Sedlec (Korozluky)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sedlec
Střed osady
Střed osady
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 37 (2011)
Domů 24
Nadmořská výška 214 m
Lokalita
PSČ 434 01
Obec Korozluky
Okres Most
Historická země Čechy
Katastrální území Sedlec u Obrnic (2,9951 km²)
Zeměpisné souřadnice
Sedlec
Sedlec
Další údaje
Kód části obce 69621
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlec (německy Sedlitz) je osada, která je součástí obce Korozluky v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 214 metrů asi 5,5 km jihovýchodně od města Mostu. Ze severu je osada ohraničena říčkou Srpinou a železniční tratí a ze severovýchodu ji obepíná silnice I/15 z Loun do Mostu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Sedlci pochází až z roku 1787. Ves tehdy patřila k církevnímu panství Chanov-Nemilkov a k těmto statkům náležela až do zrušení poddanství v roce 1848. Po roce 1850 se Sedlec stal osadou obce Vtelno. Na konci 19. století se osamostatnil a v té době zde byla zprovozněna železniční stanice na trati Most – ObrnicePostoloprty (zastávka Sedlec u Obrnic). V roce 1960 se Sedlec stal osadou obce Korozluky.

Díky nedaleké těžbě minerální vody Zaječická hořká (do Anglie byla vyvážená jako Sedlitz-Wasser), používané jako regulátor zažívání při léčbě mnoha chorob zažívacího ústrojí se obec dostala do názvu preparátu Sedlecký prášek (Seidlitz Powder), který se na konci 19. století rozšířil po Evropě jako projímadlo. Sedlitz powder, vyráběný na různých místech, ale neměl nic společného s odparky solí vody místních studní, pouze využíval osvědčené jméno.

Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím, po válce se u obce těžil jíl. V roce 1968 zde vznikl velký sklad potravin a zeleniny. V roce 1971 se začal v Sedlci stavět nový pivovar jako náhrada za zbořený ve starém Mostě. V roce 1974 zahájila provoz stáčírna lahvového piva, celý provoz byl zahájen v roce 1976. V devadesátých letech 20. století se pivovar potýkal s ekonomickými problémy a dne 30. října 1998 zde byla ukončena výroba. Dnes je areál využíván jako sklady soukromých firem.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Ve vesnici je několik zdrojů hořké vody stejného typu jako Zaječická hořká. Jedním z nich je studna u cesty poblíž bývalé školy, která podle rozboru z roku 1958 poskytovala vodu s celkovou mineralizací 9,16 g.l−1. Voda v ní obsahovala v jednom litru 1268 mg hořčíku, 391,2 mg vápníku, 290 mg sodíku a 235 mg draslíku.[1]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 117 170 139 183 217 203 200 225 241 171 100 19 22 37
Domy 22 26 30 32 29 32 36 36 . 18 18 15 13 16
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Korozluky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 149–150. 
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407. 
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]