Přeskočit na obsah

Klášter augustiniánů (Mělník-Pšovka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter augustiniánů
Mělník-Pšovka
Bývalý klášter augustiniánů v Mělníku-Pšovce s kostelem sv. Vavřince
Bývalý klášter augustiniánů v Mělníku-Pšovce s kostelem sv. Vavřince
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MístoMělník-Pšovka
UliceČeskolipská
Souřadnice
Map
Základní informace
Řádaugustiniáni
Založení1263
Zrušení1789
Odkazy
Kód památky20560/2-1382 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter obutých augustiniánů v Mělníku-Pšovce je někdejší konvent obutých augustiniánů v Pšovce, části města Mělník. Dnešní podoba areálu je z doby barokní přestavby. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.[1] V současné době v objektu sídlí dům pro seniory s pečovatelskou službou.

Klášter z nádvoří
Klášterní kostel sv. Vavřince
Bývalá hospodářská budova v areálu kláštera

Klášter augustiniánů byl vybudován roku 1263. Jeho donátory byli bratři Pavel z Luštěnic a Smil z Cítova. Augustiniáni sem přišli z Pivoně. Konventní kostel sv. Vavřince vysvětil biskup Jan III. z Dražic. Roku 1268 potvrdil král Přemysl Otakar II. bohaté nadání kláštera od jeho fundátora. Roku 1328 získal klášter příjmy ze Střem. Roku 1373 měl konvent spor s Mělníkem o hranice.

Dne 18. března 1421 byl klášter vypálen husity a 26 členů konventu bylo buď pobito, nebo uteklo. Řeholní život zde byl obnoven v roce 1484. Brzy však kázeň v klášteře silně poklesla. Bylo zde mnoho mnichů z Itálie. Za českého povstání proti panovníkovi získalo klášter a jeho statek město Mělník. Posledním převorem před povstáním byl od roku 1615 Gabriel z Hory Ulmy.[2]

V roce 1619 povstalí stavové zabavili konvent jeho hmotné zabezpečení a použili ho na úhradu vojska. Areál kláštera v roce 1620 koupilo od stavů město Mělník, a řeholníci byli nuceni žít jen v několika místnostech v patře konventních budov.[2]

Obnovy se klášter dočkal až v roce 1640. Klášter a kostel prodělaly barokní přestavbu, kdy se na výzdobě hlavního oltáře klášterního kostela podílel Karel Škréta. Řeholníci tehdy působili také v duchovní správě několika okolních farností (např. v Horní Vidimi). V roce 1789 byl klášter císařem Josefem II. zrušen. Tehdy bylo v klášteře patnáct řeholníků, kteří odešli buď do Svaté Dobrotivé u Hořovic nebo ke sv. Tomáši v Praze a do Bělé pod Bezdězem. Augustinián Marek Blažej se stal prvním farářem v Pšovce, kdy byl konventní kostel sv. Vavřince prohlášen za farní.

Od náboženské matice koupila roku 1789 klášter i statek Marie Ludmila z Lobkovic a v klášteře byly zřízeny kanceláře vrchní správy lobkovického panství Mělník.[2] V 80. letech 20. století byla v klášteře učňovská škola.[3]

Domov pro seniory Senlife

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 klášter koupila společnost Klášter Mělník s.r.o. za účelem přestavby na domov pro seniory. Provozovatelem domova seniorů se stala společnost Senlife.[4] V říjnu 2021 získal Klášter Mělník Zvláštní cenu poroty soutěže Best of Realty.[5]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu kolem obdélného dvora s ambitem a s kostelem sv. Vavřince na severní straně. Prostory jsou v přízemí sklenuty valeně s lunetami nebo křížovou hřebínkovou klenbou. Při jižní straně kostela jsou dvě obdélné prostory, které jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou. Jedna z nich se stala sakristií kostela.[3] V zachovaném čtvercovém ambitu, jehož arkády byly roku 1866 zazděny, je zachován mramorový náhrobník z roku 1574.[2]

Kostel sv. Vavřince má zachován gotický pravoúhlý presbytář, k němuž byla přistavěna později plochostropá loď.[2]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 131396 : Klášter augustiniánů s kostelem sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. 
  3. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech P/Š, sv. III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Kapitola Mělník, místní část Pšovka, s. 372. 
  4. Od léta 2021 nabízíme bydlení pro seniory v Mělníku [online]. Senlife s.r.o. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  5. STROUHAL, Jan. Sen noci vánoční. Dvojice přeměnila ruinu kláštera na oázu pro seniory. Forbes [online]. 2021-12-24. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MARROU, Henri: Svatý Augustin, Augustin a augustiniáni v českých zemích, Křesťanská akademie Řím, 1979

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]