Líšťany (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Líšťany
Líšťany, zámek.jpg
Základní informace
Sloh barokní
Výstavba 16. století
Přestavba po roce 1660
18. století
Stavebník Černínové z Chudenic
Další majitelé Černínové z Chudenic
Příchovští z Příchovic
Steinbachové
Hamiltonové
Kinští
Dohalští z Dohalic
Perglarové z Perglaru
Dobřenští z Dobřenic
Poloha
Adresa Líšťany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Líšťany
Líšťany
Další informace
Rejstříkové číslo památky 37732/4-1368 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Líšťany jsou zřícenina zámku ve stejnojmenné obciokrese Plzeň-sever. Zámku předcházela tvrz postavená Černíny z Chudenic, jejíž zdivo se zachovalo v prostorách suterénu. Barokní zámek nechal po roce 1660 postavit nejspíše Antonín Steinbach z Kranichsteinu. Zámecký areál je včetně hospodářských a dalších obytných budov, parku a zbytků ohradní zdi chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V Líšťanech pravděpodobně existovalo starší panské sídlo, které od druhé poloviny třináctého století patřilo rodu líšťanských vladyků, ale jeho podobu ani polohu neznáme.[2] Předchůdcem dochovaného zámku byla renesanční tvrz postavená v době, kdy panství patřilo Černínům z Chudenic.[3] Posledním majitelem z rodu Černínů byl Jan Karel Černín, který z náboženských důvodů panství roku 1628 prodal a odešel ze země. Jan Příchovský z Příchovic a na Lomi mu za něj zaplatil 22 tisíc kop míšeňských grošů. Statek tehdy tvořila tvrz s poplužním dvorem, pivovarem, sladovnou, vesnice Náklov, poloviny vesnic Košetice a Popovice, dvůr Malšín a další příslušenství.[4] Vzhledem k probíhající třicetileté válce a škodám způsobených žoldnéři se dluhy Příchovských rostly. Kromě jiného nebyli schopní splácet ani kupní cenu Janu Karlu Černínovi. Bezdětný Václavův syn, Albrecht Kristán Příchovský, zemřel roku 1660, a zadlužené panství koupil za čtrnáct tisíc zlatých Antonín Steinbach z Kranichsteinu,[5] který byl vrchním hejtmanem západočeských majetků rodu Lauenburků[6] a roku 1664 byl povýšen do rytířského stavu. V Líšťanech nechal starou tvrz přestavět na barokní zámek.[7]

Panství po něm zdědil syn Benedikt František Steinbach,[7] který roku 1704 spáchal pod vlivem duševní nemoci sebevraždu, a statek přešel na jediného syna Karla Maxmiliána Viléma Steinbacha povýšeného roku 1714 na barona. Kvůli dluhům však musel prodat Újezd nade Mží, později také Zahrádku, dvůr Malšín a roku 1726 i Líšťany s dalšími vesnicemi. Kupcem, který za ně zaplatil 220 tisíc zlatých, se stal hrabě Julius Xaver Hamilton.[8] Líšťany po něm zdědil nejprve syn Mikuláš Josef Hamilton a po něm jeho bratr Antonín Jan Nepomuk Hamilton, který založil nový kostel svatého Petra a Pavla. Hamiltonové měli centrum svých rodových majetků v Rakousku, a proto svůj západočeský statek prodali hraběti Josefu Maxmiliánovi Kinskému,[9] po kterém jej roku 1780 zdědil jeho syn Filip Kinský. Ten statek vzdálený od svých dalších panství roku 1728 prodal Marii Anně Schirndingarové, rozené Haugvicové z Biskupic, která však sídlila nejspíše na zámku v Malesicích. Její rodině Líšťany zůstaly do roku 1799, kdy je koupil hrabě Maria Václav Bořek Dohalský z Dohalic,[10] kterému patřily také Lipno, zámek Pňovany a jeho manželce zámek Luhov, který byl centrem panství.[11]

Po smrti hraběte Marii Bořka Dohalského v roce 1824[12] musela vdova Marie Anna, rozená Steinbachová, prodat kvůli dluhům Líšťany synovi své sestry, kterým byl Maria Václav Perglar z Perglaru. Vymínila si však, že bude na zámku žít až do své smrti. Zemřela roku 1825 v Praze, ale v Líšťanech byla pohřbena v rodinné hrobce.[13] Po zrušení poddanství bylo líšťanské panství přeměněno na velkostatek, který roku 1852 zdědil Perglarův příbuzný, svobodný pán Michael Dobřenský z Dobřenic.[14] Za něj byl roku 1860 pořízen popis budovy, jejíž některé části byly již ve špatném stavu. V roce 1862 velkostatek koupil kníže Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg, který ho roku přenechal svému příbuznému Aloisovi. Ani jeden z nich na zámku nežil. Areál byl sice udržován, ale pronajímal se jako lovecký zámek jiným šlechticům.[15]

V roce 1921 byl velkostatek v rámci pozemkové reformy zabaven státem. Část byla vrácena Aloisovi z Löwensteinu a jiná část se změnila na zbytkový statek, jehož majitelem se stal úředník Emanuel Kumpera a po něm doktor František Roh.[15] Od roku 1945 se statek dostal do správy státu, od kterého jej v roce 1951 převzal národní podnik Československé státní statky. Přestože měl udržovat zámeckou budovu i park v dobrém stavu, docházelo k postupnému chátrání a poškozování stavby. Ve dvoře byla zbořena renesanční sýpka se sgrafitovou omítkou a samotný zámek se postupně změnil ve zříceninu.[16]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Jednopatrová zámecká budova stojí uprostřed rozlehlého hospodářského dvora. Ve sklepeních se dochovalo zdivo původní renesanční tvrze, jejíž kamenické prvky byly druhotně použity při stavbě barokního zámku.[3] Budova má téměř čtvercový půdorys. Vchody se původně nacházely na západní a nejspíše i východní straně.[17] Na jižní straně byla v osmnáctém století přistavěna krátká boční křídla. K jižní straně přiléhala zahrada, kvůli které byla zbořena část budov hospodářského dvora. U jižního průčelí se také nachází velký sál, ve kterém byly dva velké krby. Místnost také zdobily zvlněné římsy.[18] Ve druhé polovině devatenáctého století byl naproti zahradě vytvořen nový vchod, nad kterým býval balkon osazený tepanou mříží. V zahradě byl ve stejné době postaven klasicistní skleník.[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Identifikátor záznamu 149663 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. CHMELÍŘ, Václav. Zámek v Líšťanech. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2011. 40 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 43). ISBN 978-80-87170-15-1. S. 5. Dále jen Chmelíř (2011). 
  3. a b Chmelíř (2011), s. 25
  4. Chmelíř (2011), s. 13
  5. Chmelíř (2011), s. 15
  6. Chmelíř (2011), s. 16
  7. a b Chmelíř (2011), s. 17
  8. Chmelíř (2011), s. 18
  9. Chmelíř (2011), s. 19
  10. Chmelíř (2011), s. 22
  11. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 202. 
  12. Chmelíř (2011), s. 23
  13. Chmelíř (2011), s. 30
  14. Chmelíř (2011), s. 32
  15. a b Chmelíř (2011), s. 34
  16. Chmelíř (2011), s. 35
  17. Chmelíř (2011), s. 26
  18. Chmelíř (2011), s. 28
  19. Chmelíř (2011), s. 29

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Líšťany – zámek, s. 191. 
  • CHMELÍŘ, Václav. Zámek v Líšťanech. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2011. 40 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 43). ISBN 978-80-87170-15-1. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Touškova, s. 164–165. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]