Kostel svatého Václava (Vysočany)
| Kostel svatého Václava ve Vysočanech | |
|---|---|
 Celkový pohled na areál kostela s farou | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Chomutov |
| Obec | Hrušovany |
| Lokalita | Vysočany |
| Souřadnice | 50°23′26,09″ s. š., 13°31′40,62″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | krušnohorský |
| Farnost | děkanství Chomutov |
| Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vysočany) |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Octavio Broggio |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1727–1738 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jihovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 21499/5-877 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Václavovi ve Vysočanech v okrese Chomutov. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Stojí v areálu hřbitova spolu s budovou sousední fary v místech zaniklé vesnice. Do areálu hřbitova vede zdobená brána s profilovanými pilíři ukončenými volutovitě stočenými úseky štítu.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První kostel svatých Andělů strážných ve Vysočanech je zmiňován již v roce 1341. Tento hřbitovní kostel, který stával necelých sto metrů západně od kostela svatého Václava, byl v roce 1964 nebo brzy poté zbořen.[3] Barokní kostel svatého Václava byl spolu se sousední farou vystavěn architektem Octaviem Broggiem v letech 1727–1738.[2] Zadavateli stavby byli osečtí cisterciáci, kteří vykonávali ve Vysočanech v té době duchovní správu.
V roce 1966 byl kostel přeměněn na dočasný depozitář drobných plastik z vesnic zatopených vodou nechranické přehrady, a později i z vesnic zničených těžbou hnědého uhlí. O deset let později došlo poškození a krádeži některých děl neznámými vandaly, a proto bylo rozhodnuto o přemístění památek na jiná místa. Jedenáct z nich bylo přesunuto do Strupčic a jejich okolí, Údlic a františkánského kláštera v Kadani.[4]
První rekonstrukci kostela zahájil až v roce 1992 hrušovanský obecní úřad, kterému se podařilo získat finanční příspěvky od cisterciáckého opatství a elektráren Tušimice.[5] V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995–2014 na opravu památky čerpáno 1 100 000 Kč (600 000 Kč v roce 1998 a 500 000 Kč v roce 1999).[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Kostel je obdélná jednolodní stavba s presbytářem orientovaným k jihovýchodu. Presbytář s trojbokým zakončením a zaklenutý plackovou klenbou má ta také obdélný půdorys. Obdélná sakristie, nad kterou se nachází oratoř, je přiložena k severní straně. Obě jsou zaklenuté valenou klenbou s lunetami. Stejným způsobem jsou zaklenuté také části hlavní lodi, jejíž střed má klenbu plackovou. Nachází se v ním valeně podklenutá kruchta nesená čtyřmi sloupy. Vstupní průčelí je trojosé, členěné pilastry a zakončené nástavcem s volutami. Před jeho střed předstupuje rizalit, který vybíhá do mladší hranolové věže.[2]
Vybavení[editovat | editovat zdroj]
Zařízení kostela je barokní a pochází ze druhé poloviny 18. století. Tvořily ho oltáře (hlavní s bočními brankami a boční s iluzivními malbami), varhany, křtitelnice, kropenka a lavice. Interiér zdobily také obrazy z okruhu malíře Ignáce Raaba.[2]
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
V těsném sousedství na severozápadě stojí budova fary od Octavia Broggia postavená zároveň s kostelem. Jde o patrovou budovu na čtverhranném půdorysu se zkoseným západním průčelím. Před devítiosé průčelí mírně předstupuje středový rizalit s trojúhelníkovým štítem a portálem zdobeným volutovitě stočenými římsami. Přízemní prostory jsou klenuté valenými klenbami, na schodišti je použita kombinace klenby valené a křížové. Místnosti v patře přecházejí do stropu pomocí fabionu.[2]
Asi sto metrů severozápadně stojí socha svatého Jana Nepomuckého.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-12]. Identifikátor záznamu 132392 : Kostel sv. Václava. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vysočany, s. 292–293.
- ↑ Kostel sv. Andělů strážných [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
- ↑ KUDRNÁČ, Antonín. Přemístění plastik z vysočanského depozitáře do Strupčic. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 1, s. 26–28.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl VII. V okolí Hory Sv. Šebestiána, Křimova, Chomutova a na Kadaňsku. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1997. 56 s. Kapitola Vysočany, s. 29.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Ministerstvo kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 98–99.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-12]. Identifikátor záznamu 125414 : Socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KUDRNÁČ, Antonín. Činnost O. Broggia a F. A. Kuena ve Vysočanech u Chomutova. Památky, příroda, život. 1977, roč. 9, čís. 1, s. 1–5.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele sv. Václava, Hrušovany (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel svatého Václava na webu Hrady.cz
