Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Libčeves)
| Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Libčevsi | |
|---|---|
 Kostel od jihovýchodu | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Libčeves |
| Souřadnice | 50°27′7,91″ s. š., 13°50′15,88″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | lounský |
| Farnost | Libčeves |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | stětí svatého Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románský, gotický, barokní |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | jihovýchod |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 43287/5-1222 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele je římskokatolický farní kostel[1] v Libčevsi v okrese Louny. Původně románský kostel, který patří k nejstarším dochovaným stavbám svého druhu v Čechách, je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[2] Kostel je dominantou obce, stojí v jejím středu na nevysokém návrší.[3]
Historie a stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv první písemná zmínka o Libčevsi pochází z roku 1295[4] a o kostele až z roku 1352,[5] samotný objekt je mnohem starší. Dendrochronologické rozbory překladů schodiště, provedených z dubů a borovice, je datovaly do konce 30. let 13. století.[6] To je v souladu s dosavadní uměnovědnou literaturou, která výstavbu kostela na základě slohových prvků kladla do této doby.[7] Do tohoto románského období patří věž a její valené klenby v přízemí a prvním patře a na ni navazující západní část lodi s půlkruhovými okny. Původní je rovněž jižní portál do lodi, ukrytý za později přistavěnou předsíní. Zajímavým románským zdobným prvkem je také berličkový kříž na fasádě věže.
V dalším období byl původní románský presbytář nahrazen stávajícím. Na dobu jeho vzniku se názory liší. Většina starší literatury se přiklání k jeho vzniku do období před husitskými válkami.[8] Jaroslav Skopec se v nejnovějším kompendiu, věnovaném středověkým venkovským okresům na Lounsku, přiklání až k přelomu 50. a 60. let 15. století.[9] Někdy na přelomu 16. a 17. století byla ke kostelu přistavěna jižní předsíň. V roce 1787 byla postavena stávající kruchta. Roku 1853 došlo k postavení sakristie.[10]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]_(1).jpg)
Kostel je jednolodní. Nejstarší románskou částí kostela je obdélná loď s mohutnou hranolovou věží z opuky v západním průčelí a vezděným křížem z čedičových kamenů. Později byl upraven goticky a barokně.[3] Přízemí věže je sklenuté valenou klenbou a v prvním patře se nachází zazděný portál. Fasáda lodi je ukončena obloučkovým vlysem. Na jižní straně do ní vede románský a ze severu gotický portál. V západní části lodi stojí barokní kruchta na dvou pilířích. Na loď navazuje gotický polygonální presbytář s odstupňovanými opěráky. Na severní straně se k němu připojuje sakristie a předsíň s hřebínkovou klenbou k lodi na jihu. Presbytář zaklenutý žebrovou klenbou na konzolách od lodi odděluje lomený vítězný oblouk. Portál na severní straně vede do sakristie.[11]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]Zařízení kostela tvoří oltář z doby okolo roku 1700 s obrazem Stětí svatého Jana Křtitele, menší oltář svaté Anny a kamenná křtitelnice s rokajovým ornamentem ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Ze stejné doby pochází také kazatelna se sochou Dobrého pastýře. Interiér zdobí nástěnné malby z roku 1787 z ruky kadaňského malíře Josefa Sachse.[12] Na stropě lodi to jsou obrazy stětí svatého Jana Křtitele a Kázání svatého Jana Křtitele na poušti. Na stropě v podkruchtí je namalován obraz Kristus vyhání penězoměnce z chrámu a na její poprsnici jsou obrazy čtyř církevních Otců. Klenbu presbytáře zdobí Křest Kristův, čtyři evangelisté a Bůh Otec s anděli.[11]
Uvnitř kostela se nacházejí také náhrobníky Václava Vřesovického z roku 1585, Wolfa Senfelda z roku 1575 a kněze Bohuše z roku 1612. Další, většinou poškozené, náhrobníky jsou zasazené do vnější zdi.[11] Dvoumanuálové varhany postavil v roce 1773 litoměřický varhanář Johann Rusch.[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 109.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 155566 : Kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 136.
- ↑ EMLER, Josef (ed). Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae I, 600–1253. Praha: Královská česká společnost nauk, 1882. 1488 s. Dostupné online. S. 724.
- ↑ TOMEK, Wácslaw Wladiwoj. Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z dioecézí pražské. Praha: Královská česká učená společnost, 1873. 108 s. Dostupné online. S. 76.
- ↑ SKOPEC, Jaroslav (ed.). Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 318. (Dále jen Skopec 2022).
- ↑ Za všechny např. MERHAUTOVÁ, Anežka. Raně středověká architektura v Čechách. Praha: Academia, 1971. 383 s. S. 156–157.
- ↑ Za všechny Dějiny českého výtvarného umění I/1. Praha: Academia, 1984. 397 s. Kapitola Líbal, Dobroslav, Gotická architektura, s. 202.
- ↑ Skopec 2022, s. 324.
- ↑ Skopec 2022, s. 327.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Libčeves, s. 232–233.
- ↑ Skopec 2022, s. 326.
- ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 65.
