Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Obděnice)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích | |
|---|---|
_(12.).jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Příbram |
| Obec | Petrovice |
| Lokalita | Obděnice |
| Souřadnice | 49°33′4,77″ s. š., 14°22′27,47″ v. d. |
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | příbramský |
| Farnost | Petrovice u Sedlčan |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 31308/2-2488 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je románský emporový kostel ve vsi Obděnice v okrese Příbram. Je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Petrovice u Sedlčan. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka.[1]
Historie a popis
[editovat | editovat zdroj]Tento ze širokého okolí viditelný kostel se vypíná na malém návrší na západním okraji vsi. Je obklopen hřbitovem, na nějž se vchází klenutou bránou.
Kostel pochází z 12. století a je románského původu. V tomto slohu se dosud zachovalo zdivo lodi a věže a kruchta. Ve 14.–15. století byl kostel přestavěn a románskou okrouhlou apsidu nahradil gotický presbytář. Roku 1603 dal kostel důkladně opravit majitel panství Jakub Krčín z Jelčan, na což upomíná malovaný Krčínův erb na klenbě presbytáře. Současná podoba kostela je z let 1891–1893.[2]
Hlavní oltář je renesanční, s řezaným reliéfem Nanebevzetí Panny Marie a postranními sochami světců Václava a Anežky. Kolem něho stojí sochy apoštolů z původního oltáře. Vedlejší oltář je barokní se znázorněním Nejsvětější Trojice. Loď je od presbytáře oddělena 6,68 m vysokým vítězným obloukem. Pod omítkou byly nalezeny nástěnné malby z Krčínovy doby, představující postavy apoštolů a rytíře (zřejmě Krčína samotného) v životní velikosti; hrany kleneb a okraje oken byly zdobeny rostlinnými ornamenty. Po znaleckém průzkumu byly však malby opět zabíleny.[3] U vchodu je ve zdi velmi stará žulová kropenka s vypuklými ozdobami.
Věž bývala původně nižší, s dřevěným patrem a šindelovou střechou, současná výška věže je výsledkem posledních úprav z konce 19. století. Z původních zvonů byly dva zrekvírovány během první světové války, zůstal nejstarší a největší s vročením L. P. 1494.[4]
Před vchodem do kostela stojí dřevěný kříž s nápisem MISIE 2004.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Ve zdi vedle kazatelny se nachází 140 cm vysoký a 93 cm široký mramorový náhrobek, který sem dal krátce před svou smrtí zasadit Krčín pro svůj hrob. Na náhrobku je vytesán Krčínův znak a latinský epitaf s vynechaným místem pro datum úmrtí. To již doplněno nebylo a hrobka zůstala prázdná. Není tak jasné, kde je slavný rybníkář pohřben. Podle lidových pověstí Krčínovo tělo po smrti odnesl ďábel, s nímž byl Krčín během života spolčen.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-01-03]. Identifikátor záznamu 142814 : Kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany: AlfaPrint, 1994. 756 s. ISBN 80-901734-0-3. S. 198. Dále jen Habart 1994.
- ↑ Habart 1994, str. 198
- ↑ Habart 1994, str. 199
- ↑ Habart 1994, str. 197
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KYPTA, Jan; NACHTMANNOVÁ, Alena; VESELÝ, Jan. Románské jádro a renesanční přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie v Obděnicích na Sedlčansku. Průzkumy památek. 2013, roč. XX, čís. 2, s. 3–28. ISSN 1212-1487.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
