Kostel svatého Jakuba Staršího (Louchov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jakuba Většího
v Louchově
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010)
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresChomutov
ObecDomašín
LokalitaLouchov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
FarnostKlášterec nad Ohří
Statusfiliální kostel
(do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Louchov)
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Současný majitelBc. Aleš Olbram Hoffmann
Architektonický popis
Stavební slohpřechodný, gotický, barokní
Výstavba2. polovina 13. století
Specifikace
Umístění oltářevýchod
Stavební materiállomové zdivo
Další informace
Kód památky33762/5-493 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího v Louchově patří k nejstarším dochovaným kostelům v Krušných horách.[1] Jedná se o římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu Staršímu, který se nachází v Louchově, části obce Domašínokrese Chomutov v Ústeckém kraji. Kostel stojí v areálu hřbitova u rozcestí v jižní části vsi a je chráněn jako kulturní památka.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel vznikl ve druhé polovině 13. století,[3] a to pravděpodobně koncem jeho šedesátých let, kdy král Přemysl Otakar II. daroval louchovský dvůr společně se vsí Vernéřov saskému cisterciáckému klášteru v Grünhainu.[4] Jiné zdroje kladou vznik kostela méně přesně do druhé poloviny třináctého století.[5] Vznik ve druhé polovině třináctého století je doložen stavebně historickým průzkumem.[6] Kostel se nacházel u významné obchodní cesty, která zde vedla patrně až do poloviny čtrnáctého století. V majetku kláštera zůstal Louchov až do první poloviny šestnáctého století, kdy klášter zanikl. Samotný kostel i s vesnicí byl dán řádem do zástavy pánům z Šumburka již v první polovině 14. století.[4] Šumburkové poté prodali Louchov společně s polovinou města Přísečnice roku 1446 Hasištejnským z Lobkovic a roku 1490 se při dělení rodového majetku dostal do držení Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.[7] V kostele se nachází hrob (kenotaf) zakladatele rodu Lobkoviců Mikuláše I. Chudého z Lobkovic a i Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Oba byli pohřbeni původně v kostele svatého Mikuláše v Přísečnici, který se nacházel jen pět kilometrů od tohoto místa a který je již zbourán a místo potopeno na dně vodní nádrže Přísečnice. Oba kostely byly velmi obdobné a nacházely se v majetku obou významných Lobkoviců.[8]

První písemná zmínka o farním kostelu v Louchově je až z roku 1352, kdy je kostel již uváděn jako velmi chudý a osvobozený od papežského desátku. Od šestnáctého století se v Krušných horách šířil protestantismus, a zdejší farnost proto roku 1623 zanikla. Nová katolická lokálie zde byla zřízena při církevní reformách Josefa II. v roce 1794 a farnost obnovena až roku 1853. Samotný kostel prošel pozdně gotickou přestavbou, kdy patrně vznikla i mohutná zeď a tak společně i se zachovalými prvky aktivní obrany lze kostel řadit mezi tzv. opevněné kostely. V období baroka byl kostel upraven a byla prodloužena loď. V roce 1720 byly barokně upraveny interiéry.[9] Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.[10]

V roce 2020 byl majitelem kostela Aleš Olbram Hoffmann.[11]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel je jednolodní stavba na obdélném půdorysu. Na východě ji uzavírá mírně lichoběžníkový presbytář, ke kterému je ze severu připojena valeně zaklenutá sakristie. Vnitřní rozměry lodi s trámovým stropem jsou 12,3 × 6,3 m. V její západní části a u severní zdi jsou zbytky dvou dřevěných kůrů. Presbytář s valenou klenbou je ve východní zdi prolomen gotickým lomeným oknem. Kostel je přístupný portálem v jižní zdi s troskami předsíně. Zařízení kostela se nedochovalo.[9] K vybavení kostela patřila dřevořezba svatého hrobu od Ernsta Hollitzera.[12]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Praha: Národní galerie, 2015. 787 s. ISBN 978-80-7035-583-1. S. 555. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-15]. Identifikátor záznamu 145425 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Kostel sv. Jakuba [online]. Národní památkový ústav, rev. 2013-11-17 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 
  4. a b ENDERLEIN, Lothar. Kloster Grünhain im Westerzgebirge. Schwarzenberg: Glückauf-Verlag, 1934. 224 s. 
  5. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Louchov, s. 313. 
  6. PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Louchov, s. 9–13. 
  7. GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 28. Dostupné online.
  8. Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  9. a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Louchov, s. 33–37. 
  10. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online. 
  11. Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online. 
  12. DĚD, Stanislav. Křížová cesta života Ernsta Hollitzera II.. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 25. ISSN 0231-5076. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADÁMEK, Miroslav. Gotika na hřebenech Krušných hor. Památky, příroda, život. 1990, roč. 22, čís. 1, s. 22. 
  • PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Louchov, s. 13–15. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]