Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Selce)

Kostel svatého Cyrila a Metoděje
Místo
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Banskobystrický
Okres	Banská Bystrica
Obec	Selce
Souřadnice	48°45′50,18″ s. š., 19°12′16,3″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	východní
Diecéze	banskobystrická
Děkanát	Slovenská Ľupča
Farnost	Selce
Zasvěcení	Cyril a Metoděj
Architektonický popis
Stavební sloh	gotika
Výstavba	okolo roku 1300
Specifikace
Stavební materiál	kámen
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatých Cyrila a Metoděje se nachází na Partizánské ulici v obci Selce nedaleko od města Banské Bystrice. Kostel se nachází v centru obce a je obehnán zdí. Kostel doplňuje areál, který naplňuje malý panteon významných osobností, ať už se v Selcích narodily, nebo zde působily. Je jednou z nejstarších sakrálních staveb, které se v okolí Banské Bystrice nacházejí.

Historie

První písemná zmínka je doložena z roku 1332 s názvem „Omnes Sancti de Zolli“ (Všichni svatí – patron kostela). Fara a kostel byly postaveny ve stejné době zásluhou zvolenského župana Dônča.

Druhá zpráva pochází z dodatku „Výsadní listiny“ z 1. listopadu 1340 vydané uherským králem Karlem Robertem s názvem „Selcze“ a další z královské listiny z roku 1406 „Zelcze“.

Původně se ves Selce rozkládala na bažinatém území. Podle pověsti se Staré Selce propadly pod zem. Ke starým Selcím patřily také strážní věže na kopcích nad údolím a nedaleko Selců se nacházel pravěký hrad „Hrádok“.

Původ

Původně byl kostel zasvěcen Všem svatým, později v roce 1886 byl nově vysvěcen jako kostel svatých Cyrila a Metoděje. Jedná se o katolický kostel z první poloviny čtrnáctého století, který byl později rozšířen. Od svého založení se kostel stal farním centrem pro obce v regionu.

Kostel je nejstarší historickou památkou v Selcích. Kostel pochází z první poloviny třináctého století, dokladem jeho raného vzniku je původní nápis v něm.

Stará architektura – raně gotický kostel pochází z první poloviny třináctého století. Papež Jan XXII. pořídil katalogy již ve čtrnáctém století, kdy je již uváděn jako farnost Všech svatých se zděným kostelem, a to v roce 1323.

Původní stavba byla postavena ze dřeva, zatímco o tři sta let později bylo vydáno nařízení, které obsahovalo, že každá obec má mít kamenný kostel. Proto byla v roce 1560 postavena loď kostela a přistavěna kaple. Za Františka Šujanského, tehdejšího faráře, byla v roce 1894 postavena věž a loď kostela byla prodloužena o 9 metrů. V této podobě se nachází dodnes.

Moderní historie

V roce 1863 byl kostel jediným místem na Slovensku, kde se konala mše svatá za přítomnosti biskupa Štefana Moyzese u příležitosti oslav tisíciletého výročí příchodu Konstantina a Metoděje na území Velké Moravy.

V roce 1917, během první světové války, maďarští vojáci demontovali a odvezli 5 zvonů – shodili je z věže. Jeden z nich vážil až 537 kg. Zvony byly roztaveny na nové zbraně a na věži zůstal jen umíráček.

Nový zvon byl pořízen 30. března 1920. O několik let později, 12. dubna 1927, se rozezněly všechny nové zvony.

Za zmínku stojí i krádež ze dne 6. listopadu 1918, kdy byla z kostela odcizena monstrance, která byla zdobena drahými kameny a brilianty, a zlatý kalich.

S blížícím se jubileem příchodu slovanských apoštolů na Velkou Moravu se tehdejší farář Július Plošic rozhodl umístit na hlavní oltář obraz svatých Cyrila a Metoděje. Biskupský úřad v Banské Bystrici však vystavení obrazu nepovolil. Nakonec však po opakovaných žádostech byla výměna povolena. Obraz namaloval banskobystrický malíř Július Jonáš.

Architektura

Kostel se skládá z presbytáře, sakristie, lodi, kaple, které pocházejí z období gotiky, a věže.

Kaple

Na horní části kaple, na vrcholu jejího pilíře, je gotickým písmem zachován letopočet 1516.

Portál kaple je původní s původním kamenickým opracováním v místě, kde se dnes používá lomený oblouk, který je však přemalován. Jižní kaple je zaklenuta dvěma poli síťové klenby.

Mariánská kaple byla s lodí pravděpodobně spojena dvěma širokými otvory při pozdější přestavbě lodi (1806). Lze předpokládat, že se původně jednalo o rodinnou kapli (a pravděpodobně i místo posledního odpočinku) místního šlechtického rodu Seleckých. Jejím stavitelem byl pravděpodobně Ján Selecký.

Portál

Portál kostela představuje raně gotický sloh.

Věž

Věž kostela je hranolová s novogotickým exteriérem, který koresponduje s autentickým exteriérem lodi z roku 1894; do té doby měl kostel pouze dřevěnou zvonici. Při stavbě kostelní věže byl pozdně gotický portál přemístěn na vnější stěnu sakristie.

Interiér

V roce 1984 byl interiér kostela změněn pod vlivem faráře Jozefa Okkela. Tehdy byly kostel a fara upraveny do současné podoby.

Severní sakristie

Dnešní sakristie s mělkým polygonálním závěrem a malou pastorační kaplí v interiéru mohla být raným, snad provizorním kostelem, jehož vznik lze datovat do druhé poloviny 13. století.

Klenba sakristie je valená – přechod mezi románským a gotickým slohem, kdy je svatyně poloklenutá se štěrbinovými okny. Morfologii klenby tvoří válcové přípory.

Žebrovaná architektura svatyně je znakem rané gotiky. Svatyně je raně gotická s nosnou klenbou a sloupy, které pokračují až k zemi.

Presbytář

Interiér

Presbytář kostela se dochoval v původním stavu, má rozměry 6,65 × 9,70 m a skládá se ze dvou polí gotické klenby. Žebra klenby jsou kdysi zkosená a jsou podepřena půlválcovými opěráky, které dosedají na jednoduché hlavice a sahají až na úroveň dlažby. Ve východní části je vidět raně gotické okno, které je nyní zazděné. V severní stěně presbytáře se nachází pastoforium.

Kostelní loď

Loď je dlouhá 23 m a původně byla zaklenuta pěti poli gotické žebrové klenby, dnes jsou zde pruské klenby z roku 1806.

Kaple Panny Marie

Boční kaple je již pozdně gotická, kde je krásná síťová klenba a všechna tři okna jsou původní s původními kružbami. Síťová klenba je ve spodní části zvýrazněna původními oblouky.

Někdy na přelomu 15. a 16. století byla k jednolodnímu kostelu přistavěna pozdně gotická kaple Panny Marie, která je zaklenuta dvěma poli pozdně gotické síťové klenby.

Oltář Smrti Panny Marie

Součástí kostela byla také část oltáře s reliéfem „Smrti Panny Marie“, který je gotický z roku 1516. V současné době je uložen v krajském muzeu v Banské Bystrici. Další zajímavostí je křídlo oltáře s obrazy „Bičování a nesení kříže“ ze 17. století.

Hlavní oltář

Oltář má novogotickou trojdílnou fiálovou architekturu se třemi výklenky. Ve středním výklenku se nachází sousoší svatých Cyrila a Metoděje.

Památky

Obraz svatých Cyrila a Metoděje představuje oba světce v těsném vztahu k památce. Postavy na obraze jsou silně monumentalizovány.

V roce 1863 banskobystrický biskup Štefan Moyzes požehnal oltářní obraz svatých Cyrila a Metoděje u příležitosti tisíciletého výročí příchodu soluňských bratří, čímž se selčský farní kostel stal prvním kostelem na Slovensku zasvěceným Cyrilu a Metodějovi.

Památky, které jsou součástí kostela:

• Obraz Všech svatých – 18. století (klasicismus)
• Bičování Krista a korunování trním – 18. století (baroko)
• Baptisterium – 15. století (pozdní gotika)
• Kazatelna – 18. století
• Epitaf – 18. století (baroko)

Pozornost přitahuje také lípa u kostela, vysazená v roce 1863. Byla vysazena u příležitosti výše cyrilometodějských oslav a patří k chloubám obce. V blízkosti kostela se nachází morový sloup, který byl vztyčen po morové epidemii.

Kult Cyrila a Metoděje

Slovenští nacionalisté se v roce 1863 snažili, aby proběhly oslavy „1000. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu“, kteří položili základy vzdělanosti a náboženství. Díky hluboce zakořeněné cyrilometodějské tradici a vlivu biskupa Št. Moyzese, se Banská Bystrica a Selce staly nejvhodnějšími místy pro oslavy.

Dne 31. května 1863 se v Selcích u Banské Bystrice konaly jubilejní oslavy tisíciletého výročí příchodu soluňských bratří. Tato oslava byla jednou z prvních, která se pak konala pravidelně první neděli po 14. březnu ve slovenském kostele.

Farní kostel v Selcích je tak nejstarším cyrilometodějským kostelem na Slovensku. Původně byl zasvěcen „Všem svatým“, ale v minulém století se tento kostel připojil ke skromnému počtu kostelů zasvěcených Cyrilu a Metodějovi.

Galerie

• 
  Obraz svatých Cyrila a Metoděje
• 
  Detail náběhů klenby a válcových opěráků
• 
  Okno
• 
  Gotické písmo
• 
  Boční strana
• 
  vitrážová okna
• 
  Okno
• 
  Oltář
• 
  Hlavní vstup
• 
  Síťová klenba
• 
  Kříž
• 
  Vedlejší pozdně gotický ozdobný sedlový portál s reliéfem jelena
• 
  Farský dom - Sv. Cyrila a sv. Metoda
• 
  Kostel sv. Cyrila a Metoděje
• 
  Chór
• 
  Přízemí
• 
  Socha
• 
  Interiér
• 
  Vstup do severní sakristie
• 
  Pastofórium
• 
  Detail
• 
  Věž

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätých Cyrila a Metoda (Selce) na slovenské Wikipedii.

Literatura

• Bagin A.: Cyrilometodské kostoly a kaplnky na Slovensku
• Bagin A.: Dedičstvo otcov. Vydal spolok sv. Vojtecha v Trnave, CN Bratislava.
• Judák W. a Poláčik Š.: Katalóg patrocinií na Slovensku. Bratislava 2009

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Cyrila a Metoděje na Wikimedia Commons
• popis kostela na apsida.sk

Portály: Křesťanství | Slovensko | Architektura a stavebnictví