Klášter křižovníků (Most)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klášter křižovníků s červeným křížem
v Mostě
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Most
Souřadnice
Základní informace
Řád Řád Božího hrobu
Založení 1227
Zrušení 1253
Mateřský klášter zderazský klášter v Praze
Znak GA Ordre du Saint-Sépulcre.svg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter křižovníků existoval ve městě Most v letech 1227-1950 a to postupně jako klášter dvou řádů: klášter řádu rytířů strážců Božího hrobu v Jeruzalémě v letech 12271253 a klášter křižovníků s červenou hvězdou v letech 12531950.

Křižovníci s červeným křížem[editovat | editovat zdroj]

(latinsky) Fratres cruciferi Dominici sepulchri Hierosolymitani

Nynější Most patříval známému českému rodu Hrabišiců. Hrabišic Kojata odkázal 22. července 1227 Most s kaplí sv. Václava i se vším příslušenstvím křižovníkům na Zderaze. Ale asi roku 1237 zabral celé toto zboží král a na vrchu nad tehdejší vsí postavil hrad (německy) Landeswarte (Hněvín). Brzy potom, nejdéle roku 1253, přešla kaple sv. Václava i se špitálem z rukou křižovníků s červeným křížem do majetku a správy křižovníků s červenou hvězdou.

Křižovníci s červenou hvězdou[editovat | editovat zdroj]

Klášter křižovníků s červenou hvězdou
v Mostě
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Most
Základní informace
Řád Křižovníci s červenou hvězdou
Založení 1253
Zrušení 1950
Znak Cross with red star.png
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V Mostě získali křižovníci s červenou hvězdou roku 1253 kapli sv. Václava a špitál s komendou, který patři dříve křižovníkům s červeným křížem. Roku 1280 dostala komenda v Mostě od pražského měšťana Volflima (psáno též Wobolin) Nemilkov. Mostecká komenda přetrvala i husitské bouře a kolem roku 1580 získala kostel Zlatníky. V pozdější době získala statek Taschenberg s Chanovem, Nemilkovem, Sedlcem a částí Braňan, Koporče a Kaštic. Zakládací listina komendy shořela roku 1639 spolu s archivem, takže pro nejstarší období chybějí přímé doklady. Komenda unikla za Josefa II. sekularizaci a trvala nepřetržitě až do roku 1950. Zbývá ještě dodat, že ve druhé polovině 16. století byl mostecký komtur vizitátorem zahražanského kláštera magdalenitek.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]