Přeskočit na obsah

Knížecí Pláně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Knížecí Pláně
Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních
Obnovený hřbitov na Knížecích Pláních
Lokalita
Charaktersamota
ObecBorová Lada
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel0 (2021)[1]
Katastrální územíKnížecí Pláně (11,96 km²)
PSČ385 01
Počet domů0 (2021)[1]
Knížecí Pláně
Knížecí Pláně
Další údaje
Kód části obce107964
Kód k. ú.707961
Zaniklé obce.cz639
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Knížecí Pláně (německy Fürstenhut) jsou bývalá obec na Šumavě, část obce Borová Lada v okrese Prachatice v Jihočeském kraji.[2] Místo se nachází v Národním parku Šumava na holé planině v nadmořské výšce 1021 metrů těsně u hranic s Německem. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]

Fürstenhut podle A. Lewého (1845–1897)

Nutnost zpracovat dřevo v pohraničních lesích vedla k tomu, že byl na místě, které se tehdy nazývalo německy „Schöne Ebene“ – Pěkná vyhlídka, v roce 1792[4] založen dřevařský revír později nazvaný Fürstenhut, na kterém byla postavená hájovna s myslivnou.[5] V roce 1799 zde vznikla osada a v roce 1800 dal kníže Josef II. ze Schwarzenbergu souhlas k tomu, aby si zde 48 dřevařských rodin postavilo své domky.[6] Nová vesnice byla postavena mezi lety 1800 až 1801 a dostala německý název Fürstenhut, který později (v roce 1877) český ekvivalent v pojmenování obce Knížecí Pláně. Obyvatelé osady docházeli do Nového Světa, vzdáleného deset kilometrů, na bohoslužby a do školy,[7] než zde byla v roce 1821 zřízena škola[5][8] a o tři roky později postavena dřevěná kaple.[9] V roce 1827 zde byla zřízena expozitura, v roce 1849 lokálie povýšená roku 1856 na samostatnou farnost.[10]

Nejstarší písemná zpráva o počtu domů a obyvatel je z roku 1840.[11] Tehdy zde stálo již 59 domů, ve kterých bydlelo celkem 521 osadníků.[11] Tehdy (1840) zde také stála myslivna, lesní hájovna, mlýn,[12] pila, škola, obecní úřad, čtyři ubytovací hostince a nacházelo se tu i stanoviště hraniční stráže.[11] V roce 1861 byl položen základní kámen nového kamenného kostela svatého Jana Křtitele.[11] Ten byl za účasti široké veřejnosti slavnostně vysvěcen dne 27. ledna 1864.[11] Rok poté (1865) byla v Knížecích Pláních postavena fara.[11] V té době (1865) zde již žilo v 60 domech na 725 osob.[11][p 1] V pozdějších letech se počet domů sice zvyšoval, zatímco počet obyvatel mírně klesal.[11] Část vsi včetně kostela v roce 1912 vyhořela. Nový kostel byl v pseudogotickém slohu vystavěn v roce 1915. Až do roku 1913 měli místní dřevaři poddanské postavení závislé na knížecím velkostatku. Po vzniku ČSR v roce 1918 a zestátnění schwarzenberských lesů na základě pozemkové reformy došlo k definitivnímu zrovnoprávnění obyvatelstva. Knížecí Pláně se potýkaly velmi silnou nezaměstnaností v důsledku velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století.[13]

Teprve v roce 1902 zde byl zřízen samostatný obecní úřad.[11] Poštovní úřad na Knížecích Pláních byl otevřen o jedenáct let později – v roce 1913.[11][14] V 1. světové válce padlo 30 místních obyvatel.[14] V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob, přičemž převážná část obyvatelstva byla německé národnosti (jen 8 osob bylo české národnosti).[11] Na konci 30. let 20. století zde žilo v téměř 80 domech 450 obyvatel (z toho jen 9 české národnosti).[11] V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. Po skončení druhé světové války značná část obyvatelstva uprchla do Německa.[11] Řádným odsunem obyvatelstva německé národnosti tak úředně prošlo jen 58 osob.[11] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že k 22. květnu 1947 bylo v obci Knížecí Pláně sečteno 53 přítomných obyvatel.[15] Obec Knížecí Pláně byla 16. února 1952 úředně připojena k obci Nový Svět.[16] Ještě v roce 1957 tady bydlelo 53 osob, ale vznik zakázaného příhraničního pásma zapříčinil definitivní zánik obce Knížecí Pláně.[11][p 2] Kostel nechala odstřelit Československá lidová armáda v roce 1956.[11] Současně s kostelem byl zlikvidován i přilehlý hřbitov.[17][18] Do současnosti (2019) se nezachoval ani jeden z původních domů obce.[11] Na místě, kde nyní (2019) stojí budova Knížecí Pláně – Hájenka, stávala kdysi hájovna.[11]

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem. Je zde obnovený pomník padlým v 1. a 2. světové válce.[14] Kromě nepatrných pozůstatků zlikvidovaných domů je v terénu dobře patrný především systém polí, ohraničených mezními pásy z mohutných balvanů.[19]

Nově zde byla postavena (v roce 1999, na místě bývalé hájovny) farma s chovem ovcí a skotu, v níž je restaurace a ubytování.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[20][21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 767 713 638 531 534 474 458 34 0 0 0 0 0 0 0
Počet domů 62 67 66 66 67 68 75 75 0 0 0 0 0 0 0

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1899 Knížecí Pláně byly osadou městyse Strážný v okrese Prachatice. V letech 1900–1952 byly samostatnou obcí v okrese Prachatice. V následujícím období byla osada úředně zrušena a jako část obce Borová Lada byla obnovena 11. října 2005.[22]

Okolí a zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Z demografického úhlu pohledu se jednalo o dobu maximálního rozkvětu obce.
  2. ↑ Obec Knížecí Pláně zanikla po roce 1950.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  2. ↑ Tajemství šumavských Knížecích Plání. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 196.
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 3. M–Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. 629 s. S. 370.
  5. 1 2 Zaniklé kostely Šumavy: Knížecí pláně (Fürstenhut). S. 14–18. Sv. Jan Prachatický, měsíčník prachatického vikariátu [online]. 2014-02 [cit. 2025-06-22]. Roč. 2013–2014, čís. 6, s. 14–18. PDF online.
  6. ↑ PUHANI, Josef. Chronologische Notizen zur Geschichte von Winterberg und Umgebung: 1195-1926. Winterberg: J. Puhani, 1927. 128 s. Dostupné online. S. 35–36. (německy)
  7. ↑ PULKRÁBEK, Jaroslav. Stopařův průvodce šumavskými hřbitovy: Knížecí Pláně. S. 16–18. Sv. Jan Prachatický, měsíčník prachatického vikariátu [online]. 2016-04 [cit. 2025-06-22]. Roč. 2015–2016, čís. 8, s. 16–18. PDF online.
  8. ↑ ZVÁNOVEC, Mikuláš. Bývalá obecná škola Knížecí Pláně [online]. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského [cit. 2025-06-22]. Dostupné online.
  9. ↑ STARÝ, Václav. Památky Prachaticka a Vimperska. Prachatice: ONV, 1969. 51, 176 s. S. 15.
  10. ↑ Catalogus venerabilis cleri saecularis et regularis Dioeceseos Bohemo-Budvicensis pro anno domini 1890. Bohemo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, 1890. Dostupné online. S. 181–182.
  11. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Informační popis podrobné historie Knížecích Plání vyvěšený na vnější stěně budovy hostince a penzionu Knížecí Pláně – Hájenka.
  12. ↑ Reifenmühle, Tremlmühle [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
  13. ↑ ZVÁNOVEC, Mikuláš. Knížecí Pláně / Fürstenhut [online]. [cit. 2024-09-06]. Dostupné online.
  14. 1 2 3 Šumava.Net.cz: Knížecí Pláně [online]. [cit. 2026-09-04]. Dostupné online.
  15. ↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30.
  16. ↑ Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
  17. ↑ Knížecí Pláně | Borová Lada a okolí. www.borova-lada.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online.
  18. ↑ kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  19. ↑ Archeologický atlas ČR: Knížecí Pláně: Zaniklá dřevorubecká vesnice Fürstenhut (19. a 20. století) [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.
  20. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  21. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  22. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 236.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]