Klejnárka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klejnárka
Klejnárka u Chedrbí nad soutokem s Paběnickým potokem
Klejnárka u Chedrbí nad soutokem s Paběnickým potokem
Základní informace
Délka toku 40,3 km
Plocha povodí 350,1 km²
Průměrný průtok 1,32 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-04-01-004
Pramen
u obce Dobrovítov
49°46′48″ s. š., 15°18′58,6″ v. d.
516,5 m n. m.
Ústí
do Labe u Starého Kolína
50°1′13,3″ s. š., 15°16′24,3″ v. d.
193,5 m n. m.
Protéká
ČeskoČesko Česko (Středočeský kraj - Zbýšov, Močovice, Církvice, Nové Dvory, Starý Kolín)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Povodí Klejnárky
Povodí Klejnárky

Klejnárka je malá řeka na Kutnohorsku ve Středočeském kraji ústící zleva do Labe nedaleko Kolína u obce Starý Kolín v nadmořské výšce 193,5 m. Délka toku činí 40,3 km.[1] Plocha povodí měří 350,1 km².[1]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Klejnárka pramení na Českomoravské vrchovině asi 5 km jihozápadně od Zbýšova u obce Dobrovítov jako Jánský potoknadmořské výšce 516,5 m. Teče převážně severním až severozápadním směrem. Na horním toku v obci Zbýšov napájí velký Zbýšovský a Pilský rybník, pod kterým přijímá zleva svůj první větší přítok nazývaný Krchlebský potok. V tomto úseku je též někdy označována jako Opatovický potok podle osady Opatovice, kterou protéká níže po proudu. U Doudovského mlýna, který se nachází jihozápadně od vsi Březí výrazně posilují tok zleva Senetínský potok a po několika stech metrech zprava Vranidolský potok. Odtud si říčka razí cestu hlubokým, zalesněným, skalnatým údolím přes Krchlebskou dubinu ke vsi Chedrbí, kde přijímá zleva Paběnický potok. Zde je již označována jako Klejnárka. Po dalších zhruba 10 km odtud severním směrem protéká v těsné blízkosti historického města Čáslav. Od Čáslavi pokračuje na severozápad rovinatou krajinou k obci Nové Dvory, kde z levé strany přijímá říčku Vrchlici, která přitéká z jihozápadu od Kutné Hory. Po dalších 6 km severozápadním směrem se Klejnárka spojuje u Starého Kolína se starým labským ramenem, které se nazývá Černá struha. Společný tok nesoucí jméno říčky je dlouhý 1,5 km.

Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]

Hustota říční sítě

Největším přítokem Klejnárky co se délky toku, plochy povodí a vodnosti týče je Vrchlice. Ostatní její přítoky jsou již výrazně menší. Průměrná hustota říční sítě Klejnárky činí 1,19 km/km².[2] Celkově se v jejím povodí nachází 338 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 99 vodních toků v délce 1 až 10 km.[1] Potoků dlouhých 10 až 20 km je v povodí celkem pět.[1] V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nalézá jeden vodní tok, kterým je říčka Vrchlice.[1]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok Klejnárky u ústí činí 1,32 m³/s.[10] V dobách extrémního sucha může řeka na některých úsecích zcela vyschnout. Stalo se tak například 11. srpna 2015, kdy byl ve stanici Chedrbí zaznamenán nulový průtok.[11]

Hlásný profil:[12]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Chedrbí 22,45 64,74 km² 0,29 m³/s 48,6 m³/s

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Říčka je sjízdná po jarním tání, či vydatných deštích. Jako začátek plavby lze zvolit místo v lesnatém údolí pod vsí Březí, pod soutokem s Vranidolským potokem. Obtížnost úseku Březí - Chedrbí je WW1 až WW2. Šířka toku se zde pohybuje od 3 do 5 m. Níže po proudu protéká říčka rovinatou, méně zajímavou krajinou při nízké vodácké obtížnosti.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Základní charakteristiky toku Klejnárka a jeho povodí [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.  
  2. HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Klejnárky [online]. [cit. 2015-12-04]. Dostupné online.  
  3. a b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  4. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  5. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 102) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  6. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 110) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  7. a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 112) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  8. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 113) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  9. HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 111) [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné online.  
  10. Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha : Academia, 1984. 316 s. S. 136.  
  11. ČHMÚ – Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015 (str. 39) [online]. [cit. 2016-01-03]. Dostupné online.  
  12. Hlásný profil stanice Chedrbí [online]. [cit. 2015-01-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]