Kočičí skála
 Kočičí skála | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Přírodní památka Kočičí skála | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. ledna 1946 |
| Rozloha | 0,66 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Břeclav |
| Umístění | Mikulov |
| Souřadnice | 48°49′33,24″ s. š., 16°38′31,92″ v. d. |
  Kočičí skála | |
| Další informace | |
| Kód | 175 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Kočičí skála se nachází v okrese Břeclav u silnice z Mikulova do Klentnice. Leží ve správním území města Mikulova a je v péči AOPK ČR – regionálního pracoviště Jižní Morava.
Předmět ochrany[editovat | editovat zdroj]
Důvodem vyhlášení je ochrana vápencového skalního útvaru s typickou pálavskou stepní květenou (hlaváček jarní, koniklec velkokvětý aj.) nacházejícího se v blízkosti silnice vedoucí z Mikulova do Klentnice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V jihozápadní části skály byl v malém lomu v minulosti těžen vápenec. Tato lokalita sloužila i k pasení dobytka, avšak v dnešní době je již bez hospodářského využití. Lokalita je velice dobře dostupná. Byť jí nevede žádná veřejná cesta, je velice zatěžována návštěvností. Ohrožena je také chemickými postřiky okolních agrárně využívaných pozemků. Informační tabule uvádí, že se tato lokalita od roku 1997 pravidelně seče a byl odstraněn akát společně s dalšími křovinami, které se značně rozšiřovaly po celé lokalitě. [3]
.JPG)
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
PP Kočičí skála je izolovaným úlomkem kry pevných druhohorních vápenců označovaných jako ernstbrunnské vrstvy. Na těchto horninách se vyvinuly mělké půdy rendziny, které mají vysoký obsah vápencového štěrku.[3]
V areálu přírodní památky se nacházejí také body Základní geodynamické stě a základního výškového bodového pole ČR.
Flora[editovat | editovat zdroj]
Z 270 druhů cévnatých rostlin se na lokalitě nachází 12 zvláště chráněných. Jsou to například hlaváček jarní, hvězdnice zlatovlásek, koulenka prodloužená, kozinec vičencovitý, len tenkolistý, lomikámen trojprstý, šalvěj etiopská, zvonek boloňský.[3]
Skalní štěrbiny východních stěn PP obývá tařice skalní. Skalní podklad se stepní společností doplňují kosatec nízký a koniklec velkokvětý. Na západním svahu útesu směrem k silnici jsou k vidění suchá travní společenstva s válečkou prapořitou, východní svahy pod skalou porůstají opět travní společenstva doplněná kalinou tušalajem a hlohem jednosemenným. [3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Koniklec velkokvětý na lokalitě PP Kočičí skála -
Keřové porosty na lokalitě PP Kočičí skála -
-
Vzácná pomněnka úzkolistá
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d Správa CHKO Pálava: Informační tabule Přírodní památka Kočičí skála. 2003
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kočičí skála na Wikimedia Commons
