Pražská Loreta

Kostel Narození Páně je kostel v Praze na Hradčanech, zvaný též Pražská Loreta či jen krátce Loreta.

Historie

Stavba kostela začala v roce 1626 a byl vysvěcen 25. března 1631. Výstavba byla financována hraběnkou Kateřinou z Lobkovic a navržena italským architektem Giovanni Orsim. V loretánské domku je uvnitř pravděpodobně několik trámů a cihel, které pocházejí přímo z italské Lorety. Chýše (což je základní prvek lorety) byla původně malovaná, až později byla vyzdobena sochami starozákonních proroků a výjevy ze života Panny Marie Loretánské. Počátkem 18. století byla Svatá chýše obehnána barokním průčelím, pod dohledem architektů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

V současné době je zde překrásná sbírka liturgických předmětů, hlavně monstrancí.

Zvonkohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695 a v současnosti se můžeme každou hodinu zaposlouchat do jejích tónů. Jedná se o největší zvonkohru, kterou sestavil v roce 1694 hodinář Petr Neumann ze třiceti zvonů a zvonků ulitých v Amsterdamu a umístil do průčelí na hodinové věži. Na zvonkohru prý kdysi hrával český písničkář a hudební skladatel pan Karel Hašler, k pražské loretánské zvonkohře se tradují i některé historickými prameny neověřené staropražské pověsti či legendy.

Základním prvkem lorety je svatá chýše, která měla podobu malé stavby a podle legend měla připomínat domek, ve kterém žila Panna Marie v Nazaretu.

Pověsti

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Žena pražského pláteníka zemřela na mor. Když onemocněla i jeho dcera, prosil Pannu Marii, aby ji zachránila. Slíbil, že za to věnuje Loretě velký dar. Jeho dcera se uzdravila a vyprávěla otci, že se jí zdálo o andělích, nesoucích zvonky. Pláteník z vděčnosti pořídil loretánskou zvonohru.

Loretánská zvonohra zpočátku odzváněla jenom čas. Jedna chudá vdova měla 27 dětí, které jí umíraly na mor. Vždy, když některé z nich zemřelo, zazvonil jeden ze zvonků. Žalem nad všemi zemřelými dětmi nakonec zemřela i jejich matka a zvonohra jí zazvonila mariánskou píseň, kterou od té doby hraje dodnes. Pověst ve svých knihách o Praze zachytil i Jan Neruda.

Literatura

KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O hradčanské Loretě a její zvonkohře, s. 108-112.

ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Loretánský poklad v Praze. Praha: vl.n., 1901. Dostupné online.

ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha: Kober, 1868. Dostupné online. - kapitola Kapucínský klášter a Loreta.