Latecoere Czech Republic
| LATECOERE Czech Republic s.r.o. | |
|---|---|
 Logo | |
 Vstup do areálu LATECOERE Czech Republic | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | společnost s ručením omezeným |
| Datum založení | Praha, Česko, (25. listopad 1999) |
| Sídlo | Praha, Česko |
| Adresa sídla | Praha, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | výroba dílů pro letecký průmysl, Letadlové celky - dveře, skříně palubní elektroniky a drakové díly pro dopravní letadla |
| Obrat | 2,9 mld. Kč (2014)[1] |
| Výsledek hospodaření | 148 mil. Kč (2014)[1] |
| Celková aktiva | 1,8 mld. Kč (2014)[1] |
| Základní kapitál | 632 mil. Kč[1] |
| Zaměstnanci | ▲ 796 (2017)[2] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Latecoere Czech Republic je pokračovatelem první letecké továrny v Československu známé pod jménem Letov.[3] V roce 2000 byla část továrny Letov začleněna jako dceřiná společnost do francouzské skupiny Latecoere Group. Jako součást větší integrace do mateřské společnosti se v roce 2013 Letov přejmenoval na Latecoere Czech Republic. Latecoere v současné době vyrábí a dodává své produkty významným světovým výrobcům letadel, jako jsou Airbus, Embraer, Boeing a Dassault.[4][5] Latecoere Czech Republic se významnou měrou podílí na tvorbě výrobního portfolia celé skupiny.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Počátky[editovat | editovat zdroj]
Společnost LATECOERE Czech Republic je nástupcem nejstarší české letecké továrny známé pod jménem Letov. Historie firmy Letov sahá až do roku 1918, kdy se ještě jmenovala Letecký arsenál Praha a na počátku své existence se zabývala opravami vojenských letadel. V roce 1920 zahájila sériovou výrobu prvního československého vojenského letounu Š.A, zkonstruovaného pozdějším šéfkonstruktérem firmy Letov Aloisem Šmolíkem. Firma v roce 1924 přesídlila do nově vybudovaného areálu v Praze-Letňanech a od roku 1926 užívala obchodní název Letov. Továrna Letov se ve dvacátých a třicátých letech stala významným výrobcem a její školní, stíhací a pozorovací letouny sloužily nejen v československém letectvu, ale byly také s úspěchem exportovány do zahraničí. Mezi nejslavnější konstrukce Ing. Aloise Šmolíka patřil typ Š.16 - první československý letoun s celkovou konstrukcí vyráběný koncem dvacátých let. Dalším úspěšným typem byly pozorovací letouny Letov Š.328, které tvořily významnou část výzbroje našeho letectva ve druhé polovině třicátých let.[zdroj?]
Poválečná léta[editovat | editovat zdroj]
V rámci poválečné restrukturalizace výroby byly kapacity Letova využity i pro výrobu automobilů. V letech 1947 až 1950 podnik vyráběl osobní automobily Jawa Minor. Na počátku padesátých let Letov vyráběl úspěšné akrobatické kluzáky L-107 Luňák a v roce 1951 zahájil licenční výrobu sovětských proudových letadel MiG-15. Koncem padesátých let se Letov ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem v Letňanech podílel na vývoji a výrobě prototypů prvního československého cvičného proudového letounu L-29 Delfín. Letov pro L-29 od roku 1963 zajišťoval výrobu zadních částí trupů a od roku 1964 vyráběl pro tyto letouny také pilotní simulátory TL-29. Těchto letadel bylo do roku 1973 vyrobeno 3622 kusů. Na tento výrobní program navázal další úspěšný typ cvičného proudového letounu vyráběného v letech 1973 až 1993 pod označením L-39 Albatros. V průběhu osmdesátých let Letov vyvíjel a vyráběl pilotní simulátory pro letouny L-39, L-410, MiG-21 a Antonov An-28. Tyto výrobky byly na vysoké technické úrovni a řadu z nich Letov exportoval do zahraničí.
90. léta a současnost[editovat | editovat zdroj]
Po politických změnách v roce 1990 byla silně utlumena vojenská výroba. Program L-39 byl ukončen. Letov zahájil transformaci výrobního programu z vojenské výroby na civilní. Z vlastní iniciativy zahájil vývoj a výrobu ultralehkých letadel LK 2 Sluka, nicméně tento výrobní program byl svým rozsahem malý a nedokázal vyrovnat ztrátu vojenské výroby.
V polovině devadesátých let se Letov Společnost LETOV LETECKÁ VÝROBA byla v roce 2000 začleněna do francouzské společnosti Latecoere. Společnost Latecoere postupně zavedla do České republiky výrobu dveří pro dopravní letouny Airbus A320, A380, Embraer 170/190, Boeing 787 a Falcon F7X. Do roku 2014 byl navýšen počet zaměstnanců z 200 na 780.
Výrobní technologie[editovat | editovat zdroj]
Letecký průmysl si žádá vysoce kvalitní produkty, proto společnost LATECOERE neopomíjí investice do nákupu nejmodernějších technologií. Výroba podléhá přísným kritériím NADCAP, což je celosvětově uznávaná akreditace, která zahrnuje podrobný audit a prokazuje plnou kvalifikaci výrobních procesů. Systém managementu kvality je certifikován podle standardu EN 9100.[6]
Produkce[editovat | editovat zdroj]
LATECOERE Czech Republic vyrábí dveře a skříně palubní elektroniky pro dopravní letadla, které dodává společnostem Airbus, Embraer, Dassault a Boeing.[7]
| Výroba pro | Produkty | Finalizace |
|---|---|---|
| Airbus A320 rodina | kompletní dveře pro cestující | Airbus - Nantes (Francie)
Airbus - Hamburg (Německo) |
| Airbus A380 | dveře horní paluby a dveře zavazadlového prostoru včetně instalace dveřních mechanismů | LATECOERE Group - Toulouse (Francie) |
| Airbus A380 | výroba a montáž skříně palubní elektroniky | LATECOERE Group - Toulouse (Francie) |
| Airbus A400M | díly a montáž skříně pro instalaci palubní elektroniky | LATECOERE Group - Toulouse (Francie) |
| Airbus A350 | kompozitní a kovové díly střední kýlové části trupu | Airbus - Nantes (Francie) |
| Embraer E-Jet | kompletní dveře pro cestující, servisní dveře, nákladové dveře a nouzové dveře | Embraer (Brazílie) |
| Boeing 787 | kompozitní potahy a díly kostry dveří, montáž podsestavy koster dveří, výroba dveřních mechanismů | LATECOERE Group - Toulouse (Francie) |
| Dassault Falcon 7X | servisní dveře a dveře zavazadlového prostoru včetně instalace mechanismů | LATECOERE Group - Toulouse (Francie) |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Výroční zpráva 2014 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina C 72975/SL 41
- ↑ Výroční zpráva LATECOERE Czech Republic s.r.o. za rok 2017
- ↑ STUCHLÍK, Jan. Byznys story: bez pražského výrobce Latecoere by airbusy nelétaly [online]. E15 [cit. 2015-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-21.
- ↑ a b O společnosti [online]. Latecoere. Dostupné online.
- ↑ HORÁČEK, Filip. Šroubek za několik stovek. Jak se v Česku vyrábí dveře do obřích letadel [online]. iDNES.cz, 2015-09-03. Dostupné online.
- ↑ Výrobní technologie [online]. Latecoere. Dostupné online.
- ↑ Co vyrábíme [online]. Latecoere. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Oficiální stránky
- Oficiální profil společnosti LATECOERE Czech Republic na Facebooku
- Oficiální stránka společnosti LATECOERE Czech Republic na LinkedIn
