Kultura v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Divadlo Pasáž na Masarykově náměstí v Třebíči

Kultura v Třebíči je článkem, který se zabývá kulturou a kulturními spolky v Třebíči.

Městské kulturní středisko[editovat | editovat zdroj]

V Třebíči pod městem Třebíč funguje Městské kulturní středisko (dále MKS), tj. příspěvková organizace, která má za cíl uspokojení potřeb obyvatelstva v oblasti kulturního a společenského života. MKS provozuje některé z kulturních organizací ve městě, např. kino Pasáž, Národní dům s Galerií Franta, Zadní synagogu, Fórum, Klub Hájek, Divadlo Pasáž, Malovaný dům, Galerii Ladislava Nováka a Městskou věž.[1]

Divadlo a hudební produkce[editovat | editovat zdroj]

Kulturní vyžití v Třebíči zajišťuje Divadlo Pasáž na Masarykově náměstí, kino Pasáž a Národní dům.[2] Třebaže součástí kongresového centra Pasáže je i divadelní infrastruktura, stálou profesionální scénu Třebíč nemá. V Třebíči byla roku 1940 založena a zahájila svou činnost profesionální scéna Horáckého divadla, po válce (1945) přesunutého do Jihlavy, dnes příspěvkové organizace Kraje Vysočina.[3][4]

Hudební produkce jsou zajišťovány v prostorách Národního domu na Karlově náměstí, v sálech kulturního zařízení Fórum, na Karlově náměstí a v několika hudebních klubech jako Béčko, Paradise (dříve Ponorka, Florida, Black&White, Golem, Level), Club-R (dříve Roxy), Znojemka či v nedaleké cihelně, kde se nachází klub Cihelna, a některých menších klubech.

Festivaly[editovat | editovat zdroj]

V Třebíči se konají různé tradiční i mimořádné kulturní akce. Jsou to každoročně konaný hudební festival Zámostí, jež se koná od roku 1997 v červnu na říční nivě řeky Jihlavy, první ročník festivalu se však odehrával v budově Subakovy koželužny v židovském městě. V rámci navazování na židovskou tradici města se v Třebíči konal od roku 2003 pod patronací Arnošta Lustiga festival židovských tradic Šamajim, v roce 2008 došlo k přejmenování na Třebíčský židovský festival, současně s přejmenováním došlo i na změnu patrona, stal se jím Arnošt Goldflam. Od roku 2009 se před letními prázdninami koná i festival Country hudby a tanců – Country fest, od roku 2003 se v Třebíči konal i festival etnické hudby a kultury Třebíčský Zvonek a od roku 1998 se konaly i folklorní slavnosti s názvem Třebíčské Bramborobraní, jejich název se v roce 2009 změnil na Folklórní slavnosti. Od roku 2003 se v Třebíči koná divadelní festival malých souborů pod názvem Festival divadla 2–3–4 herců, Třebíč je také městem, kde se koná část festivalu klasické hudby Concentus Moraviae. Od roku 2006 se v Třebíči odehrává každoroční Třebíčský operní festival. V souvislosti se zařazením židovských památek a baziliky se ve městě konají středověké slavnosti s průvodem historických postav a středověkými slavnostmi, po roce 2010 byly nazvány Slavnosti tří kápí. Od roku 2016 se v areálu říčních lázní na tzv. Polance koná festival hudby pod názvem Polanka Fest.[5]

Muzea[editovat | editovat zdroj]

Budova zámku v Třebíči

Ve městě se nachází i Muzeum Vysočiny Třebíč, které se nachází v prostorách bývalého zámku, Galerie Malovaný dům v Malovaném domě a galerie v Zadní synagoze, výstavy se konají i v kulturním centru náležícím k divadlu Pasáž. V roce 2002 byla v Zámostí otevřena stálá výstava, která je věnována třebíčskému spisovateli Ladislavu Novákovi. Některá jeho díla jsou vystavena i ve vinárně Ráchel, která se také nachází v židovské čtvrti. V roce 2014 byla slavnostně otevřena výstava třebíčského rodáka Františka Mertla, řečeného Franty. Součástí průmyslové školy je i Muzeum staré zemědělské techniky.

V roce 2015 bylo v červnu ve městě na místě bývalé mazutové kotelny v areálu bývalé obuvnické továrny BOPO otevřeno ekotechnické centrum Alternátor, které obsahuje několik expozic o technice, ekologii a energetice. Součástí centra je i tzv. projekční koule a expozice o historii průmyslu v Třebíči. Při otevření centra 29. června bylo na budovu centra promítáno videomappingem úvodní video.[6] Kraj Vysočina uvedl, že v místě někdejšího Šmeralova domu by mohlo vzniknout Centrum tradiční lidové kultury. Muzeum Vysočiny by mělo být zřizovatelem tohoto centra.[7]

Kulturní spolky[editovat | editovat zdroj]

Členové Měšťanské besedy okolo roku 1900

Nejstarším českým spolkem v Třebíči byla Měšťanská beseda, založená dr. Janem Miloslavem Hanělem roku 1848 a následně obnovená roku 1860. V pozdějších dobách vznikly ještě:

  • roku 1866 Spolek kat. tovaryšů
  • roku 1869 Dobrovolný hasičský sbor
  • roku 1873 Politický spolek
  • roku 1875 Dívčí pěvecká jednota „Vesna“
  • roku 1880 Řemeslnická beseda, Tělocvičná hasičská jednota, Hospodářský spolek
  • roku 1886 Spolek pro zakládání knihoven
  • roku 1887 Dělnická beseda.

Po roce 1890 byli ještě založeny: Vzdělávací beseda „Palacký“, politický spolek Pokrok, Sportovní klub, Bruslařský klub, Spolek soukromých úředníků, Československá obchodní beseda, zpěvácký spolek Lumír, Musejní spolek (1898), Průmyslové museum, Spolek katolických dělníků, Katolicko-politická jednota a mnoho dalších spolků, převážně loterních a podporovacích.[8][9]

Městská knihovna v Třebíči[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Městská knihovna v Třebíči.

První knihovna v Třebíči byla založena Spolkem pro zakládání knihoven 6. dubna 1885,[10] zakladateli byli Alois Grimmich, Jan Pochop a František Doležel. Prvním působištěm knihovny byla malá místnost v budově německé školy na Hasskově ulici. Až do roku 1919 se knihovna jmenovala Knihovna pro lid, po tomto roce byla předána z rukou spolku do rukou města a přejmenována na Husovu veřejnou knihovnu. Později knihovna začala i vydávat časopis Čtenář a po sametové revoluci byla přejmenována na Městskou knihovnu v Třebíči.

Skauting v Třebíči[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Skauting v Třebíči.

Kulturu v Třebíči podporují též třebíčští skauti, kteří zde působí od roku 1923 a u jejich zrodu stálo několik významných osobností. Dnes v Třebíči funguje dohromady 10 oddílů skautů vodních i pozemních a ke své činnosti využívá několik budov rozmístěných po celém městě, jsou sdruženy ve dvou střediscích. Pozemní skauti fungují pod střediskem s názvem Srdíčko a vodní pod střediskem s názvem Žlutá ponorka. Obě střediska mají delší historii a spoustu tradičních akcí.

O tradici Junáka v Třebíči svědčí i to, že v rámci otevření nového divadla Pasáž v Třebíči byl jako první velká akce ve dnech 18. až 20. února 2005 prezentován XI. valný sněm Junáka. V několika sálech divadla, ve foyer i v dalších místech v Třebíči se jednalo o budoucnosti skautingu a mimo jiné o tzv. Chartě českého skautingu.[11]

Útulek pro psy[editovat | editovat zdroj]

V Třebíči do 1. července 2015 fungoval útulek pro psy pod patronací Ligy pro ochranu zvířat, od té doby je provozován městskou policií, nejpozději od 15. června 2017 jej musí provozovat nový provozovatel či město v nových prostorech na Hrotovické ulici, neboť původní prostory je nutné vyklidit a předat novému majiteli. Stavba nového útulku začala 15. prosince 2016.[12] Útulek skončil kvůli původnímu provozovateli, který byl podezřelý pro zpronevěru. Policie však případ odložila. Útulek bude otevřen v polovině června 2017.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HORKÁ, Kateřina. Marketingová komunikace turistické destinace Třebíč. Praha, 2012 [cit. 2017-01-07]. 70 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Vedoucí práce Nora Dolanská. Dostupné online.
  2. Třebíč: Tisková zpráva z 99. schůze Rady města Třebíče, konané dne 23. 2. 2006 [online]. Třebíč: Město Třebíč, 2006-03-23 [cit. 2008-03-27]. Dostupné online. 
  3. KŘESŤAN, František. Střed západní Moravy: Město Třebíč. In: Antonín Skála. Západní Morava. Třebíč: Krajské ústředí osvětových sborů v Třebíči, 1940. S. 39.
  4. Královské horní město Jihlava má bohatou divadelní tradici [online]. Jihlava: Horácké divadlo Jihlava [cit. 2009-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15. 
  5. MENČÍK, Milan. Letošní Polanka fest v Třebíči láká na Xindla X, Petra Bende či Inekafe. musicserver.cz [online]. IMEG, 2017-01-12 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  6. MAHEL, Tadeáš. Alternátor otevírá. Ukáže lopatku z větrníku i obří kouli [online]. Třebíč: Třebíčský deník, 2015-06-24. Dostupné online. 
  7. Bývalá zemědělská usedlost v Třebíči se může proměnit na Centrum tradiční lidové kultury [online]. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS, 2016-07-26 [cit. 2016-07-31]. Dostupné online. 
  8. DVORSKÝ, František, 1906. Vlastivěda moravská. Redakce František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan. Brno: Muzejní spolek. Kapitola Třebíč, školství. (česky) 
  9. Dvorský, s. 127
  10. KŘESŤAN, František. Padesát let Husovy veřejné knihovny v Třebíči. In: Ústřední výbor jubilejních oslav. Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935. Třebíč: Ústřední výbor jubilejních oslav, 1935. Dostupné online. Kapitola IX.
  11. Junák - tisková zpráva sdružení. Skončil XI. Valný sněm Junáka v Třebíči. adam.cz [online]. 2005-02-20 [cit. 2009-05-03]. Dostupné online. 
  12. MAHEL, Luděk. Nový útulek pro psy bude stát čtrnáct a půl milionu korun. Třebíčský deník [online]. VLP, 2016-11-19 [cit. 2016-11-21]. Dostupné online. 
  13. JAKUBCOVÁ, Hana. Psi už v Třebíči na turisty štěkat nebudou. Odstěhují se mezi fabriky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-18 [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.