Ladislav Nádaši-Jégé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ladislav Nádaši-Jégé
Portrait nadasi-jege-ladislav.jpg
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNaRS

Narození12. února 1866
Dolný Kubín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. července 1940 (ve věku 74 let)
Dolný Kubín
SlovenskoSlovensko Slovensko
Alma materUniverzita Karlova
Profesespisovatel a lékař
CommonsLadislav Nádaši-Jégé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Nádaši-Jégé (vlastním jménem MUDr. Ladislav Nádaši, pseudonymy Dr. Ján Grob, Jégé a j.) (12. února 1866 Dolný Kubín[1]2. července 1940 Dolný Kubín, Slovenský štát) byl slovenský lékař, novinář a spisovatel-prozaik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z advokátské rodiny. Vzdělání získal v Kežmarku, Ružomberku, Gyöngyösi a v Levoči, později pokračoval ve studiu na lékařské fakultě v Praze. Téměř celý svůj život prožil jako lékař v Dolnom Kubíně. Byl také aktivním spolupracovníkem a hlavním redaktorem novin Naša Orava, později odpovědným redaktorem Oravy.

Na počátku 20. let byl členem Slovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat v parlamentních volbách v roce 1920 do senátu.[2]

Koncem 30. let se jeho zdraví prudce zhoršilo, politické události ovlivnily jeho zdravotní stav. Po vzniku Slovenského státu v roce 1939 se jeho dcera s rodinou musela vystěhovat do Protektorátu, její manžel byl Čech. Nikdy se z toho nevzpamatoval a krátce nato zemřel na srdeční zástavu. Je pochovaný na Historickom cintoríne v Dolním Kubíně.

Tvorba a myšlení[editovat | editovat zdroj]

Jeho první literární díla vznikla v době jeho lékařských studií. V tomto období se také stal aktivním členem spolku Detvan, který podporoval jeho literární aktivity. Svá díla uveřejňoval zpočátku časopisecky (Národnie noviny, Slovenské pohľady, Slovenský deník, Národný deník a jiné). Psal humoresky, črty, eseje, novely, a až později se věnoval psaní románů. Své nejlepší romány napsal ve 20 letech 20. století. V té době se věnoval hlavně próze s historickou tematikou. Vliv na jeho tvorbu měli nejen ruští realističtí autoři, ale také francouzský naturalista Émile Zola. Studium historie ho přesvědčilo, že člověk se v podstatě nemění, ale společenský vývoj jej neustále předbíhá. Jako lékař se na člověka díval skepticky, ale i navzdory tomu je v jeho díle přece jen člověk-jednotlivec nositelem progresivních hodnot pokroku a vynikající nad všeobecnou úroveň prostředí humanizmem, vzděláním nebo státnickými schopnostmi.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • 1897 Pomsta, povídka (vyšlo ve slovenských Národních novinách)
  • 1889 Výhody spoločenského života, novela
  • 1922 Wieniawského legenda
  • 1923 Adam Šangala, román
  • 1925 Krpčeky sv. Floriána, drama
  • 1925 Mia, drama
  • 1925 Kuruci, novela
  • 1926 Magister rytier Donč, novela
  • 1926 Horymír, novela
  • 1928 Svätopluk, román
  • 1930 Cesta životom, autobiografické dílo
  • 1931 Itália, sbírka novel
  • 1931 Kozinský mlyn
  • 1932 Alina Orságová, román
  • 1934 Medzi nimi, sbírka novel
  • 1937 S duchom času, román

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Nádaši-Jégé na slovenské Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu Ladislava Nádašího farnost Dolný Kubín (přístupné po registraci na FamilySearch)
  2. Zo slovenskej národnej a roľníckej strany. Národné noviny. Březen 1920, roč. 51, čís. 66, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]