Kostel svatého Mikuláše (Horky nad Jizerou)
| Kostel svatého Mikuláše v Horkách nad Jizerou | |
|---|---|
 Průčelí kostela sv. Mikuláše v Horkách nad Jizerou | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Obec | Horky nad Jizerou |
| Souřadnice | 50°19′41,06″ s. š., 14°51′24,84″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | mladoboleslavský |
| Farnost | Horky nad Jizerou |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o programu při NOCI KOSTELŮ |
| Současný majitel | farnost Horky nad Jizerou |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Mikuláš Rossi |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1723-1725 |
| Další informace | |
| Kód památky | 22879/2-1556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Mikuláše v Horkách nad Jizerou je barokní sakrální stavbou postavenou v letech 1723-1725[1] stavitelem italského původu Mikulášem Rossim z Mladé Boleslavi nákladem F. Maxmiliána Hartmanna z Karlštejna a vybavenou celkem jednotným zařízením datovaným do období výstavby kostela z dílny sochaře M. Brauna, což dokládá dochovaná smlouva.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 495 000 Kč.[4]
| rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| částka | 1 200 | 1 000 | 1 000 | 425 | 630 | 840 | 400 |
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Kostel je obdélný, jednotný. Zevně je členěný pilastry. Má hranolovou dvoupatrovou věž s cibulí ve štítu západního průčelí, které je také členěno pilastry. Průčelí má střední velké okno a niky se sochami sv. Vavřince, sv. Šebestiána a sv. Mikuláše z Braunovy dílny. Presbytář je dvouboký, s jižním přístavkem sakristie a oratoří nad ní. Loď má zděnou kruchtu, která je sklenuta dvěma poli hladké křížové klenby na pilastry. Presbytář má valenou klenbu.[2]
Vybavení
[editovat | editovat zdroj]Hlavní oltář je rámový, nesený anděly a vyvršený sousoším Nejsvětější Trojice s cheruby, kteří sedí na retáblu a se sochami sv. Víta a sv. Václava z dílny Braunovy po roce 1725.
Oltářní obraz sv. Mikuláše pochází od J. K. Monse z téhož období. Od J. K. Monse jsou i obrazy na dvou bočních portálových pilastrových oltářích po stranách triumfálního oblouku. Oltář vlevo je s obrazem Kalvárie a má sochy sv. Jana Křtitele a sv. Floriána a puttů v nástavci a reliéfy sv. Jeronýma a Obětování Páně v jeruzalémském chrámě na soklech. Jedná se o práce Braunovy dílny z období kolem roku 1735.
Oltář vpravo s obrazem Nanebevzetí Panny Marie má sochy sv. Františka Serafinského a sv. Jana Nepomuckého, puttů a reliéfy: Útěk do Egypta a sv. Máří Magdalény, které pochází také z Braunovy dílny a byly zhotoveny kolem roku 1735. Vedle tohoto oltáře se na triumfálním oblouku nachází kazatelna z Braunovy dílny z období po roce 1725 se sochami Čtyř evangelistů, reliéfem Křtu Páně a sochou Salvátora na stříšce kazatelny. Při levé straně lodi je oltář sv. Jana Nepomuckého, který je panelový a pochází z období kolem roku 1735. Je opatřen braunovskými sochami sv. Vojtěcha, sv. Ludmily a puttů. Z téže díly jsou ještě socha sv. Jana Nepomuckého na zpovědnici z roku 1729 pod kruchtou. Ohlas Braunova slohu jeví i plastika Kalvárie z období kolem roku 1735, která se nalézá na protější straně lodi. Cínová křtitelnice je renesanční a pochází z roku 1575. Má vlys akrád, ve kterých se nacházejí alegorické postavy. Na stěnách kostela je umístěno devět obrazů: sv. Petra a sv. Pavla, Čtyř církevních otců a výjevů z legendy sv. Jana Křtitele. Jedná se o kvalitní barokní díla z období kolem roku 1740, které jsou v původních ozdobných rámech.[2]
Okolí kostela
[editovat | editovat zdroj]
Za kostelem ve zdi hřbitova je barokní kostnice od Mikuláše Rossiho, z období kolem roku 1730. Je to hladká, čtyřboká stavba, která má v klenbě placku.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 8.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Horky nad Jizerou /Mladá Boleslav/, s. 401.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-19]. Identifikátor záznamu 133858 : Kostel sv. Mikuláše, Horky nad Jizerou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
