Komba Garnettova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKomba Garnettova
alternativní popis obrázku chybí
Komba Garnettova v ZOO Cincinnati
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Řád primáti (Primates)
Čeleď kombovití (Galagonidae)
Rod Otolemur
Binomické jméno
Otolemur garnettii
Ogilby, 1838
Areál komby Garnettovy
Areál komby Garnettovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komba Garnettova (Otolemur garnettii) je druh stromové poloopice, endemické pro východní pobřeží Afriky. Aktivní je v noci a živí se ovocem a hmyzem.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

  • O. g. garnettii – srst na hřbetě má dozelena až červenohněda, břicho dožluta a terminální stranu ocasu černou
  • O. g. lasiotis – je celkově světlejší než O. g. garnettii a je zbarvená došeda, břicho má bílé a terminální strana ocasu je tmavší než zbytek a celý ocas je pak zakončen bílou špičkou
  • O. g. kikuyuensis – má šedý kožich s nádechem zelené na hřbetě, bocích a končetinách, srst na břiše je žlutohnědá a ocas je obvykle světle hnědý s černým koncem
  • O. g. panganiensis – je červenohnědá až šedá bez zeleného nádechu, břicho je bíložluté a konec ocasu tmavě hnědý až černý

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Gomba Garnettova je vzhledem k ostatním druhům komb relativně velká. Uši má v poměru k hlavě dosti malé. Oči má velké a vidění binokulární. Zubní vzorec je 2:1:3:3. Má tělo v průměru dlouhé 26 cm a ocas dlouhý 31 až 44 cm. Hmotnost se pohybuje od 500 g do 1 kg. Samci bývají o 19 % větší než samice, ale zato déle dospívají.

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o raritně chovaný druh. Na počátku roku 2014 bylo v 19 světových zoo chováno celkem 43 komb Garnettových, a z toho pouze 10 samic. V evropských zoo se přitom jednalo o 15 těchto komb, přičemž samice byly jen dvě (jedna v Zoo Plzeň a druhá v Zoo Ostrava). Na severoamerické zoo připadalo 25 komb Garnettových, z nichž bylo 8 samic.[2]

O necelých pět let později (na podzim 2018) byla situace příznivější jen částečně. Počet chovatelů klesl na 18, ale počet jedinců stoupl o 13. Z 56 chovaných zvířat bylo samic jen 18, takže problém s jejich nedostatkem stále přetrvával. Třináct samic připadalo na severoamerické zoo a zbylých pět na zoo evropské. Čtyři z těchto samic byly umístěny v českých zoo: Zoo Jihlava, Zoo Ostrava, Zoo Plzeň, Zoo Praha.[3]

Na počátku roku 2020 byl tento druh chován v sedmi evropských zoo, z toho hned čtyř českých[4]:

Dále byly tyto komby chovány v Zoo Bratislava na Slovensku, Zoo Köln v Německu a Zoo Poznaň v Polsku.[4]

Odchovy jsou vzácné a jsou častější v Evropě než v Americe. Odchovem komby Garnettovy se mohou pochlubit i české zoologické zahrady – Zoo Ostrava[2] a Zoo Plzeň.[4]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

V Zoo Praha byl tento druh prvně chován v letech 2007 až 2010. Aktuální chov započal roku 2015.[4] V letech 2017 i 2018 byli chováni tři samci a jedna samice.[5][6] V prosinci 2019 se narodilo mládě[7], které znamená prvoodchov v historii této zoologické zahrady.[8]

Druh je k vidění v pavilonu Afrika zblízka v horní části zoo, a to v expozici společně s mangustami trpasličími.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern greater galago na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2020.2. 9. července 2020. Dostupné online. [cit. 2020-07-10]
  2. a b Ojedinělý odchov komby Garnettovy v Zoo Ostrava. Zoo Ostrava - příroda na dosah - zážitkové dárky [online]. 2014 [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.zooostrava.cz/cz/novinky/970-ojedinely-odchov-komby-garnettovy-v-zoo-ostrava/
  3. Mládě komby Garnettovy - Novinky - Novinky - O zoo - Zoo Ostrava. www.zooostrava.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  4. a b c d www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  5. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  6. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  7. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  8. Výroční zpráva 2019. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]