Katedrála Panny Marie (Palma de Mallorca)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Katedrála Panny Marie
Kathedrale von Palma II.jpg
Místo
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Souřadnice
Katedrála Panny Marie
Katedrála Panny Marie
Architektonický popis
Stavební sloh gotická architektura
Výstavba 1229
Odkazy
Oficiální web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Katedrála La Seu v Palma de Mallorca

Katedrála Panny Marie v mallorském hlavním městě Palma de Mallorca, nazývaná také La Seu[p 1] je jedna z největších gotických katedrál v Evropě, pocházející z roku 1230. Patří mezi kulturní památky na území Španělska a od roku 1931 je zapsaná na seznamu Bien de Interés Cultural (BIC).[1]

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Aragonský král Jakub I. Dobyvatel (katalánsky: Jaume I. el Conqueridor) se rozhodl zbavit ostrov Mallorca nadvlády Arabů a vrátit ho zpět mezi křesťanská území. V roce 1229 ho čekala velká bitva a když se blížil se svým loďstvem ke břehům ostrova, zastihla ho na moři velká bouře. Král Jakub I. učinil slib, že když vyvázne se svými lidmi z bouře a vyhraje bitvu, postaví dóm na počest Panny Marie. Tak se také stalo a v roce 1230 byl na ruinách arabské mešity položen základní kámen budoucí katedrály.

Stejně jako všechny ostatní gotické katedrály, nebyla ani tato dokončena v době svého vzniku, ale pracovalo se na ní ještě několik dalších století.[2] V roce 1346 byla zasvěcena Panně Marii, dokončena byla v roce 1601. Při zemětřesení v roce 1851 se zřítila západní část katedrály, která byla obnovena při velké rekonstrukci v letech 19041914.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Řez katedrálou (autor nákresu: Ludvík Salvátor Toskánský, 1882)

Mohutná stavba se rozkládá na ploše 6 655 m² v délce 121 m a šířce 55 m. Je postavena z pískovce zlatohnědé barvy. Její katalánský gotický styl se liší od klasického francouzského stylu. I když nezapře silný vliv gotických staveb z Île-de-France, jsou zde patrné i prvky arabské architektury, např. úzká postranní okna a jejich obloukové zakončení. Dvě hlavní věže mají výšku 67,5 m. Zvonice s 9 zvony ze 13. století je vysoká 48 m.

Vzhledem k tomu, že od moře hrozilo neustále nebezpečí od cizích dobyvatelů, pirátů a loupeživých korzárů, stávala se katedrála postupně, stavebními úpravami i vzhledem, spíše nedobytnou pevností, než svatostánkem.

Katedrála má tři brány: na jižní straně Portal del Mirador, na západní straně Portal Major a na severní straně Portal de l'Almoina, který slouží zároveň jako hlavní vchod pro návštěvníky. Poblíž zvonice se v areálu nachází muzeum, kde jsou uloženy rukopisy, přenosné oltáře a ostatky svatých.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér katedrály
Detail růžicového okna

V protikladu k mohutnosti vnější stavby se uvnitř katedrály uplatňuje především světlo a prostor. Interiéru dominují velká růžicová okna, z nichž největší, v průčelí, má průměr 13,3 m. Díky světelným efektům, vznikajícím průchodem světla těmito i postranními okny s výraznou barevnou mozaikou, získala katedrála, která je též bazilikou[3] přízvisko "katedrála světla".

Klenutý strop hlavní lodi, vysoký 44 m, nese 14 štíhlých sloupů. V bočních lodích jsou umístěny kaple. V kapli Nejsvětější Trojice (Capella de la Trinitat) jsou uloženy sarkofágy s ostatky mallorských panovníků. Kromě kaplí se v interiéru nachází starý a nový kapitulní sál, křížová chodba, kazatelna, hlavní, sloupové varhany, oltáře a biskupské křeslo.

Presbytářpolygonální tvar. Hlavní oltář, nad nímž je zavěšena dřevěné skulptura Ježíše Krista na kříži, byl v roce 1914 doplněn o baldachýn s osvětlením, znázorňující trnovou korunu. Jedná se o dílo španělského umělce Antoni Gaudího. V roce 2007 byly v kapli Svatého otce instalovány keramické plastiky a sochy mallorského výtvarníka Miquela Barceló za účasti španělského krále Juana Carlose I..[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Katedrála stojí v sousedství paláce Almudaina, jedné z mála dochovaných maurských staveb na Mallorce. Původní sídlo maurských vezírů se stalo později rezidenčním palácem mallorských panovníků a je jednou z oficiálních rezidencí španělské královské rodiny.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tento výraz se používal pro velké církevní stavby v Aragonském království a stejné označení nesou i další stavby na jiných místech v Evropě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bienes culturales protegidos (španělsky)
  2. SYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura – Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. ISBN 80-901562-4-X. Kapitola Gotická architektura, s. 158. (česky) 
  3. Basilicas, Spain
  4. Miquel Barceló en la Seu de Mallorca. www.mallorcaquality.com [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SALVATOR, Ludwig. Die Balearen in Wort und Bild, II. (Mallorca, Menorca). Würzburg, Lipsko: L. Woerl, 1897. ISBN 978-8487416002. Kapitola Mallorca. (německy) 
  • DURLIAT, Marcel. L'Art en el Regne de Mallorca. [s.l.]: Editorial Moll, 1989. 316 s. ISBN 978-8427306202. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]