Lišaj paví oko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxLišaj paví oko
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Podtřída křídlatí (Pterygota)
Řád motýli (Lepidoptera)
Podřád Glossata
Čeleď lišajovití (Sphingidae)
Rod Smerinthus
Binomické jméno
Smerinthus ocellatus
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lišaj paví oko (Smerinthus ocellatus) je motýl z čeledi lišajovitých. Podle zubatých okrajů křídel býval v minulosti nazýván také zubokřídlec paví oko[1]. Své druhové jméno získal podle skvrn na spodním páru křídel, které připomínají oka na pavím ocase.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Obývá široké oblasti eurosibiřského areálu včetně Zakavkazska a Turecka. Zasahuje i na Britské ostrovy.[2] Na území ČR je dosud poměrně hojný,[3] zřejmě i proto, že není náročný na stanoviště – lze na něj narazit na okraji lesa, v parcích, zahradách, v alejích lemujících silnice, ovocných sadech i vrbových hájích u vody. V horách (např. Alpy) vystupuje až do výše 2000 m n. m.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Sbírkový exemplář (samice)

Lišaj paví oko patří ke středně velkým lišajům; délka předního křídla dosahuje 30–48 mm. Tělo a zadeček jsou šedohnědé, na hrudi je výrazná podélná černohnědá skvrna. Základní barva předních křídel je zelenohnědá s narůžovělými detaily v kresbě, kterou tvoří stínované vlnovky. Zadní křídla jsou výrazná jak karmínovou barvou podkladu, tak především párem modrých, černě obroubených skvrn, připomínajících oči.[2] Když motýl odpočívá, zadní křídla jsou skryta pod předními – objeví se při přeletu, nebo když se sedící motýl cítí ohrožen. Tehdy zvedne přední křídla, odhalí falešné oči a houpavými pohyby těla a zadečku zastrašuje útočníka.[4]

Ze zelených, oválných vajíček se líhnou zelené housenky. Ty si po celou dobu svého vývoje zachovávají drsný, zrnitý povrch. Housenky 5. instaru jsou zelené s namodralou, trojbokou hlavou. Hřbetní strana housenek je světlejší než strana břišní, krom toho je celé tělo lehce bíle kropenaté. Na každém článku je šikmý bílý až nažloutlý boční proužek, poslední článek pak nese pro lišaje typický růžek, který je modrozelený a zdrsnělý. Housenka může dosáhnout až 7 cm délky a před kuklením mění barvu do hněda.

Kukla je tmavě hnědá, hladká a lesklá.[2]

Bionomie[editovat | editovat zdroj]

Motýli první generace létají v květnu a červnu (na horách až do července), v teplých nížinách může dojít i k založení generace druhé, která pak létá v srpnu. Dospělí motýli vůbec nepřijímají potravu (mají zakrnělý sosák) a po kopulaci žijí jen několik dní, během kterých samička naklade až 350 vajíček[3] na listy a větvičky hostitelských rostlin.

Housenky žijí 4 až 6 týdnů mezi červencem a zářím na rozmanitých dřevinách – zejména na vrbách a topolech, ale také na lípě a ovocných stromech (jabloně, hrušně, švestky i keřovité trnky). Jsou často napadány různými parazity. V závěru vývoje housenky slézají ze stromů a putují po zemi, kde hledají vhodné místo ke kuklení. V hlíně si budují komůrku, ve které se kuklí. Kukla přezimuje.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997. 
  2. a b c d e HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. 352 s. 
  3. a b SLIFKA, J. Lišaj paví oko (Smerinthus ocellata) motyli.net [online]. Motyli.net [cit. 2010-08-06]. Dostupné online. 
  4. PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]