Komorní Hrádek (zámek)
| Komorní Hrádek | |
|---|---|
.jpg) letecký pohled | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1412 |
| Stavebník | Racek Kobyla z Dvorce |
| Další majitelé | Kostkové z Postupic páni z Kunštátu a Poděbrad Valdštejnové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Komorní Hrádek, Chocerady,  Česko |
| Souřadnice | 49°52′5,06″ s. š., 14°47′54,07″ v. d. |
  Komorní Hrádek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 34680/2-59 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komorní Hrádek je středověký hrad přestavěný na barokní zámek na okraji stejnojmenné osady u Chocerad v okrese Benešov. Nachází se na levém břehu řeky Sázavy v nadmořské výšce okolo 360 metrů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad, původně zvaný Veselé, byl založen vyšehradským purkrabím a konšelem Rackem Kobylou ze Dvorce († 2. února 1416).[1] Stavbu hradu povolil král Václav IV. dne 28. srpna 1412,[2] ale hrad byl nejspíše dostavěn už před tímto datem.[1] Nově založený hrad nahradil starší Čejchanov, který stával asi o 200 metrů dále na západ. Důvodem výstavby nového sídla bylo pravděpodobně dobytí Čejchanova v roce 1404 a jeho nevhodná poloha snadno ohrozitelná střelbou z palných zbraní.[2]
Po smrti Racka Kobyly držela panství jeho vdova Anna z Úlibic spolu s rytíři Mikulášem Šraňkem a Mikulášem z Reblic, kteří byli poručníky nezletilých Rackových dětí. Anna z Úlibic postoupila v roce 1422 své statky, tedy Hrádek na Sázavě zvaný Veselé s poplužními dvory, mlýny, lesy, řekou a vesnicemi Chocerady, Vráž a Dolince, husitskému hejtmanovi Vilému Kostkovi z Postupic († 6. listopadu 1436).[1]
Od rodu Kostků získal na počátku 16. století panství Albrecht Rendl z Oušavy. V roce 1516 prodal celé hrádecké panství Ludvíku Zajímačovi z Kunštátu († 1543) z rodu pánů z Poděbrad. Koupí hradu se však Ludvík Zajímač zadlužil, a nebyl schopen splatit celou kupní částku, takže Rendlovi synové roku 1525 podstoupili své nezaniklé dědické právo na panství Hrádek Jaroslavovi ze Šelmberka († 14. března 1550). Jaroslav ze Šelmberka zastával v letech 1525–1549 významný úřad nejvyššího komorníka království Českého a hrad byl od této doby nazýván Komorní Hrádek. Jaroslav je také pravděpodobným inicátorem přestavby hradu na renesanční zámek.[1]
Roku 1554 zámek koupil Jan mladší z Valdštejna († 1576). Hrabě František Josef z Valdštejna jej roku 1733 prodal hraběti Janu Adolfu z Metsch, respektive jeho dceři Karolíně Marii provdané za Jana Josefa Khevenhüllera.[1] Khevenhüllerům patřil Komorní Hrádek až do roku 1945. Po roce 1945 sloužil jako ozdravovna válečných letců, kteří se vrátili ze zahraničí.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Hrad[editovat | editovat zdroj]
Původní hrad byl nejméně dvoudílný. Hradní jádro mělo čtvrkruhový půdorys a na jižní a západní straně je chránil později zaniklý příkop. Na těchto stranách se dochovalo gotické zdivo z druhého desetiletí 15. století. Zdivo ze stejné doby se částečně dochovalo i v severním křídle, zatímco podoba východní strany byla zcela změněna při renesanční přestavbě. Na severovýchodní straně jádra stávala drobná čtverhranná věž.[2]
Ze zástavby předhradí se dochovala část obvodové hradby na jižní straně a archeologicky zjištěné pozůstatky dvou budov, mezi kterými vedla přístupová cesta k jádru. V době pozdní gotiky bylo opevnění předhradí posíleno mohutnou štítovou zdí na východní straně s dochovanou dělostřeleckou kobkou. V jihovýchodním nároží stávala pravděpodobně bateriová věž.[2]
Zámek[editovat | editovat zdroj]
Zámek tvoří starší budova z druhé poloviny 16. století a mladší trojkřídlá přístavba ze 17. století. Starší budova je renesanční dvoupatrová a čtyřkřídlá budova kolem kosočtverečného dvora. Stěny mají sgrafitovou rustiku, v severním křídle je rokoková kaple svaté Trojice, v současné době z roku 1758. K západní straně přiléhá rozsáhlá trojkřídlá novostavba ze 17. století s hladkou fasádou, s věží v západním křídle nad vjezdem a uvnitř s velkým sálem se štukovou výzdobou. Kolem zámku je anglický park.[3]
Loretánská kaple[editovat | editovat zdroj]
Roku 1765 dala Marie Karolína hraběnka z Khevenhüller postavit na okraji zámeckého parku poblíž Vráže Loretánskou kapli. Ustanovila, aby po celý rok v sobotu byla v kapli obětována mše svatá a aby každoročně třetí neděli po Velikonocích byla zde slavena pouť k Sedmibolestné Panně Marii. Kapli nadala též věčným světlem. Dne 10. srpna 1766 byla Santa Casa posvěcena od opata kláštera Sázavského Leandra Kramáře. Při josefínských reformách roku 1787 byla kaple zrušena a dřevěná mariánská soška byla 25. dubna přenesena do chrámu ve Vranově. Zrušená kaple byla přenechána myslivci, kterému sloužila jako skladiště. Roku 1870 zemřela kněžna Antonie Khevenhüllern-Metsch, která plánovala kapli obnovit jako poutní místo. Její příbuzní nechali původní Santa Casu zbořit a na jejím místě dali postavit roku 1872 kapli novou podle nákresu vídeňského architekta. V ní poté byla kněžna pohřbena.[4][5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 726 s. Kapitola Komorní Hrádek – zámek, s. 202–203.
- ↑ a b c d DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Komorní Hrádek, s. 268–269.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 510.
- ↑ PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první, Arcidiecese Pražská. V Praze: Nákladem dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907–1913. Sv. 1, S. 81. Dostupné online.
- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 80-7277-015-2. S. 146.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 510.
- Kolektiv: Historie a současnost Komorního Hrádku; Ministerstvo obrany České republiky, Praha, 2009; 107 s. dostupné online Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Komorní Hrádek na Wikimedia Commons
