Loubinec trojlaločný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLoubinec trojlaločný
alternativní popis obrázku chybí
Loubinec trojlaločný
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád révotvaré (Vitales)
Čeleď révovité (Vitaceae)
Rod loubinec (Parthenocissus)
Binomické jméno
Parthenocissus tricuspidata
(Siebold et Zuccarini) Planchon 1887
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Loubinec trojlaločný, přísavka.

Loubinec trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata, syn.: Ampelopsis tricuspidata Sieb. et Zucc.), lidově někdy nazývaný také jako psí víno, je popínavá rostlina z čeledi révovitých.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

  • Loubinec trojlaločný je popínavá dřevina. V českých podmínkách šplhá do výšky až 20 metrů.
  • Listy jsou střídavé, opadavé, jednoduché, většinou trojlaločné, s pilovitým okrajem. Jen na mladých rostlinách nebo na dolních větvích mohou být trojčetné. Na podzim dochází před opadem k jejich výraznému zbarvení do oranžové až karmínové barvy. Pro šplhání a přichycování na podkladu vytváří víceramenné úponky, které jsou zakončené koncovými přísavnými destičkami.
  • Květy jsou malé a zelené, ve vrcholících (které jsou na krátkých větévkách se 2 listy), kališních lístků je 5, korunní lístky jsou volné a je jich také 5. Tyčinek je 5. Semeník je dvoupouzdrý, srostlý se žláznatým terčem. V České republice kvete nejčastěji od června do července.
  • Plodem je tmavě modrá až černá bobule, která je většinou ojíněná.

Rozšíření a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Loubinec trojlaločný (nazýván i přísavníkem trojcípým) pochází z východní Asie, domácí je v Japonsku, Koreji a na Dálném východě. V České republice je nepůvodní, ale je často pěstován jako okrasná rostlina, která šplhá po zdech domů i po stromech. Vzácně zplaňuje do volné přírody nebo se zde vyskytuje jako pozůstatek staré kultury.

Loubinec trojlaločný je ideální pro pokrytí zdí bez opory.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Koblížek J. (1997): Parthenocissus Planchon, In: Slavík B. (ed.): Květena České republiky, vol. 5, Academia, Praha
  • Koblížek J. (2002): Parthenocissus Planchon, In: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke Květeně České republiky. -928 p., Academia, Praha

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]