Kostel svatého Vavřince (Štáblovice)
| Kostel svatého Vavřince | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Obec | Štáblovice |
| Souřadnice | 49°52′48″ s. š., 17°49′8,04″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Opava |
| Farnost | Římskokatolická farnost Štáblovice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | Římskokatolická farnost Štáblovice |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1603 |
| Další informace | |
| Kód památky | 101942 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vavřince ve Štáblovicích je římskokatolický jednolodní původně renesanční kostel. Byl postaven v roce 1603 Kašpar Rotmberk z Ketře na místě svého staršího gotického předchůdce. V letech 1854–1860 byl kostel přestavěn do dnešní podoby. Od roku 2006 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stavba kostela
[editovat | editovat zdroj]V roce 1603 přikročil Kašpar Rotmberk z Ketře k výstavbě nového kostela. Nevíme, co bylo posledním impulsem k novostavbě renesančního kostela.[2] Kostel posloužil jako rodinná nekropole Rotmberků a Fulštejnů, jak dokumentují figurální epitafy členů rodiny z let 1600-1608, včetně dvou starších (Melichar z Rotmberka † 1561; Sidonie Bílovské z Fulštejna † 1572), které byly přeneseny z předchozího kostela. Původně tyto reliéfní desky tvořily jedno panó, oddělené pilastry. Jejich mistrovské umělecké provedení svědčí o jedné sochařské dílně, za nejkvalitnější je považován figurální náhrobník Jindřicha Rotmberka z Kestře,[3]
Někdy po skončení třicetileté války (snad v letech 1649–1655) byl chrám uklizen, opraven a znovu vysvěcen k poctě svatého Vavřince. Zároveň ale tehdy Štáblovice ztratily svou církevní samostatnost a staly se součástí farnosti Slavkov.[4] Slavkovští faráři však ne vždy dostatečně dbali na potřebné opravy kostela, a tak do poloviny 18. století kostel dost zchátral a ve zdivu se objevily nebezpečné trhliny.[5]
Barokní oprava kostela
[editovat | editovat zdroj]Špatný stavební stav kostela vyvrcholil po zimě 1753/1754, kdy stavba hrozila zřícením.[6] V létě 1754 byla zahájena přestavba, která pokračovala i v následujícím roce.[7] Vzhled kostela po této přestavbě je zachycen na vedutě štáblovského panství od Ignáce Günthera, která vznikla po roce 1758.[pozn. 1] V roce 1844 vypracoval krajský inženýr Kajetán Habl projekt na nový kostel, který ale nebyl realizován.[9]
Po roce 1945
[editovat | editovat zdroj]Osvobození na jaře 1945 přečkal kostel bez výraznějších škod. Prakticky hned po osvobození začal Farář Bělák řešit otázku pořízení nových zvonů, které dodala firma Rudolf Manoušek. Největší z nich byl zasvěcen Panně Marii, druhý sv. Vavřinci a třetí sv. Josefu.[10] Teprve po roce 1989 se kostel dočkal celkové opravy, když postupně byla nově pokryta věž kostela (1994) i zbývající střechy (1998). V roce 1999 byl kostel nově vymalován a v letech 2000–2001 byly restaurovány renesanční náhrobníky Rotmberků z Ketře. Současně byly restaurován hlavní oltář, opravena kazatelna a křtitelnice. V roce 2003 byl kostel z vnějšku nově omítnut.[11]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
-
-
Kostel sv. Vavřince, Štáblovice, náhrobní deska - Ignác Sobek z Kornic (1784-1832) -
Kostel sv. Vavřince, Štáblovice, náhrobní deska - Viktor Sobek z Kornic (1830-1888) -
kaple před kostelem
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Obraz o rozměrech 219 x 179 cm zachycuje panoramatický pohled na obce Štáblovice, Mikolajice a Uhlířov s erbem šlechtického rodu Sobků z Kornic a letopočtem 1758. Nad obcemi se vznášejí „nebeští ochránci“ sv. Florián, sv. Barbora, sv. Isidor, sv. Antonín Veliký, sv. Jan Nepomucký, sv. Nothburga a sv. Vendelín. Nad nimi je umístěno zářící Boží oko. Obraz pochází původně ze zámku ve Štáblovicích. Dnes je umístěn v expozici Slezského zemského muzea.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-10]. Identifikátor záznamu 217307114 : kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PRIX, Dalibor. Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích. Opava: Nakladatelství Breda, 2003. 142 s. ISBN 80-902596-9-3. S. 26. Dále jen Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích.
- ↑ SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 672–674, foto obr. 1174.
- ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 45.
- ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 46-47.
- ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 49.
- ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 51-52.
- ↑ SCHENKOVÁ, Marie; OLŠOVSKÝ, Jaromír. Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska. Opava: Slezské zemské muzeum ; František Maj, 2001. 274 s. ISBN 80-86458-06-7. S. 40–41.
- ↑ ŠOPÁK, Pavel. Klasicistní architektura Opavy let 1780-1850. Opava: Matice slezská, 2003. 248 s. ISBN 80-903055-5-5. S. 59.
- ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 97-98.
- ↑ Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích, s. 100.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PRIX, Dalibor. Kostel sv. Vavřince ve Štáblovicích. Opava: Nakladatelství Breda, 2003. 142 s. ISBN 80-902596-9-3.
- SAMEK Bohumil–DOLEJŠÍ Kateřina, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.2., O/P. Academia Praha 2021, ISBN 978-80-200-3122-8, s. 672–674, obr. 1173-1175.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Wikimedia Commons - Kostel sv. Vavřince na Hrady.cz
