Hloh jednosemenný

Hloh jednosemenný
Hloh jednosemenný
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	hloh (Crataegus)
Binomické jméno
Crataegus monogyna Jacq.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) je druh hlohu mající původ v Evropě, severozápadní Africe a západní Asii. Vyskytuje se i v dalších částech světa, kde může být invazním druhem. Je tolerantní na půdu, ale preferuje vápnité a jílovité podloží. Hloh jednosemenný je význačným příbuzným, ale méně rozšířeným, hlohu obecného (C. laevigata). Je to rozkladitý keř až stromek z čeledi růžovitých (Rosaceae) dorůstající výšky až 12 metrů. Jako statný keř dorůstá výšky 2-6 metrů. Jedná se o výrazně světlomilnou a teplomilnou dřevinu. Obývá převážně slunné křoviny, světlé listnaté lesy, lesní okraje, skály, smíšené lesy a vyskytuje se také podél cest. Většinou na vápnitých jílovitých půdách. Je hojný především v teplejších oblastech.

Popis

Hloh jednosemenný je statný keř s větévkami v mládí plstnatými, později olysalými, červenohnědými, na nichž jsou asi 1cm dlouhé, ostře bodavé kolce. Kvete v květnu. Malvičky jsou červené a dozrávají v září říjnu. Keř 2-6 m nebo strom 6-12 m vysoký. Trnitý. Borka je podélně rozpadavá, plátovitá, šedá, větve silně rozestálé, hnědošedé až popelavé, letorosty lysé, zelenohnědé pak červenohnědé, trny přímé, rovné, 0,5-2,0 cm dlouhé, černavě hnědé nebo kaštanové, lesklé, kolcovité větévky vyvinuté, 4-8 cm dlouhé. Pupeny široce vejcovité, 3-4 mm dlouhé. Listy vejčité až vejčitě okrouhlé nebo kosočtverečné, 1,5-4,0cm dlouhé a okolo 1 až 3 cm široké, na bázi dlouze klínovitě sbíhavé nebo mírně uťaté, pevné, tuhé až slabě kožovité, na obou stranách odlišně zbarvené, na líci tmavozelené, lesklé, na rubu sivozelené až bělosivé, s voskovým náletem, matné. Úkrojky delší než širší. Palisty srpovité až půlměsíčité nebo polosrdčité, celokrajné, bez žláznatých zubů, vytrvávající. Květenství mnohokvětá, většinou s 10-18 květy, řídká, přímá, květy malé, 8-15 mm široké, zapáchající, kališní cípy trojúhelníkovité, krátké 1-2 mm dlouhé. Korunní lístky 5-6 mm dlouhé i široké, tyčinek 18-20, prašníky nachové nebo červené, čnělka jedna, vzpřímená nebo na vrcholu zakřivená. Plodenství s 10-20 krátce stopkatými malvicemi. Malvice kulovité, vejcovité až elipsoidní, 6-10 mm dlouhé, 5-10 mm široké, tmavě nebo živě červené až hnědočervené, dužina žlutavá až hnědavá, kališní lístky za plodu nazpět ohnuté a k malvici přitisklé, pecička jedna, kulovitá až krátce elipsoidní.Poskytuje léčivou drogu (Flos crataegi et folium cretaegi cum flore). Květy obsahují glykosid kvercitin a aglykon kvercitin, flatony a stopy silic. Droga se používá ke snižování krevního tlaku a při srdečních arytmiích.

Rozšíření

V České republice dosti hojně až hojně rozšířený v planárním a kolinním stupni termofytika, zvláště v Českém středohoří, Českém krasu, Východním Polabí, na jižní Moravě v pahorkatinách lemujících podhůří Vysočiny, na Pavlovských kopcích, v Jihomoravských úvalech, na Hané, a v Jihomoravské pahorkatině. Odtud proniká do mezofytika, kde je jen roztroušen, častěji je zastoupen pouze v Českém mezihoří, v Moravském podhůří Vysočiny, v Moravském krasu, Slezské pahorkatině a Bílých Karpatech. Z oreofytika je znám jen jako pěstovaná dřevina. Obraz původního rozšíření je v současné době dosti narušen častým pěstováním druhu v oblastech mimo jeho původní areál, a to jak vysazováním do přírody, tak i jeho dalším samovolným zplaňováním a rozšiřováním, jež má za následek hybridizační ovlivňování původních populací hlohů, z toho vyplývá obtížné rozlišování původního a druhotného výskytu (přirozeně max. Branná, 670 m, výše jen druhotně).

Ekologie

Řídké listnaté a smíšené lesy, lesní světliny, křoviny lesních okrajů, lesostepní lysiny (pleše), světlé bory, křovinaté stráně, údolní svahy a jejich hrany, pastviny, meze, staré úhory, zarůstající travnatá společenstva, někdy i na skalách a sutích, často vysazován při silnicích podél železnic, na hrázích a v živých plotech. Vyskytuje se na neutrálních až bazických, svěžích až mírně vysychavých půdách, často na vápencích nebo bazických podkladech (vápenec, čedič, opuka, vápenité pískovce). Výrazně světlomilná a teplomilná dřevina. 

Význam

Druh je často pěstován pro ozdobu v různých kultivarech (uváděny v literatuře obvykle pod jménem Crataegus.oxyacantha), např. cv. Candidoplena, Pauls Scarlet, Rosea atd. Má také farmaceutické využití. Droga se používá ke snižování krevního tlaku a při srdečních arytmiích.

Léčitelství

Hloh jednosemenný je jedním z nejběžnějších druhů hlohu užívaných v tradičním lidovém léčitelství, ve kterém je používán s prokazatelnými výsledky pro léčení srdeční arytmie. Používají se větvičky jak s listy, tak s květy nebo alternativně hložinky jako ovoce. Společně s dalšími druhy hlohu má použití i v moderní medicíně. Jsou zdrojem antioxidantů, používá se zejména extrakt z listů s květy. Látky obsažené v hlohu posilují činnost srdce, zlepšují prokrvení věnčitých cév a snižují spotřebu kyslíku (energie) při práci srdce.

Zahradnictví

Hloh bývá často využíván do živých plotů, tradiční živé ploty jsou tvořeny právě tímto druhem. Používá se i dřevo, které dobře hoří a málo kouří.
Jsou známí četní kříženci, kteří jsou používáni jako okrasné keře v zahradách. Nejpoužívanější kříženec je C. × media (C. monogyna × C. laevigata) s několika známými odrůdami, včetně velmi populární 'Paul's Scarlet' s tmavými růžovými dvojitými květy.

Domácnost

Plody hlohu, nazývané hložinky, jsou jedlé za syrova, ale obvykle se používají na přípravu rosolů, džemů, sirupů a vína, nebo se přidávají do brandy. Jsou dužnaté a mají jemnou chuť. Jedlé jsou také okvětní lístky, stejně jako mladé listy trhané na jaře, a přidávají se do salátů.

Podobné druhy

Taxonomie rodu Crataegus je velmi složitá. Hlavními diakritickými znaky jsou palisty, kališní ušty na plodech, počet semen v malvicích a laločnatost i charakter pilovitého okraje laloků čepele. V rámci rodu dochází též k častému vzniku kříženců. Podobným druhem je zejména hloh obecný (Crataegus laevigata).

Galerie

• 

  Květy hlohu jednosemenného

• 

  Trny, listy a palisty

• 

  Plody (hložinky)

• 

  Detail květenství

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Crataegus monogyna na anglické Wikipedii.

Literatura

• SPOHN, Margot a Marianne GOLTE-BECHTLE. Co tu kvete?: květena střední Evropy : více než 1000 planých rostlin. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010, 399 s. ISBN 978-80-242-2479-4.
• ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka, Jindřich CHRTEK, Zdeněk KAPLAN a Petr BATOUŠEK. Květena České republiky: [Flora of the Czech Republic]. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010, 706 s. ISBN 978-80-200-1824-3.
• ÚRADNÍČEK, Luboš. Dřeviny České republiky. 2., přeprac. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2009, 367 s. ISBN 978-80-87154-62-5.
• VĚTVIČKA, Václav, Vlasta MATOUŠOVÁ a Jan MAŠEK. Stromy a keře. 2. české vyd. Praha: Avicenum, 2001, 288 s. ISBN 80-7151-178-1.

Související články

• Hloh
• Hloh obecný
• Růžovité

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hloh jednosemenný ve Wikimedia Commons
• Abeceda zahrady
• Biolib.cz

Portály: Rostliny