Karl Franckenstein
| Karl baron von Franckenstein | |
|---|---|
 Erb rodu Franckensteinů | |
| Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku | |
| Ve funkci: 1880 – 1888 | |
| Předchůdce | Gustav Kálnoky |
| Nástupce | Konstantin Trauttenberg |
| Rakousko-uherský vyslanec v Sasku | |
| Ve funkci: 1872 – 1880 | |
| Předchůdce | Ludvík Paar |
| Nástupce | Anton Wolkenstein-Trostburg |
| Narození | 22. ledna 1831 Frankfurt nad Mohanem |
| Úmrtí | 2. února 1898 (ve věku 67 let) Vídeň |
| Rodiče | Karl Arbogast von und zu Franckenstein |
| Děti | Clemens von Franckenstein Georg von und zu Franckenstein |
| Příbuzní | Georg Arbogast von und zu Franckenstein a Heinrich Baron von und zu Franckenstein (sourozenci) |
| Profese | diplomat a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Boromeus Vincent svobodný pán von Franckenstein (Karl Borromäus Vinzent Freiherr von und zu Franckenstein) (22. ledna 1831, Frankfurt nad Mohanem – 2. února 1898, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat původem z Bavorska. Přes třicet let působil v diplomatických službách, naposledy byl rakousko-uherským vyslancem v Dánsku (1880–1888). Po odchodu do penze byl jmenován členem Panské sněmovny.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z bavorského šlechtického rodu, byl synem bavorského státního rady barona Karla Franckensteina (1798–1845). Od roku 1855 působil v diplomatických službách Rakouska, svou kariéru zahájil na nižších postech v Berlíně, Londýně, Bernu, Petrohradě a Frankfurtu nad Mohanem. Později byl vyslaneckým radou ve Washingtonu (1868–1869) a v Petrohradě (1869–1872). V letech 1872–1880 byl rakousko-uherským vyslancem v Drážďanech a svou kariéru zakončil jako vyslanec v Kodani (1880–1888). V roce 1890 byl penzionován, mezitím byl v roce 1889 jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny.
V roce 1872 se oženil s hraběnkou Elmou Schönborn-Wiesentheid (1841–1884) z významné německé šlechtické rodiny.[1] Jejich starší syn Clemens (1875–1942) vynikl jako hudební skladatel a autor řady oper, mladší syn Joseph (1878–1953) byl diplomatem a v letech 1920–1938 vyslancem Rakouské republiky v Londýně. Jako odpůrce nacismu byl po anšlusu Rakouska odvolán a nakonec zůstal v Británii trvale.
Karlův starší bratr Georg von Franckenstein (1825–1890) byl německým politikem a v letech 1879–1887 místopředsedou německého Říšského sněmu. Švagr Karlovy manželky Elmy hrabě Otto Brandis (1848–1929) byl diplomatem a rakousko-uherským vyslancem v několika zemích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Karl Franckenstein na webu rakouského parlamentu dostupné online
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rodokmen Schönbornů dostupné online
