Lachtan jihoamerický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLachtan jihoamerický
alternativní popis obrázku chybí
Lachtan jihoamerický
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída savci (Mammalia)
Řád šelmy (Carnivora)
Podřád ploutvonožci (Pinnipedia)
Čeleď lachtanovití (Otariidae)
Rod Arctocephalus
Binomické jméno
Arctocephalus australis
(Zimmermann, 1783)
Rozšíření lachtana jihoamerického
Rozšíření lachtana jihoamerického
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lachtan jihoamerický, známý též jako lachtan jihoamerický falklandský (Arctocephalus australis) je ploutvonožec z čeledi lachtanovití (Otariidae) a rodu Arctocephalus. Popsal jej Eberhard August Wilhelm von Zimmermann v roce 1783. Vyskytuje se při obou pobřežích Jižní Ameriky. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je hodnocen jako málo dotčený druh se zvyšující se populací. Ohrožení pro něj představuje především lov.

Etymologie a taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rodové jméno Arctocephalus znamená připomínající medvěda, čemuž odpovídá vzezření zvířete, díky kterému připomíná tohoto masožravce. Druhu se přezdívá rovněž mořský medvěd. Jsou známy celkem 2 poddruhy:

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Lachtan jihoamerický je druhem neotropické oblasti, vyskytuje se u obou pobřeží Jižní Ameriky u Argentiny, Chile, Peru a Uruguaye, kde žije největší množství jedinců tohoto druhu, někdy se objeví rovněž v blízkosti Kolumbie. Obývá též přilehlé ostrovy, jako jsou Falklandy, na kterých probíhá především rozmnožování. Jsou schopni žít na souši i v moři; dávají přednost skalnatým útesům. Umí se dobře pohybovat po zemi, čehož využívají při přemisťování se do vysokých svahů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samci lachtana jihoamerického mohou měřit až 1,9 m a vážit 120−200 kg. Samice jsou menší a dosahují velikosti až 1,4 m, hmotnost mají zhruba 3× menší než samci; u tohoto druhu je vyvinut pohlavní dimorfismus. Tělo je podsadité s dlouhými a úzkými žebry. Tlama je špičatá s výrazným čelem. Mezi typické znaky tohoto druhu se řadí malé ušní boltce. Dospělí samci mají černošedé zbarvení, zbarvení samic a mladých samců se pohybuje od hnědé do černé s bledým břichem. Mláďata mají do tří až čtyřech měsíců života srst po celém těle černou. Podsada je hustá.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Lachtani jihoameričtí jsou společenská zvířata žijící ve velkých koloniích. Den tráví především na skalách ve stínu, samci o tato místa bojují a mohou si tím způsobit i vážná zranění. Teritorium jednoho samce činí na souši asi 50 m2, velikost teritoria na moři není známa. Souboje probíhají především během období rozmnožování. To nastává jednou do roka mezi říjnem až prosincem. Jedná se o polygamní druh; dominantní samci s největším územím se mohou pářit i s několika samicemi najednou. Počet samic na jednoho samce je u tohoto druhu nejvyšší mezi všemi savci. Po 8−12 měsících březosti samice na souši porodí jedno mládě vážící 3,5 až 5,5 kg, které s matkou komunikuje pro každé mládě jedinečným voláním. Po 7 až 10 dnech po porodu se samice znovu páří. Odstaveno od mateřského mléka je mládě po 6−12 měsících věku (někdy však také až ve 3 letech), pohlavní dospělosti dosahují samice ve 3 letech a samci v 7 letech. Průměrný věk činí 12 až 30 let. Mezi přirozené nepřátele tohoto druhu patří kosatka dravá (Orcinus orca), žralok bílý (Carcharodon carcharias) a lachtan hřívnatý (Otaria flavescens). Mláďata také mohou smést bouře na otevřené moře. Lachtan jihoamerický loví v noci v hloubkách kolem 30 m. Potravu tvoří ryby, chobotnice, krabi a další.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Nebezpečí pro lachtana jihoamerického představuje především lov provozovaný od 18. století především kvůli husté srsti. Pro jídlo je loven v Chile a Peru. Mezi další faktory ohrožující tento druh patří rybolov snižující stavy přirozené potravy a díky kterému rovněž někteří jedinci umírají ve vlečných sítích, ropné havárie a nemoci. Kvůli rozrůstající se vysoké populaci je však lachtan jihoamerický řazen Mezinárodním svazem ochrany přírody mezi málo dotčené druhy. Je uveden na druhé příloze Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VERHOEF, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. 1. vyd. Čestlice: REBO, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4. Kapitola Savci, s. 230. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]