Kostel svatého Jakuba Většího (Valašské Meziříčí)
| Kostel sv. Jakuba Většího Krásno nad Bečvou | |
|---|---|
 Pohled na kostel od jihu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Zlínský |
| Okres | Vsetín |
| Obec | Valašské Meziříčí, část Krásno nad Bečvou |
| Souřadnice | 49°28′40,28″ s. š., 17°58′8,35″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | olomoucká |
| Děkanát | Valašské Meziříčí |
| Farnost | Valašské Meziříčí |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | přelom 14. a 15. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | Valašské Meziříčí, část Krásno nad Bečvou, Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Kód památky | 33153/8-327 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího je pozdně gotická stavba, nacházející se v Krásně nad Bečvou, městské části Valašského Meziříčí v okrese Vsetín. Objekt slouží jako filiální kostel farnosti Valašské Meziříčí a od 3. května 1958 je chráněn coby kulturní památka pod č. 33153/8-327.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městečku Krásně nad Bečvou sice pochází z roku 1299, ale kostel je výslovně uváděn až v roce 1558.[2] Dějiny svatostánku jsou však mnohem hlubší, což dokládá jak architektura stavby, tak archeologický výzkum z počátku 70. let 20. století, během nějž bylo pod podlahou kněžiště odhaleno zdivo ve tvaru půlkruhu.[3] Současná stavba pochází s největší pravděpodobností z období kolem přelomu 14. a 15. století.[2] Už v 16. století bylo Krásno nad Bečvou duchovně spravováno z Valašského Meziříčí a patrně v jeho druhé polovině připadl kostel nekatolíkům. Na konci 80. let 16. století prošel kostel přestavbou, během které byla kostelní loď prodloužena a v interiéru vyrostl dřevěný kůr. Součástí interiéru byly rovněž náhrobky, např. jeden patřící neznámému členovi rodu Chorinských z Ledské (objevený při opravách v roce 1911), nebo náhrobní deska meziříčského měšťana Jana Dřevnovského a jeho manželky Anny z roku 1594.[4] Od roku 1628 byl opět v katolických rukách a v červenci 1681 po zásahu bleskem vyhořel. Sbírka na jeho opravu probíhala v celé olomoucké diecézi a finančně se na ní podílel i Bernard Ferdinand ze Žerotína (†1692), tehdejší majitel rožnovsko-krásenského panství.[2] V roce 1749 kostel získal zděnou sakristii a jeho dílčí úpravy probíhaly také v 19. století.
V kostele se konaly bohoslužby vždy na svátek sv. Cyrila a Metoděje, sv. Jiří, posvěcení chrámu, v neděli po sv. Jakubovi, v neděli po sv. Vavřinci, v neděli po svátku Božího těla a o svatodušním pondělí.[4] Roku 1871 byl při valašskomeziříčském kostele ustanoven třetí kaplan, který měl sloužit pravidelné nedělní mše v Krásně nad Bečvou. Na začátku 20. století probíhala jednání o možném zřízení samostatné krásenské farnosti, což ale nebylo realizováno. Při rozsáhlé rekonstrukci kostela v letech 1972–1978 získaly jeho interiéry současnou podobu s deskovým podhledem v lodi a kněžišti, novými mramorovými podlahami a kovovým točitým schodištěm na kruchtu.[2] Dochovaný náhrobník manželů Dřevnovských byl během této rekonstrukce přestěhován do lapidária v kostele Nejsvětější Trojice.
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Podélná stavba s polygonálním kněžištěm a plochým stropem, bez vítězného oblouku a bočních opěráků. Hlavní vstup je vsazen do západního průčelí a je lemován kamenným ostěním, završeným lomeným obloukem. Dalšími výraznými architektonickými prvky jsou dva kamenné portály v interiéru a kamenný kříž, umístěný ve vrcholu západního štítu. Ze šindelové kostelní střechy ční sanktusník, renovovaný roku 2015, v němž jsou zavěšen dva zvony pocházející z let 1797 a 1946.[5] V minulosti byl kostel obklopen hřbitovem. Severozápadně od kostela je situován zámek Kinských s přilehlým anglickým parkem.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ kostel sv. Jakuba Většího - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d JANIŠ, Dalibor; VÁCHA, Zdeněk; VRLA, Radim. Kostel sv. Jakuba Většího ve Valašském Meziříčí-Krásně. Příspěvek ke stavebním dějinám. Archaeologia Historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 557–570.
- ↑ NEKUDA, Vladimír (ed.). Okres Vsetín. Rožnovsko-Valašskomeziříčsko-Vsetínsko. 1. vyd. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a okresní úřad Vsetín, 2002. 509, 757–759 s. ISBN 80-86298-09-4.
- ↑ a b ŠIGUT, František. Dějiny farnosti Valašské Meziříčí. 1. vyd. Valašské Meziříčí: [s.n.], 1940. 125 s. S. 65–73.
- ↑ SMRČKA, Jiří. Meziříčské zvony. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Musejní společnost ve Valašském Meziříčí, 2016. 60 s. S. 30–33.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
