Schodiště ke sv. Janu
| Schodiště ke sv. Janu | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1888 |
| Materiály | Pískovec, cihla |
| Poloha | |
| Adresa | Kopec Svatého Jana, Třebeš, Hradec Králové,  Česko |
| Souřadnice | 50°10′44″ s. š., 15°49′57,07″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schodiště ke sv. Janu je komunikací spojující Třebeš, místní část Hradce Králové, se hřbitovem při kostelu sv. Jana Křtitele. Na původní určení odkazuje kromě polohy také zazděná hřbitovní brána, u které schodiště končí. Umístěno je v severním svahu Kopce sv. Jana a sestává z pískovcových stupňů doplněných cihlovými štěty.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Je pravděpodobné, že jako přirozená spojnice mezi Třebší a hřbitovem byla cesta využívána již ve starších dobách. Mapování stabilního katastru (1840) eviduje pozemek, na kterém se dnes nachází schodiště, jako obecní pastvinu, úzký pruh země propojující polní komunikace v Podzámčí s obecní cestou na Kopci.[1] Hranice této parcely již odpovídá stavu zaneseném v současné katastrální mapě.
Stávající schodiště bylo zřízeno roku 1888 celkovým nákladem 374 zlatých a 53 krejcarů. Z toho částkou 7 zlatých a 8 krejcarů přispěl pan Hodek (snad Josef – pozdější starosta Třebše).[2] Pískovcové stupně byly dovezeny z Opočna a Boháňky, cihly ze Společné cihelny ve Svobodných Dvorech a vápno z Pardubic.[3]
Počátkem roku 1900 vydatné deště podmáčely jílové podloží severního svahu natolik, že na Velikonoce se pod Kavalírovou vilou uvolnil široký pás půdy, který schodiště zasypal.[4] O jeho opravách toho roku zpravuje záznam v knize obecních účtů.[5]
Dle zápisu v obecní kronice k roku 1927 mělo schodiště 88 stupňů (materiál kronikář Josef Blatník nesprávně identifikuje jako opuku). Od Třebše se sem přicházelo asi po 90 krocích od odbočení z polní cesty na úpatí. Již v té době mělo být schodiště ve velmi špatném stavu a chůze po něm zejména v zimě nebezpečná. Ve spodních partiích probíhalo další sesouvání půdy.[6]
Důkazem setrvalého užívání cesty je zápis o schůzi obecního zastupitelstva v Třebši z 25. února 1930, kde na základě návrhu Jana Smotlachy došlo k rozhodnutí opatřit schodiště z jedné strany dřevěným zábradlím.[7]
Podstatné části svého kontextu bylo schodiště zbaveno v důsledku rozorání polních cest v Podzámčí, ke kterému došlo během kolektivizace. Přesto je nadále, navzdory svému stavu, využíváno jako součást širšího zázemí lesoparku pod Rozárkou.
-
Schodiště stoupá k dnes již zazděné zadní bráně na hřbitov. -
Pískovcové stupně místy doplňuje cihlové štětování. -
Fragment cihly ze Společné cihelny -
Fragment cihly ze Společné cihelny
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Státní okresní archiv v Hradci Králové (SAOvHK), fond Archiv obce Třebeš, knihy (evidence majetku obce a obyvatel), inv. č. 14, kn. č. 14, Inventář obce (1881).
- ↑ Státní okresní archiv v Hradci Králové (SAOvHK), fond Archiv obce Třebeš, účetní materiál, inv. č. 47, kn. č. 26, Obecní účty (1886–1920), s. 9.
- ↑ Tamtéž, s. 7.
- ↑ DOUBEK, Zdeněk. Třebeš : Lhota pod strání, Kopec svatého Jana. 1. vyd. vyd. Vlkov: Helena Rezková 166 s., [17] s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-904449-6-6, ISBN 80-904449-6-2. OCLC 872340305
- ↑ Státní okresní archiv v Hradci Králové (SAOvHK), fond Archiv obce Třebeš, účetní materiál, inv. č. 47, kn. č. 26, Obecní účty (1886–1920), s. 47.
- ↑ Státní okresní archiv v Hradci Králové (SAOvHK), fond Archiv obce Třebeš, knihy, inv. č. 1, kn. č. 1, Obecní kronika (1927–1932), s. 47.
- ↑ Státní okresní archiv v Hradci Králové (SAOvHK), fond Archiv obce Třebeš, knihy, inv. č. 4, kn. č. 4, Zápisy schůzí obec. Výboru a Zastupitelstva (1910–1942), s. 380.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schodiště ke sv. Janu na Wikimedia Commons
