Lochovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lochovice
Lochovice (1).jpg
Základní informace
Sloh renesanční, barokní
Výstavba 15. století
Přestavba po roce 1571
Stavebník Jan Žichovec z Duban
Další majitelé Vratislavové z Mitrovic
Netoličtí z Eisenberka
Poloha
Adresa Lochovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Lochovice
Lochovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 41893/2-349 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lochovice jsou zámek ve stejnojmenné obciokrese Beroun. Jeho předchůdcem byla pozdně gotická tvrz z počátku šestnáctého století. V poslední třetině téhož století byla přestavěna na renesanční zámek. Dochovaná podoba je výsledkem barokních a pozdějších úprav. Zámecká budova je spolu s pozůstatkem parku, bývalým pivovarem a sladovnou chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První lochovická tvrz stála snad již ve čtrnáctém století, kdy byl v letech 1358–1369 připomínán Bohuslav z Lochovic. Patřila i jeho potomkům, ale v patnáctém století byly Lochovice připojeny k okořskému panství a tvrz zanikla. Nová pozdně gotická tvrz byla postavena za Jana Žichovce z Duban, který Lochovice získal někdy před rokem 1532.[2] Zadlužený Jan Žichovec musel tvrz, dvůr a městečko prodat Oldřichovi z Prostiboře, jehož syn, Ladislav z Prostiboře, svůj majetek převedl na manželku Barboru Hýzrlovou z Chodů. Později museli zadlužení Ladislav s Barborou Lochovice s Libomyšlí prodat za 11 500 kop českých grošů Mikuláši Waltrovi z Waltersbergu.[3]

Mikuláš byl do vladyckého stavu povýšen teprve roku 1556, ale díky svým schopnostem se roku 1564 stal císařským radou a dvorským sekretářem.[3] Přestavěl tvrz na renesanční zámek[2] a panství rozšířil o Biskupice, Neumětely a několik šosovních dvorů v Praze. Dosáhl také toho, že císař Maxmilián dal Lochovicům městskou pečeť a právo pořádat trhy. Roku 1578 zemřel, a majetek zdědila manželka Helena Pušovna z Michlsdorfu. Ta se znovu provdala za Kryštofa Vratislava z Mitrovic, kterému odkázala celé lochovické panství. Vratislavům z Mitrovic potom patřilo až do roku 1754. Po Kryštofovi lochovickou tvrz roku 1612 zdědil jeho strýc Václav starší Vratislav z Mitrovic a na Litni. Zemřel ještě téhož roku, a majetek připadl nezletilému synovi Jiřímu Vratislavovi z Mitrovic, za kterého jej spravovala Václavova vdova Lidmila z Gerštorfu. Jiří Vratislav měl syny Václava Adama a Zdeňka Eusebia, kteří v roce 1639 zdědili otcův majetek a o rok později se o něj rozdělili. Lochovice připadly staršímu Václavu Adamovi z Mitrovic. Zámek byl někdy předtím během třicetileté války vypálen vojskem, ale alespoň částečně zůstával obyvatelný. Václav Adam zemřel bezdětný roku 1647 a majetek po něm zdědil nezletilý bratr Zdeněk Eusebius, za kterého jej spravovala matka. Roku 1649 prodal Liteň a zbytek panství po něm zdědil syn Jiří Bernart Vratislav z Mitrovic a rozšířil je o Želkovice a Bezdědice. V roce 1718 bez potomků zemřel a statek zdědil strýc hrabě Jan Antonín Vratislav z Mitrovic. Posledním příslušníkem rodu, kterému Lochovice patřily, se stal Vincent Vratislav z Mitrovic, který je prodal roku 1754 hraběti Václavu Kazimírovi Netolickému[3]

Netoličtí z Eisenberka nechali lochovický zámek opravit a zámeckou kapli vyzdobit rokokovými a klasicistními malbami. Dalšími majiteli zámku se roku 1787 stal Jakub Černý z Edelmuthu a v roce 1818 hrabata Lützowové z Dreylützova. Ti zámek nijak zásadně neupravovali.[2] Ke změnám došlo až po roce 1945, kdy se zámek stal majetkem místního národního výboru a sloužil kulturním potřebám obce[2] nebo jako internát státního statku.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrový zámek má čtyři křídla postavená kolem vnitřního dvora a v nárožích severní strany stojí polookrouhlé věžice s polygonálními nástavbami.[4] Před budovou býval ještě v první polovině sedmnáctého století příkop[3] a val, na jejichž místech později vznikla zahrada.[5] Do dvora se vjíždí průjezdem zaklenutým valenou klenboulunetami. Nádvoří je ze dvou stran lemované arkádami.[4] Jižně od zámku se nachází pozůstatek parku se Zámeckým rybníkem. Součástí památkově chráněného areálu je také ohrazení zahrady a parku, rybník a část náhonu.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Identifikátor záznamu 154025 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 193–194. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 269 s. Kapitola Lochovice, s. 210–214. 
  4. a b c Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lochovice, s. 306. 
  5. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]