Přeskočit na obsah

Léolia Jeanjeanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Léolia Jeanjeanová
Léolia Jeanjeanová (2021)
Léolia Jeanjeanová (2021)
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození14. srpna 1995 (29 let)
Místo narozeníMontpellier, Francie
Výška168 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek645 365 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů214–125
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění102. místo (30. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open3. kolo (2022)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2022)
US Open1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů54–46
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění201. místo (23. října 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231024a24. října 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léolia Jeanjeanová (nepřechýleně: Jeanjean,* 14. srpna 1995 Montpellier) je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2023 na 102. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 201. místě.[2]

Soukromý život a raná fáze kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1995 v jihofrancouzském Montpellieru do rodiny Laurenta a Isabelly Jeanjeanových. Tenis začala hrát v šesti letech.[3]

Po triumfu na žákovském Nike Junior Tour International Masters získala v 10 letech smlouvy s Babolatem a Nike.[4] Od dvanácti let se začala připravovat s osobním koučem v národním tréninkovém centru na Roland-Garros. Žákovská mistrovství Francie vyhrála v kategoriích 11–12letých i 13–14letých.[5] Její tehdejší trenér Laurent de Pasquale ji v časopise Tennis Magazine přirovnal k Mozartovi.[6] Na French Open 2009 obdržela divoké karty do juniorské dvouhry a čtyřhry, v níž hrála s Darjou Salnikovovou. V obou soutěžích skončila v úvodním kole. V pařížské juniorské čtyřhře 2010 pak postoupila s Clothildou de Bernardiovou do čtvrtfinále.[7]

Rozvoj tenisové kariéry jí zkomplikovalo vážné poranění kolena.[8] V roce 2014 se tak rozhodla začít studovat na Baylor University v texaském Wacu,[9] kde hrála tři sezóny univerzitní tenis v I. divizi. Poté se mezi lety 2016–2018 zapojila do soutěží za University of Arkansas, na níž získala bakalářský titul v trestním soudnictví a sociologii. V roce 2018 začala navštětovat soukromou Lynn University ve floridském Boca Raton, kde získala titul MBA ve finančnictví. Během studia se účastnila akademické II. divize.[8][10][11]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V rámci okruhu ITF debutovala v červnu 2012, když na turnaji v rodném Montpellieru s dotací 25 tisíci dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla Italce Gioii Barbieriové ze čtvrté světové stovky. V letech 2015–2019 hrála americký univerzitní tenis. Premiérový titul na túře ITF vybojovala během května 2021 na antukovém turnaji v Šibeniku s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Do finále prošla přes Češku Darju Viďmanovou a v něm zdolala bosenskou hráčku Nefisu Berberovicovou ze šesté stovky žebříčku. Druhou trofej vybojovala v dubnu 2022 na 25tisícové události v Calvi. V závěrečném duelu přehrála krajanku Tessah Andrianjafitrimovou, jíž patřila 151. příčka.[12][1]

Debut na okruhu WTA Tour i v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenala v ženském singlu French Open 2022 po zisku divoké karty. Na úvod vyřadila čtyřicátou pátou ženu klasifikace Nurii Párrizasovou Díazovou ze Španělska. Jednalo se o její vůbec první zápas proti hráčce z elitní světové stovky žebříčku. Ve druhém kole premiérově porazila členku první světové desítky, osmou v pořadí Karolínu Plíškovou, jíž v každém setu dovolila uhrát jen dva gamy.[12][1] Jako 227. hráčka světa se na Roland Garros stala nejníže postavenou vítězkou zápasu nad členkou Top 10 od roku 1988, kdy Conchita Martínezová porazila Lori McNeilovou.[3][13] V sezóně 2022 pak byla v této statistice proti hráčkám první desítky třetí nejníže postavenou vítězkou, když zaostala jen za výhrou Savilleové (409. WTA) nad Džabúrovou v Indian Wells a skrečí Sakkariové proti Siegemundové (231. WTA) ve Stuttgartu.[14][15] Ve třetím kole Jeanjeanová podlehla Rumunce Irině-Camelii Beguové.

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. října 2023 Kluž, Rumunsko tvrdý (h) Ukrajina Valerija Strachovová Spojené království Jodie Burrageová
Švýcarsko Jil Teichmannová 		1–6, 4–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2022 Montevideo, Uruguay antuka Rusko Diana Šnajderová 4–6, 4–6

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. květen 2021 Šibenik, Chorvatsko antuka Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovicová 6–2, 6–4
2. duben 2022 Calvi, France tvrdý Francie Tessah Andrianjafitrimová 6–2, 6–2

Čtyřhra (3 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. prosinec 2013 Borriol, Španělsko antuka Francie Marine Partaudová USA Tina Tehraniová
Nizozemsko Mandy Wagemakerová 		4–6, 6–1, [10–3]
2. červen 2019 Cancún, Mexiko tvrdý Francie Tiphanie Fiquetová USA Hind Abdelouahidová
USA Alyssa Tobitová 		6–4, 6–4
3. červenec 2023 Feira de Santana, Brazílie tvrdý Ukrajina Valerija Strachovová USA Haley Giavarová
USA Abigail Rencheliová 		7–5, 6–4

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Léolia Jeanjean na anglické Wikipedii a Léolia Jeanjean na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Léolia Jeanjeanová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  2. ↑ Léolia Jeanjeanová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20231024a24. října 2023
  3. ↑ a b Roland-Garros: Léolia Jeanjean à la recherche du temps perdu. France 24 [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Roland-Garros : Léolia Jeanjean, retour vers le futur. Sud Ouest [online]. 2022-05-25 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. ISSN 1760-6454. (francouzsky) 
  5. ↑ Tennis : Léolia Jeanjean veut croire en des lendemains bien plus souriants. Midi libre [online]. 2021-06-30 [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-24. (francouzsky) 
  6. ↑ BÉAL, Jean-Philippe. Léolia Jeanjean, nouvelle relance. La Montagne. 17-10-2013, s. 34. ISSN 0767-4007. (francouzsky) 
  7. ↑ LAUNAY, François. Léolia Jeanjean, l'itinéraire cabossé d'une enfant gâtée du tennis. www.20minutes.fr [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-24. (francouzsky) 
  8. ↑ a b CLAREY, Christopher. Two Outsiders Get Career Boosts at the French Open. The New York Times [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  9. ↑ Léolia Jeanjean [online]. www.arkansasrazorbacks.com, 2016-09-07 [cit. 2022-05-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Jean-Julien Ezvan. Léolia Jeanjean dans la machine à remonter le temps à Roland-Garros. LE FIGARO [online]. 2022-05-24 [cit. 2022-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-24. (francouzsky) 
  11. ↑ Leolia Jeanjean [online]. Lynn University [cit. 2022-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-23. (anglicky) 
  12. ↑ a b Leolia Jeanjean Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LEJOLIVET, Pierre. Roland-Garros. Léolia Jeanjean, joueuse la moins bien classée à battre une top 10 depuis 34 ans. Ouest France [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. ↑ Wildcard Jeanjean routs Pliskova in French Open upset; Badosa, Pegula survive three-setters. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Nejhorší grandslamová porážka. Plíšková na French Open skončila už ve druhém kole na raketě hráčky třetí stovky. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Léolia_Jeanjeanová&oldid=23312861“