanského okruhu a historicky jedním z center regionu Mačva, který ohraničuje ze severu řeka Sáva a ze západu řeka Drina. Samo město se nachází v blízkosti řeky Driny i hranice s Bosnou, na říčce Štira, které se do Driny vlévá.

Název Loznica zněl v původní podobě Lozica a označuje vinnou révu v srbském jazyce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1810 během prvního srbského povstání zde došlo k velkému střetnutí vojsk Karađorđeho proti jednotkám poslaným z území dnešní Bosny a Hercegoviny.[2] V roce 1833 bylo město připojeno na základě hatišerifu tureckého sultána k Srbsku (spolu s šesti náchiemi, které se ocitly za řekou Drinou, oddělené od zbyktu tureckého území). Loznica se stala regionálním centrem (dokud ji nezastínil nedaleký Šabac) a centrem okruhu. Tehdy zde žilo 1200 lidí. V 80. letech 19. století zde byla postavena nemocnice a v závěru 19. století se zde v omezené míře rozvíjel průmysl. V první polovině 20. století získala Loznica železniční spojení prostřednictvím trati Ruma–Zvornik.

První světová válka město těžce a vážně zasáhla. Město bylo osvobozeno dne 2. listopadu 1918. V meziválečném období v Loznici žilo cca 5000 lidí.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Opština Loznica, která zahrnuje kromě města dalších 53 sídel (většinou vesnic) měla v roce 2002 celkem 86 413 obyvatel.[3]

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Blízko Loznice se nachází lokalita Tršić, která je spojená s životem srbského reformátora, Vuka Stefanoviće Karadžiće.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město má železniční spojení (trať Ruma–Zvornik). Ve stejném směru prochází i hlavní tah pro silniční dopravu (silnice č. M-18), který slouží také pro spojení Bělehradu s Bosnou a Hercegovinou. Výhledově má být do Loznice vedena rychlostní silnice, která by měla dále ze Srbska pokračovat na území Bosny a Hercegoviny.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Stanovništvo, uporedni pregled broja stanovnika podaci po naseljima 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002, 2011. Bělehrad: Republički zavod za statistiku, 04-2004. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-86-6161-109-4. Knjiga 20, s. 64. (srbsky) 
  2. DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 68. (srbština) 
  3. Stanovništvo, uporedni pregled broja stanovnika podaci po naseljima 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002, 2011. Bělehrad: Republički zavod za statistiku, 04-2004. 198 s. Dostupné online. ISBN 978-86-6161-109-4. Knjiga 20, s. 65. (srbsky) 
  4. Brza saobraćajnica Šabac-Loznica biće završena do septembra 2024. b92. Dostupné online [cit. 2022-06-27]. (srbština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]