Kostel svatého Jana Křtitele (Třebeš)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svatého Jana Křtitele
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresHradec Králové
ObecHradec Králové
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
husitská (původně)
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
VikariátHradec Králové
Statusfiliální kostel
ZasvěceníJan Křtitel
Architektonický popis
Stavební slohrané baroko
Typ stavbykostel
Výstavba1530
Specifikace
Stavební materiáldřevo
Další informace
AdresaHradec Králové, ČeskoČesko Česko
UliceHusova a Zámeček
Kód památky14512/6-570 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele (dříve kostel Mistra Jana Husa) je raně barokní filiální kostel na území historické osady Kopec Svatého Jana v Třebši, části města Hradec Králové. Spolu s přilehlou zvonicí tvoří kulturní památku České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba a první léta[editovat | editovat zdroj]

Kostelík (či kaple) Mistra Jana Husa je prvně zmiňovaný k roku 1504, kdy italský biskup Filip de Nova Vila vysvětil oltář tohoto kostelíka.[1] Roku 1530 na jejím místě nechává hradecký měšťan Lukáš Forman, jinak Hostovský z Hostovic, postavit kostel na památku Jana Husa, Jeronýma Pražského a jiných věrných mučedníků českých.[2] Na svatostánek mu přispěli i další zámožní měšťané. Stejného roku byl kostel již postaven, neboť již v roce 1530 Forman ustanovil nadaci pro utrakvistického kněze, který by sloužil mši svatou každou čtvrtou neděli a některé svátky. K tomu věnoval 200 kop míšeňských a také velkou vinici, kterou nechal vysázet vedle kostela.[3] Funkci kněze nakonec vykonával kněz od kostela svatého Antonína na Mýtském podměstí (dnes Slezské Předměstí).

Po třicetileté válce[editovat | editovat zdroj]

Po třicetileté válce byl zpustošen mimo další i kostel svatého Antonína, což znamená, že i kostel svatého Jana musel zůstat opuštěn. Později se kostela ujali jezuité a roku 1659 byl přestavěn. 8. července 1675 byl do základů rozbořen a budován od základů znovu. V roce 1691 v něm byl postavený nový hlavní oltář zasvěcený svatému Vojtěchu a roku 1692 byl kostel nově vysvěcen, tentokrát již ve jménu svatého Jana Křtitele.[4] František Pichler, tehdejší primas, nechal vedle kostela roku 1715 postavit kostnici (dnešní zvonici).[5]

19. a 20. století[editovat | editovat zdroj]

V letech 18581859 byl sešlý kostelík opraven a roku 1896 opatřen dřevěným loubím. Roku 1858 byla také zbořena kostnice.[1] Od roku 1958 je kostel památkově chráněn.[6] Před rokem 1979 byla stavba v havarijním stavu a musely být provedeny záchranné práce. Byla vyměněna okna, která obsahují novogotické prvky, byl zhotoven arkádový ochoz okolo kostela, včetně nových sloupů a byl vyměněn šindel. 16. listopadu 1980 zde již mohl kapitulní vikář Karel Jonáš odsloužit první mši svatou po rekonstrukci. Roku 1999 proběhla další oprava kostela z důvodu výskytu dřevokazných hub.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kostel zezadu

Popis kostela[editovat | editovat zdroj]

Kostel je raně barokní, roubená jednolodní stavba obklopená hřbitovem. Obdélná loď s kruchtou má pravoúhlé kněžiště se skosenými rohy. Kolem stropu vede arkádový ochoz. Střecha je šindelová a nástavec na zvon je z pozdější doby.[7]

Zvonice[editovat | editovat zdroj]

Podle dendrochronologie trámů by měla být zvonice postavena okolo roku 1602, přičemž nejstarší zvon zavěšený ve zvonici nese datum 1583 (je však možné, že zvon visel na provizorní konstrukci). Tento zvon nechal na své náklady ulít dlouholetý královéhradecký primátor Martin Cejp z Peclinovce u zvonaře Eliáše Stodoly a daroval jej právě kostelu sv. Jana na Kopečku (tehdy kostelu Mistra Jana Husa na vrchu Konstanci).[8][9]

Je to dřevěná budova na čtvercovém půdorysu na kamenném podloží. Je též krytá šindelem.[7]

Zvony[editovat | editovat zdroj]

Na kostele původně visely dva zvony. Jeden ulitý již v roce 1505 nákladem hradeckého měšťana Jana Rychtaříka a druhý byl podle nápisu odlit až po stavbě kostela.[2] Během přestavby v 17. století byl přidán ještě jeden.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b NĚMEČEK, Jiří. Historie Kopce sv. Jana. Zpravodaj Společnosti ochránců památek ve východních Čechách, z. s.. 2019, roč. XXIX., čís. 1–2, s. 18. Dostupné online. 
  2. a b Děkanství HK: historie - kostel svatého Jana Křtitele. dekanstvihk.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  3. a b Kostel sv. Jana Křtitele, kaplička ve Vysoké - Římskokatolická farnost Nový Hradec Králové. www.antonin.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  4. S.R.O, Turistika cz. Kostel sv. Jana Křtitele na Zámečku. www.turistika.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  5. DOUBEK, Zdeněk. Pohled do historie Nového Hradce Králové. 1. vyd. vyd. Vlkov: H. Rezková 165, [3] s., [14] s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-904449-0-4, ISBN 80-904449-0-3. OCLC 703550014 
  6. kostel sv. Jana Křtitele - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  7. a b Detail dokumentu - G0218497. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. 
  8. BLÁHA, Zdenek. Osobnosti královéhradeckých kancionálů : erby a podobizny mecenášů a tvůrců iluminovaných církevních zpěvníků ze šestnáctého a počátku sedmnáctého století. Vyd. 1. vyd. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové 109 pages s. Dostupné online. ISBN 80-85031-61-2, ISBN 978-80-85031-61-4. OCLC 144101776 
  9. Průvodce sbírkami Městského musea v Hradci Králové [online]. Hradec Králové: Městské průmyslové museum pro severovýchodní část Království českého, 1946 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]