Kostel Povýšení svatého Kříže (Třebosice)
Kostel Povýšení svatého Kříže v Třebosicích | |
---|---|
Kostel Povýšení svatého Kříže | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Pardubický |
Okres | Pardubice |
Obec | Třebosice |
Souřadnice | 49°59′54,56″ s. š., 15°43′59,49″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | pardubický |
Farnost | Třebosice |
Status | farní kostel |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | barokní |
Další informace | |
Adresa | Třebosice, Česko |
Kód památky | 23367/6-2163 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky areál kostela Povýšení svatého Kříže) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel povýšení Svatého Kříže v Třebosicích je farním kostelem třebosické farnosti.[1] Areál kostela, jehož součástí je také zvonice, fara se stodolou a ohradní zeď, je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ačkoliv kostel bývá uváděn v jádru jako gotický,[3][4] dochovaná románská křtitelnice naznačuje jeho starší založení.[5] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1349, kdy byl uveden jako farní kostel v listině litomyšlského biskupství. V první polovině čtrnáctého století byl kostel přestavěn a rozšířen v gotickém slohu a dochovaná podoba je výsledkem barokních úprav v první polovině osmnáctého století.[5] Hřbitov v okolí kostela byl zrušen v roce 1797.[6]
V roce 2008 proběhl v sousedství kostela záchranný archeologický výzkum, během nějž bylo nalezeno čtrnáct hrobů z doby od čtrnáctého do osmnáctého století. Kromě kosterních pozůstatků hroby obsahovaly zlomky keramiky z dvanáctého až třináctého století, které naznačují, že v uvedené době se osídlení nacházelo v těsné blízkosti kostela.[7]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Bezvěžový jednolodní kostel má obdélnou loď s rozměry 15,2 × 7,9 metru a pětiúhelný presbytář (5,22 × 4,9 metru) podepřený čtyřmi vnějšími pilíři. Na západě je loď rozšířena o barokní přístavek, na jižní straně se nachází předsíň a na severní sakristie. Loď má plochý rákosový strop, sakristie je sklenuta valenou klenbou a presbytáři je použita gotická žebrová klenba s pětihrannými žebry. Svorník žeber je zdoben freskou Božího oka.[5]
Zařízení
[editovat | editovat zdroj]V presbytáři se dochovaly nástěnné malby ze druhé poloviny čtrnáctého století. Vítězný oblouk je zdoben hvězdnými motivy a postavami proroků. Další malby zobrazují christologické motivy (Ukřižování, Kristus Trpitel s andělem a biskupem), postavy zemských patronů svatého Václava, svatého Vojtěcha a svatého Víta nebo scénu s donátory kostela. Obrazy jsou vzájemně odděleny ornamentálními rostlinnými pásy.[5]
Rokokový hlavní oltář pochází z poloviny osmnáctého století a ze stejné doby je i kazatelna zdobená figurálními reliéfy a křtitelnice se sousoším Křtu v Jordáně.[3]
Areál kostela
[editovat | editovat zdroj]V sousedství kostela stojí dřevěná zvonice s osmibokým půdorysem. Budova má kamennou podezdívku a nízké bedněné přízemí s jehlancovou střechou, z níž vybíhá prkny šalovaná vížka krytá šindely. Konstrukce zvonice byla dendrochronologicky datována do roku 1556.[8]
Budova fary z roku 1786 je přízemní s valbovou střechou krytou bobrovkami. Pětiosé průčelí je členěné lizénovými rámci, v nichž jsou dvoukřídlá okna dělená do šesti polí (jedno okno je zazděné), zdobená plochými šambránami. Vstup do budovy se nachází ve středním poli.[9] K faře patří cihlová stodola z roku 1900. Severní část stodoly, která původně sloužila jako chlév, byla upravena na garáž.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Římskokatolická farnost Třebosice [online]. Biskupství královéhradecké [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2024-09-01]. Identifikátor záznamu 134366 : Kostel Povýšení sv. Kříže. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Třebosice, s. 104.
- ↑ Kostel Povýšení sv. Kříže [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DANČOVÁ, Viktorie. Záchranný archeologický výzkum u kostela Povýšen. In: DAVIDOVÁ, Markéta. Chrudimský vlastivědný sborník. Chrudim: Regionální muzeum v Chrudimi, 2014. Dále jen Dančová (2014). ISBN 978-80-87078-19-8. ISSN 1214-6048. Svazek 18. S. 200.
- ↑ Dančová (2014), s. 201.
- ↑ Dančová (2014), s. 208.
- ↑ Zvonice [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
- ↑ Stodola [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Povýšení svatého Kříže na Wikimedia Commons