Kostel svatého Matouše (Malotice)
| Kostel svatého Matouše | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°57′54,72″ s. š., 14°58′37,2″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Matouš |
| Další informace | |
| Adresa | Malotice, Česko |
| Kód památky | 105236 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Matouše je římskokatolický filiální kostel v Maloticích. Neorománská stavba z roku 1904 byla v roce 2013 Ministerstvem kultury České republiky prohlášena kulturní památkou České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o kostelu svatého Matuše je z roku 1309, kde se uvádí vysvěcení hlavního oltáře biskupem pražským Janem IV. z Dražic.V roce 1676 je uváděn jako kaple. Sloužil jako farní kostel až do třicetileté války, kdy byl s celou vesnicí z větší části zničen. V druhé polovině 17. století byl obnoven, ale byl připojen k farnosti v Zásmukách. V roce 1787 byl pak barokně přestavěn.
Farním kostelem se stal opět až roku 1856.[2] Z podnětu nového faráře Františka Exnera došlo v roce 1864 k zbourání větší části starého kostela. Na jeho místě byl postaven současný novorománský kostel, přičemž z původního kostela zbylo jen kněžiště.[3] Tento kostel byl dokončen až roku 1904. Jako farní kostel sloužil do 70. let 20. století, kdy byl opět připojen k zásmucké farnosti. Od roku 2005 náleží pod římskokatolickou farnost Kostelec nad Černými lesy.[4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel stojí v severní části obce uprostřed zrušeného hřbitova. Je obehnán zděnou ohradní zdí. U jižní stěny kostela je umístěn dřevěný kříž s litinovým korpusem a po stranách kříže jsou dvě barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Prokopa, které sem byly přemístěny z křižovatky na západní straně obce. Obě sochy pochází z třicátých let 18. století a jsou památkově chráněny.[6]
Kostel je jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba na půdorysu obdélníku ukončena pravoúhlým kněžištěm. Na severní straně je sakristie na půdorysu čtverce. K západnímu průčelí je přistavěna hranolová věž.[5]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Loď zaklenuta valenou klenbou je propojena vítězným obloukem s kněžištěm, které má křížovou klenbu. Na vítězném oblouku je malba Arma Christi (Nástroje Kristova umučení). Stěny interiéru mají plošnou ornamentální a vegetativní výmalbu. Pozdně barokní hlavní oltář nese rokokový obraz svatého Matouše z roku 1798. Po jeho stranách stojí rokokové sochy svatého Prokopa a svatého Vojtěcha.[7] Podle soupisu památek z roku 1897 byly v kostele dva boční oltáře zasvěcené svatému Josefu a svaté Anně.[8] Kazatelna zdobená řezanými reliéfy svatých, lavice, zpovědnice, křtitelnice a další vnitřní vybavení vyrobila v novorománském stylu v roce 1904 firma bratří Bušků ze Sychrova.[7] Na kruchtě jsou jednomanuálové varhany se sedmi rejstříky, které vyrobil varhanář Jan Tuček v roce 1894.[9]
Zvony
[editovat | editovat zdroj]Podle soupisu památek z roku 1897 byly v kostele zavěšeny tři zvony. První zvon z roku 1504 od mistra Tobiáše měl průměr 0,685 m, výšku 0,46 m a hladký plášť s nápisem:„per magistrum thomani illa anno domini mccccc gvarto“.[8] Zvon byl v roce 1904 přelit Arnoštem Diepoldem z Prahy. V roce 1916 byl rekvírován pro válečné účely.[7]
Druhý zvon z roku 1600 od zvonaře Bartoloměje z Cimperka měl průměr 0,59 m, výšku 0,46 m a byl zdobený drobnými reliéfy s biblickými výjevy.[8] Na plášti má nápisy:
„DOKAZUGESS ZAGISTE BUH LASKY SWE K NAM / NEBO KDYZ GSME MY GESSTIE HRZISSNI BYLI / TEHDAZ KRISTUS VMRZEL ZA NAS MNOHEM / MY TEHDY WICE NYNI GIZ SPRAWEDLIWY VCZI / NIENI KRWE GEHO WYSWOBOZENI BUDE / ME OD HNIEWU A SKRZE NIEHO SAMEHO. INRI.“[7]
Při obrubě je dvouřádkový nápis:
„Slowutny Bartolomieg Zwonarz z Cynperku / w Nowem Miestie tento Zwon udielal L 1600“.[8]
Třetí zvon původně z roku 1491 od konváře Hanuše z Prahy byl přelit v roce 1844 pražským zvonařem Karlem Bellmannem.[8]. V roce 1916 byl rekvírován pro válečné účely.[7]
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled od západu -
Věž kostela je v místní rovinaté krajině zdálky viditelná -
Budova původní fary
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-12-26]. Identifikátor záznamu 460358 : Kostel sv. Matouše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Malotice - stručný přehled dějin obce[nedostupný zdroj]
- ↑ Hrady.cz - Kostel sv. Matouše Malotice
- ↑ filiální kostel sv. Matouše, Malotice :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b MAŠÍNOVÁ, Lucie. Malotický kostel oslavil 150 let. Kolínský deník. 2014-07-07. Dostupné online [cit. 2022-12-26].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-12-26]. Identifikátor záznamu 133025 : Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ a b c d e Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Malotice - Kostel sv. Matouše Ap.. S. 76. Soupis památek, 01. Politický okres kolínský (1897) [online]. depozitum.cz [cit. 2022-12-26]. S. 76. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Matouše na Wikimedia Commons
