Kostel Zvěstování Panny Marie (Brno)
| Kostel Zvěstování Panny Marie v Brně-Tuřanech | |
|---|---|
 Kostel Zvěstování Panny Marie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°8′50,39″ s. š., 16°40′5,79″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-Tuřany |
| Zasvěcení | Zvěstování Panny Marie |
| Další informace | |
| Ulice | Hanácká |
| Kód památky | 27028/7-75 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Zvěstování Panny Marie (známý též jako kostel Tuřanské Matky Boží či chrám Matky Boží) je farní kostel římskokatolické farnosti v Brně-Tuřanech, stojící na starobylém mariánském poutním místě.[1] Z hlediska památkové péče je kostel nemovitou kulturní památkou.[2] Kostel se nachází na východní straně Hanácké ulice v centru brněnské čtvrti Tuřan a představuje jejich výraznou dominantu.
Nad hlavním vchodem do kostela je socha svaté Anny, nad ní mozaika Tuřanské Matky Boží, po stranách vchodu pak sochy svatého Šebestiána a svatého Václava, při schodišti stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1728 a kamenný kříž z roku 1811. Interiéru kostela dominuje na hlavním oltáři dřevořezba Panny Marie ze 13. století s doprovodem andělů a vedle oltáře sochy svatých Cyrila a Metoděje.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Historie kostela je spjata se samou historií Tuřan jako vesnice. Podle tradice sahají dějiny tuřanského poutního místa až do doby svatých Cyrila a Metoděje. Ti měli na Moravu přinést též sošku Marie, později kolem roku 1050 znovunalezenou chrlickým rolníkem Horákem v trní. Ještě ve středověku se místo nálezu sošky stalo poutním místem, tuřanská fara je doložena ve 13. století. Kostel je v Tuřanech doložen v letech 1318–1326 pod patrociniem sv. Anny. Počátek mariánské poutní tradice je spjat s kostelem Panny Marie, který byl postaven vedle kostela sv. Anny. Tento kostel byl v roce 1510 opraven s podporou papeže Julia II.[4]
V průběhu času, zejména v 17. století se dále zvyšovala úcta věřících k tuřanskému poutnímu místu, mimo jiné také aktivitou olomouckého kardinála Františka z Districhštejna a tuřanského faráře Jiřího Pekaře-Pistoria, jehož zásluhou se o Tuřanech dochovalo velké množství informací.[1]
Vzrůstající počet poutníků si časem vyžádal rozsáhlé úpravy kostela, zejména jeho rozšíření. Takto rozšířený kostel načas v době svého vpádu na Moravu znesvětili Švédové, když z kostela učinili konírnu. Tuřanská soška Panny Marie byla včas ukryta, nejprve v Brně a poté ve Vídni. Její slavný návrat do Tuřan roku 1649 měl podobu velkého procesí. V té době si Tuřany oblíbil Bohuslav Balbín, autor knihy Diva Turzanensis vydané roku 1658. O osm let později přišli do Tuřan jezuité. Patronátní právo a tuřanský statek jim daroval olomoucký biskup Karel II. Tuřanský statek jezuité spravovali společně s řečkovickým panstvím. V Tuřanech si postavili rezidenci. Asi v druhé polovině 17. století byl kolem starého kostela zbudován čtyřkřídlý obdélný ambit se čtveřicí kaplí v nárožích.[5] Roku 1693 započali jezuité vedle starého kostela se stavbou kaple zasvěcené svaté Anně. Autorem projektu byl Jan Křtitel Erna. Kaple byla do podoby dnešního barokního kostela rozšířena v letech 1804–1806. Starý kostel byl roku 1810 zbořen a jeho mariánské patrocinium přešlo na nový, rozšířený kostel. Ten byl v letech 1888–1891 opatřen nepříliš obvyklým barokním dvojvěžím, spojeným s kostelem arkádou a otevřenou sloupovou galerií.[6] Jednou z dodatečně zbudovaných kaplí kostela je též kaple Zjevení Panny Marie v trní, postavená roku 1901 zhruba v místě presbytáře starého zbořeného kostela.[7]
Vedlejší pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].svg&lang=cs)
- Jezuitská rezidence – v současnosti radnice městské části Brno-Tuřany, postavena podle projektu Jana Křtitele Erny. Jako rezidence byla zrušena roku 1773 a následně upravena na lihovar. K utilitární úpravě průčelí došlo v 19. století
- Sousoší Panny Marie – barokní dílo z 2. čtvrtiny 18. století obklopené šestibokou balustrovou zídkou
- Kaple Zjevení Panny Marie v trní – zbudována v roce 1901 jižně od kostela
- Kaple Panny Marie (též kaple padlých) – šestiboká patrová raně barokní kaple s nízkou stanovou střechou
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 149.
- ↑ Rejstříkové číslo ústředního seznamu kulturních památek ČR: 27028/7-75 [1]
- ↑ Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 151.
- ↑ KUČA, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města Brna, 1989. 184 s. Kapitola Kostely, s. 63.
- ↑ Kostel Panny Marie v trní - Statutární město Brno [online]. Brno: statutární město Brno [cit. 2009-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Brněnské kostely. Příprava vydání Jiří Bílek. Brno: Jihomoravské sdružení katolických duchovních Pacem in terris, 1988. 184 s., Brněnské kostely, fotopříloha Oldřich Kotouček. Kapitola Poutní kostel ZVĚSTOVÁNÍ PANNY MARIE v Tuřanech, s. 150.
- ↑ Kostel Zvěstování Panny Marie v Tuřanech [online]. Brno: Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany, rev. 2008-12-07 [cit. 2009-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Zvěstování Panny Marie na Wikimedia Commons
