Kopřivák (rostlina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKopřivák
alternativní popis obrázku chybí
Kopřivák Dendrocnide photinophylla
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď kopřivovité (Urticaceae)
Rod kopřivák (Dendrocnide)
Miq.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřivák (Dendrocnide) je rod ostře žahavých rostlin z čeledě kopřivovitých rostoucí v tropických oblastech.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostliny tohoto rodu, který zahrnuje asi 35 druhů, rostou v jižní a jihovýchodní Asii, v Austrálii, na Papui-Nové Guineji a na ostrovech v Pacifiku, hlavně na vlhkých stanovištích v nížinách. Většinou dávají přednost zásadité půdě a vyrůstají nejčastěji v lesních prolukách, na porušených okrajích pralesů nebo opuštěných obdělávaných pozemcích a zahradách, kam se šíří svými dobře klíčícími semeny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to stále zelené listnaté jednodomé nebo dvoudomé stromy (až 40 m vysoké) nebo zřídka keře s větvemi sympodiálně rostoucími ukončenými růžicemi listů. Dřevo těchto stromů se řadí mezi měkká, řídká dřeva jehličnanů. Jednoduché, střídavé, často velmi veliké listy s opadavými palisty vyrůstají na dlouhých řapících. Jejích kožovité, zpeřeně žilnaté čepele bývají zvlněné, vroubkované nebo hladké a jsou vždy porostlé ostrými a tvrdými chlupy.

Jednopohlavné květy na stopkách vyrůstají v chomáčích nebo vějířích a tvoří axiální květenství hrozen nebo klas. Samčí květy se 4 až 5 okvětními lístky mají tyčinkyprašníky a zakrslý pestík. Samičí květy se 4 nestejně velkými, překrývajícími se okvětními lístky vespod srostlými vyrůstají jednotlivě nebo jsou seřazeny do řad či vějíře. Mají oválný, jednodílný, horní semeník s nitkovou nebo jazýčkovitou bliznou. Neokřídlený plod s jedním semenem je oříšek nebo nažka s tvrdým obalem a připojenou trvalou bliznou, je podlouhle zploštěného, elipsoidního až vejčitého tvaru, obvykle bývá výrazně bradavčitý.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Ekonomický přínos rostlin rodu kopřivák je minimální. Jeho dřevo je nekvalitní a používá se výhradně jako palivo. Z kůry některých druhů vyrábějí místní obyvatelé provazy.

Nebezpečí[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy tohoto rodu mají listy pokryty tvrdými dutými chlupy které jsou inkrustovány křemičitany a jsou náchylné na mechanické poškození. Dojde-li ke kontaktu se živočichem konec chlupu se po zapíchnutí do jeho kůže odlomí a uvolní se z něho žahavá látka. Rostlina chlupy pravidelně obměňuje a opadávající mohou mimoděk způsobit potíže při vdechnutí.

Na rozdíl od známé kopřivy dvoudomé která používá kyselinu mravenčí, kopřivák do kůže vpravuje směs dosud ne zcela prozkoumaných toxinů které způsobují zrudnutí a bolest nejen v postiženém místě, ale i v jiných částech těla. Přestože toto žahnutí nezpůsobí zjistitelné poškození organismu, může bolest trvat i několik dnů nebo se opětovně vracet. Jednotlivé druhy kopřiváku jsou rozličně nebezpečné, nejvíce bolestivé je asi zasažení kopřivákem morušovitým.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • E-PROSEA: Dendrocnide [online]. PROSEA, Plant Resources of South-East Asia, Bogor, ID, [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Flora of China: Dendrocnide [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • ABC Science: Stinging Trees [online]. Australian Broadcasting Corporation Offices, Sydney, AU, rev. 08.02.2001, [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Praktický průvodce mikrosvětem: Trichomy [online]. OS Mimoni, Hlavatce 2, Tábor, [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]