Přeskočit na obsah

Kristadelfiáni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kristadelfiánská kaple, Bath, v jihozápadní Anglii

Kristadelfiáni či Bratři v Kristu[1] je křesťanské hnutí, založené v polovině 19. století v Severní Americe a Británii.

Celosvětově působí ve více než 120 zemích světa, včetně České republiky.[2] Větší komunity věřících Kristadelfiánů jsou zejména ve Velké Británii, Austrálii, Malawi, USA, Mosambiku, Kanadě, Novém Zélandu, Keni, Indii, Tanzanii a na Filipínách. Jejich počet je odhadován na 50 až 60 tisíc.[3][4][5]

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

Kristadelfiány založil v roce 1848 anglický lékař John Thomas (1805–1871) v Richmondu ve státě Virginie. Během návštěvy v Anglii v roce 1849 vydal své stěžejní dílo Naděje Izraele (v orig. Elpis Israel). Nezastával žádnou formální pozici v nějaké církvi – její vývoj zformoval pouze prostřednictvím svého psaní.

Dalším výrazným představitelem byl skotský novinář Robert Roberts. Jeho kniha Křesťanstvo na scestí patří stejně jako Thomasova kniha k hlavním textům církve.

Vedle těchto dvou publikovali další bratři mnoho jiných knih, brožur a časopisů. Thomas i Roberts jsou považováni za zdatné exegety Bible – nikoli za inspirované proroky.

Od stěžejních děl Johna Thomase a Roberta Robertse z poloviny 19. století, kde byly nastíněny, se nauky prakticky vůbec nezměnily.

Z historického pohledu Kristadelfiáni nalezli jádro svého učení už v 16. století, stejně jako sociniáni, v Polsku.[6] a konzervativní unitáři v Anglii, ti, kteří věří v narození Ježíše z panny.

Věrouka

[editovat | editovat zdroj]

Kristadelfiáni považují Bibli za jediný pravý zdroj Slova Božího. Porozumění Písmu 'se striktně přidržují'. Většinu zázraků, včetně zprávy o stvoření, nebo existenci duchovních osob a jejich zasahování, chápou coby pouhé symbolické vyjádření. Na jiných místech v Bibli trvají na striktní doslovnosti výrazových prostředků.

  • Bůh – Odmítají pojetí Trojice tak, jak ji chápe většina křesťanstva. Věří, že učení o Trojici a jejich vztahu totiž zformulovali Církevní otcové a ne Bible.[7] Ježíš před svým narozením neexistoval – s výjimkou místa v Božím plánu.[8]
  • Ježíš – Podle kristadelfiánů je Ježíš Syn člověka, syn Boží, a doslovný syn Marie. Odmítají představu, že Ježíš existoval v nebi před svým narozením.[9] Stejně tak Ježíš doslovně zemřel na kříži, a Bůh ho doslovně vzkřísil. Svým přístupem, že Ježíš je Synem Božím a Synem člověka a nebyl před svou fyzickou existencí přítomen duchovně v nebesích, jsou velmi blízcí unitářům.
  • Kristadelfiáni nevěří v nesmrtelnost duše, ani v peklo, kterým je prostě hrob. Nevěří v nebe jako místo věčné odměny.
  • Nadějí pro lidstvo je obnovení království pro Izrael s Jeruzalémem jako hlavním městem.[12] [13] Zdůrazňují význam Židů podle národnosti a doslovného státu Izrael, ve kterých Kristadelfiáni do jisté míry spatřují vyvolený národ, a skrze kteréžto území přímo očekávají příchod Božího Království.[14][15][16][17]

Společenství

[editovat | editovat zdroj]

Společenství má kongregacionalistický způsob zřízení. Každá kongregace je zcela nezávislá a odpovědná sama za sebe.

Přestože jsou všechny 'články víry' akceptovány všemi členy, existuje množství variant konkrétních přístupů k nim v jednotlivých společenstvích po celém světě. Není vytvořeno žádné pevné organizační centrum a každé lokální společenství si spravuje své záležitosti samo.[18]

Kréda víry

[editovat | editovat zdroj]

Celosvětově naprostá většinou kongregací Kristadelfiánů vyznává 'Pozměněné Birminghamské vyznání víry' (Birmingham Amended Statement of Faith, BASF) upravené roku 1898.[3][19]

Některá společenství Kristadelfiánů v USA a Kanadě zachovávají 'Nepozměněné Birminghamské vyznání víry' (Unamended Birmingham Statement of Faith, BUSF) sepsané roku 1877.[3]

Společenství Kristadelfiánů zachovávají další psané seznamy kréd, např.

Společnost v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Podle předběžných výsledků Sčítání lidu 2011 neuvedl 'Kristadelfiáni' nebo 'Bratři v Kristu' nikdo z obyvatel ČR.[20]

Společnost udává, že v České republice působí 1 sbor v Praze a 10 věřících členů, kteří jsou rozptýleni po celé republice.[2]

Pravidelná kázání a pastorační návštěvy jsou konány spolukřesťany z Velké Británie a Německa. Veřejné proslovy a biblický víkendový výroční kurz se konají ve sboru Praze.[2]

Po sérii neúspěšných pokusů kázat v sousední zemi a po nízkých výsledcích Kristadelfiáni od kázání na Slovensku upustili.[2]

Ze zemí přímo sousedících s bývalým Československem jsou Kristadelfiáni přítomni ještě v Maďarsku[21] a Polsku.[22]

Hlavní komunity Kristadelfiánů jsou převážně v anglicky mluvících zemích a celosvětově se jich odhaduje na 60 tisíc.[23][24][3][5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pearce F. Kdo jsou Bratři v Kristu? (v orig. Who are the Christadelphians? Birmingham 1983), Praha 1992
  2. ↑ a b c d Archivovaná kopie. www.cbm.org.uk [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-31. 
  3. ↑ a b c d Archivovaná kopie. www.christadelphia.org [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-17. 
  4. ↑ education.yahoo.com [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. 
  5. ↑ a b Archivovaná kopie. www.cbm.org.uk [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-03. 
  6. ↑ Eyre Alan. Dopis mému českému příteli. 1991
  7. ↑ Ježíš: Bůh Syn, či Syn Boha? Brožura. Praha 1992
  8. ↑ TENNANT, Harry. Bratři v Kristu - Čemu věří, a co učí.. Praha: Kristadelfiáni, 2009. S. 103. 
  9. ↑ Hayward A. Did Jesus really come down from heaven?
  10. ↑ Věříte v ďábla? Brožura. Praha 1992
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.christadelphia.org [online]. [cit. 2011-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-28. 
  12. ↑ Pearce F. Co je po smrti? Brožura. Praha 1992
  13. ↑ BARRETT, David V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha: Ivo Železný, 1998. S. 96. 
  14. ↑ Člověk, kterému byl slíben svět Brožura. Praha 1992
  15. ↑ Izrael: Boží země, Boží lid Brožura. Praha 1992
  16. ↑ Kristus se vrátí! Brožura. Praha 1992
  17. ↑ Naděje pro beznadějný svět. Brožura. Praha 1992
  18. ↑ Archivovaná kopie. www.bratrivkristu.org [online]. [cit. 2011-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-18. 
  19. ↑ Vyznání víry Kristadelfiánů - 'Pozměněné Birminghamské vyznání víry' Archivováno 9. 6. 2007 na Wayback Machine., christadelphia.org, (en)
  20. ↑ První předběžné výsledky sčítání lidu 2011. www.scitani.cz [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-06. 
  21. ↑ Archivovaná kopie. www.cbm.org.uk [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14. 
  22. ↑ Archivovaná kopie. www.cbm.org.uk [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14. 
  23. ↑ Archivovaná kopie. www.cbm.org.uk [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13. 
  24. ↑ Archivovaná kopie. www.cbm.org.uk [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-13. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TENNANT, Harry Bratři v Kristu - Čemu věří, a co učí. Birmingham 1996, Praha: 2009

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kristadelfiáni&oldid=23247791“