Kostel svatého Prokopa (Stodůlky)
| Kostel svatého Prokopa v Praze-Stodůlkách (Nových Butovicích) | |
|---|---|
 Kostel svatého Prokopa na sídlišti Nové Butovice | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Stodůlky |
| Lokalita | Sídliště Nové Butovice (Hůrka) |
| Souřadnice | 50°2′59,57″ s. š., 14°20′43,6″ v. d. |
  Kostel sv. Prokopa | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická, ritus západní římský |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | II. pražský |
| Farnost | u sv. Jakuba Staršího Praha-Stodůlky |
| Status | ekumenický filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | svatý Prokop |
| Datum posvěcení | 19. června 2001 |
| Světitel | arcibiskup Miloslav Vlk, (základní kámen byl posvěcen v roce 1999 papežem Janem Pavlem II.) |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Zdeněk Jiran |
| Stavební sloh | moderní architektura |
| Typ stavby | jednolodní kostel |
| Výstavba | 1999-2001 |
| Specifikace | |
| Kapacita | 100 |
| Délka | 36 m |
| Šířka | 14 m |
| Další informace | |
| Adresa | V Hůrkách 1292/8 15500 Praha 5-Stodůlky |
| Oficiální web | http://www.farnoststodulky.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Prokopa na sídlišti Nové Butovice ve Stodůlkách v městské části Praha 13 je kostel zdejšího komunitního centra sv. Prokopa. Jedná se o ekumenický filiální kostel římskokatolické farnosti Praha-Stodůlky při kostele svatého Jakuba Staršího. Kostel i přilehlé komunitní centrum se nachází ve východní části Slunečního náměstí v ulici V Hůrkách 1292/8.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Projekt vytvořil architekt Zdeněk Jiran s kolektivem (Jiran-Kohout architekti, s. r. o.).[1] Dodavatelem stavby byla Konstruktiva Konsit a. s.[1] Kostel má modrý nátěr omítky. Loď kostela elipsovitého tvaru byl vystavěn v letech 1999-2001 jako součást Komunitního centra sv. Prokopa. Oválný tvar kostela bez jasného středu či počátku má podle tvůrců vyjadřovat rozumovou neuchopitelnost a nekonečnou platnost myšlenek, v jejichž jménu se zde lidé shromažďují. Nosnou konstrukci domu tvoří železobetonový stěnový systém v částech pod úrovní terénu a pravoúhlý skelet v bytovém traktu. Skelet kostela ze zděných pilířů je ztužený obvodovým korunním věncem, konstrukci střechy nesou dřevěné sbíjené vazníky, část kaple je shora osvětlena světlíky.[2] Osa kostela směřuje k vertikále věže na Slunečním náměstí. V kostele se nachází kaple svatého Prokopa o kapacitě sto sedících osob a polyfunkční hala (učebnu, klubovna), které jsou vzájemně propojitelné a oddělitelné posuvnými zástěnami. V patře s galerií je umístěn samostatný společenský sál.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stavbu kostela i pozdějšího komunitního centra iniciovaly řádové sestry francouzské Kongregace Nejsvětější Svátosti (Congrégation missionnaire du Saint Sacrement) se sídlem v Lyonu. Francouzské sestry v čele se sestrou Madeleine Strobl, představenou pražského domu kongregace, daly podnět ke stavbě a podílely se administrativně, finančně i duchovně na projektu od jeho zrodu až po slavnostní otevření a následný začátek provozu.[3][1] V původním plánu byla zamýšlena výstavba pouze samotného kostela, který měl být dle architektonického návrhu obložen opukou. Opukový základní kámen byl v prosinci 1999 posvěcen papežem Janem Pavlem II. na Letné při jeho návštěvě Prahy.[3][4]
Autorem stavebního návrhu byl architekt Zdeněk Jiran. Samotná výstavba byla zahájena 1. března 2000, v dubnu 2001 byl na věž zavěšen zvon,[4] kolaudace proběhla 10. května 2001 a právní moci nabyla 21. května,[4] centrum slavnostně otevřeli starosta Petr Bratský, farář Mariusz Kuźniar[5] a posvětil arcibiskup Miloslav Vlk 19. června 2001 v 17 hodin,[1] širší provoz byl zahájen v září 2001.[6] Zvláštností kostela jsou posuvné panely v interiéru, které umožňují upravovat velikost kostelní lodi pro bohoslužby.
Patrocinium[editovat | editovat zdroj]
Kostel svým zasvěcením svatému Prokopovi Sázavskému navazuje na poutní kostelík svatého Prokopa, který stával od roku 1711 nad Prokopským údolím a v 50. letech 20. století byl odstřelen.[1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba Staršího – O farnosti Archivováno 10. 5. 2010 na Wayback Machine., 2. 2. 2008
- ↑ Komunitní centrum sv. Prokopa, Archiweb.cz, 14. 7. 2005, Jan Kratochvíl podle autorské zprávy architektů
- ↑ a b c Renata Marešová: Obec a církev: Pod jednou střechou? – Komunitní centrum svatého Prokopa, Veřejná správa, č. 51–52/2000
- ↑ a b c Renata Marešová: Komunitní centrum sv. Prokopa hlásí: hotovo!, Finanční noviny, 28. 5. 2001
- ↑ Komunitní centrum v Nových Butovicích má páté narozeniny[nedostupný zdroj], oficiální stránky městské části Praha 13, Událo se na třináctce, tiskový mluvčí Samuel Truschka, zpráva nedatována (podle kontextu 2006)
- ↑ Otevření Komunitního centra sv. Prokopa v Praze - Nových Butovicích[nedostupný zdroj], Tiskové středisko České biskupské konference, Gabriela Hánečková, 18. 6. 2001
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Prokopa na Wikimedia Commons - Dějiny kostela na www.centrumbutovice.cz/ Archivováno 21. 9. 2016 na Wayback Machine.
