Ladislav Nádaši-Jégé
| Ladislav Nádaši-Jégé | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SNaRS |
| Narození | 12. února 1866 Dolný Kubín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. července 1940 (ve věku 74 let) Dolný Kubín  Slovensko |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | spisovatel a lékař |
| Commons | Ladislav Nádaši-Jégé |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ladislav Nádaši-Jégé (vlastním jménem MUDr. Ladislav Nádaši, pseudonymy Dr. Ján Grob, Jégé a j.) (12. února 1866 Dolný Kubín[1] – 2. července 1940 Dolný Kubín, Slovenský štát) byl slovenský lékař, novinář a spisovatel-prozaik.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z advokátské rodiny. Vzdělání získal v Kežmarku, Ružomberku, Gyöngyösi a v Levoči, později pokračoval ve studiu na lékařské fakultě v Praze. Téměř celý svůj život prožil jako lékař v Dolnom Kubíně. Byl také aktivním spolupracovníkem a hlavním redaktorem novin Naša Orava, později odpovědným redaktorem Oravy.
Na počátku 20. let byl členem Slovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 1920 do senátu.[2]
Koncem 30. let se jeho zdraví prudce zhoršilo, politické události ovlivnily jeho zdravotní stav. Po vzniku Slovenského státu v roce 1939 se jeho dcera s rodinou musela vystěhovat do Protektorátu, její manžel byl Čech. Nikdy se z toho nevzpamatoval a krátce nato zemřel na srdeční zástavu. Je pochovaný na Historickom cintoríne v Dolním Kubíně.
Tvorba a myšlení
[editovat | editovat zdroj]Jeho první literární díla vznikla v době jeho lékařských studií. V tomto období se také stal aktivním členem spolku Detvan, který podporoval jeho literární aktivity. Svá díla uveřejňoval zpočátku časopisecky (Národnie noviny, Slovenské pohľady, Slovenský deník, Národný deník a jiné). Psal humoresky, črty, eseje, novely, a až později se věnoval psaní románů. Své nejlepší romány napsal ve 20 letech 20. století. V té době se věnoval hlavně próze s historickou tematikou. Vliv na jeho tvorbu měli nejen ruští realističtí autoři, ale také francouzský naturalista Émile Zola. Studium historie ho přesvědčilo, že člověk se v podstatě nemění, ale společenský vývoj jej neustále předbíhá. Jako lékař se na člověka díval skepticky, ale i navzdory tomu je v jeho díle přece jen člověk-jednotlivec nositelem progresivních hodnot pokroku a vynikající nad všeobecnou úroveň prostředí humanizmem, vzděláním nebo státnickými schopnostmi.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- 1897 Pomsta, povídka (vyšlo ve slovenských Národních novinách)
- 1889 Výhody spoločenského života, novela
- 1922 Wieniawského legenda
- 1923 Adam Šangala, román
- 1925 Krpčeky sv. Floriána, drama
- 1925 Mia, drama
- 1925 Kuruci, novela
- 1926 Magister rytier Donč, novela
- 1926 Horymír, novela
- 1928 Svätopluk, román
- 1930 Cesta životom, autobiografické dílo
- 1931 Itália, sbírka novel
- 1931 Kozinský mlyn
- 1932 Alina Orságová, román
- 1934 Medzi nimi, sbírka novel
- 1937 S duchom času, román
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Nádaši-Jégé na slovenské Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Ladislava Nádašího farnost Dolný Kubín (přístupné po registraci na FamilySearch)
- ↑ Zo slovenskej národnej a roľníckej strany. Národné noviny. Březen 1920, roč. 51, čís. 66, s. 1. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Nádaši-Jégé na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Nádaši-Jégé
- (slovensky) [1]
