Lípa stříbrná
 Lípa stříbrná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | slézotvaré (Malvales) |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
| Rod | lípa (Tilia) |
| Binomické jméno | |
| Tilia tomentosa Moench, 1785 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lípa stříbrná (Tilia tomentosa), též známá jako lípa plstnatá, je opadavý strom dorůstající výšky 20-30 m. Listy jsou srdčité, na rubu nápadně bělavě plstnaté. Strom pochází z jihovýchodní Evropy a v České republice je pěstován jako parková a okrasná dřevina. Nektar květů této lípy je znám svou jedovatostí pro včely a zejména pro čmeláky.
Popis
Lípa stříbrná je mohutný opadavý strom dorůstající výšky 20 až 30, výjimečně až 40 metrů. Koruna je široce kuželovitá, borka je šedá a dlouho hladká. Letorosty i pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou srdčité, na líci tmavě zelené, na rubu bělošedě plstnaté hvězdovitými chlupy. Čepel listů je 7 až 10 cm dlouhá, na okraji 1-2x pilovitá a někdy mělce laločnatá. Řapík je plstnatý a dosahuje asi poloviny délky čepele. Květenství obsahuje 3 až 10 květů podepřených listenem. Na ploše listenu jsou hvězdovité chlupy. Květy jsou světle žluté, silně vonné. Tyčinky jsou kratší než korunní lístky. Mimo plodných tyčinek jsou přítomny i sterilní patyčinky. Plodem je dřevnatý, elipsoidní až téměř kulovitý, nezřetelně žebrovaný oříšek s plstnatým oplodím.[2][3]
Synonyma
- Tilia argentea Desf. in DC.
Rozšíření
Lípa stříbrná je původní v jihovýchodní Evropě, na sever zasahuje až po Maďarsko, jinak roste též na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii a Bulharsku. Někdy je jako místo původu udávána i Malá Asie, zdejší údaje se však pravděpodobně vztahují k příbuznému druhu, lípě řapíkaté (Tilia petiolaris).[2]
Jedovatost
Nektar přítomný v květech lípy stříbrné působí toxicky na některý blanokřídlý hmyz, zejména čmeláky a v menší míře i včely. Jako účinná látka byl v nektaru zjištěn jednoduchý cukr, manóza. Včely, vosy a čmeláci tento cukr nedokáží strávit, neboť jim k tomu chybí enzym, fosfomanóza isomeráza, který při trávicích procesech přeměňuje manóza-6-fosfát na fruktóza-6-fosfát, který je pak dále metabolizován. Manóza-6-fosfát se v tělech včel hromadí a při nadměrném množství vede k ochrnutí a smrti. U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %.[4][5]
Význam
Lípa stříbrná je v České republice vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech.[2] Existují i nečetné okrasné kultivary, např. 'Rhodopetala' s červenými poupaty a růžovofialovými korunními plátky, 'Princeton' a 'Sashazam' s pyramidálním vzrůstem, kulovitě rostoucí 'Silver Globe' aj.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ PAWLIKOWSKI, Tadeusz. Pollination activity of bees (Apoidea: Apiformes) visiting the flowers of Tilia cordata Mill. and Tilia tomentosa Moench in the urban environment. Journal of Apicultural Science. 2010, čís. 54(2).
- ↑ JOHNSON, Reed M. Honey bee toxicology. Annual Review of Entomology. 2015, čís. 60. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
Literatura
- Květena České republiky, díl 3. Eds. S. Hejný, B. Slavík. - Praha: Academia, 1992. - S. 281. ISBN 80-200-0256-1
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu lípa stříbrná na Wikimedia Commons - Galerie lípa stříbrná na Wikimedia Commons
Taxon Tilia tomentosa ve Wikidruzích
