Kostel svatého Jakuba Většího (Kněževes)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Rakovník |
| Obec | Kněževes |
| Souřadnice | 50°8′46,98″ s. š., 13°38′7,44″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | rakovnický |
| Farnost | Petrovice u Rakovníka |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | František Ignác Prée |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Délka | 20 m |
| Šířka | 9 m |
| Výška | 10 m |
| Umístění oltáře | východ |
| Další informace | |
| Adresa | Kněževes, Česko |
| Kód památky | 19153/2-2653 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi na Rakovnicku je filiální kostel ve farnosti Petrovice u Rakovníka. Stojí na Václavském náměstí ve středu městyse. Kostel v Kněževsi je doložen ve čtrnáctém století, ale dochovaná stavba pochází z první poloviny století osmnáctého, kdy ji podle plánů Františka Ignáce Préea nechal postavit Jan Josef z Valdštejna. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Farní kostel byl v Kněževsi poprvé zmíněn roku 1327.[2] Tehdy byl kostel opevněný a z fortifikace se dochovala část vodního příkopu.[3] Původní stavba v roce 1718 vyhořela a dochovala se z ní pouze věž s točitým schodištěm. Roku 1721 nechal hrabě Jan Josef z Valdštejna na místě vyhořelé budovy postavit nový kostel v barokním slohu. Plány pro stavbu pravděpodobně navrhl architekt František Ignác Prée.[4] Až do 31. prosince 2003 byl kněževeský kostel farním a od té doby je filiálním kostelem petrovické farnosti.[5]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Kostel stojí v parkově upraveném areálu bývalého hřbitova, jehož plochu ze tří stran vymezuje vodní příkop.[3] Jednolodní kostel má čtvercový presbytář s půlkruhovým závěrem. K severní straně presbytáře přiléhá čtverhranná věž, jejíž přízemí slouží jako valeně klenutá sakristie. Fasády jsou členěné lizénovými rámy a pravoúhle rámovanými okny zakončenými segmentem. Uprostřed štítu je výklenek se sochou svatého Josefa a na štítových nárožích stojí sochy svatého Jakuba a svatého Ondřeje.[4] Věž je jednopatrová a zastřešená osmibokou bání s lucernou.[6]
Chrámová loď s rozměry 20,1 × 8,9 metru[7] je sklenutá třemi poli valené klenby s výsečemi a v presbytáři je použita placková klenba s konchou. Vnitřní stěny jsou členěné plochými pilastry.[4] Prostor lodi osvětlují dvě trojice bočních oken, jedno okno se nachází v presbytáři a další na severní straně nad kruchtou. Ta stojí v západní části lodi a podpírá ji dvojice čtyřbokých pilířů.[7]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář je tabernáklový se scénou Ukřižování.[4] V sousedství oltáře jsou ve výklencích umístěny sochy svatého Rocha, Jakuba, Jana a Vavřince.[8] Hlavní oltář doplňují dva rozvilinové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a svatému Václavovi s obrazem od Josefa Vojtěcha Hellicha. Čtvrtý oltář v kostele je novorománský a zasvěcený svaté Anně.[4] Dřevěná kazatelna pochází z roku 1699. Na poprsníku ji zdobí motiv evangelistů a na zadní straně obraz Krista dobrého pastýře.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Identifikátor záznamu 129896 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 20. Dále jen Cechner (1913).
- ↑ a b Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 73–74.
- ↑ Filiální kostel sv. Jakuba Staršího, Kněževes [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Cechner (1913), s. 21.
- ↑ a b Cechner (1913), s. 22.
- ↑ Cechner (1913), s. 24.
- ↑ Cechner (1913), s. 26.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi na Wikimedia Commons
