Karel Skorkovský
| Dr. Ing. Karel Skorkovský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. dubna 1881 Humpolec  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. září 1959 (ve věku 78 let) Rokycany  Československo |
| Povolání | podnikatel a stavební inženýr |
| Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
| Příbuzní | Jiří Skorkovský (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Skorkovský (17. dubna 1881, Humpolec[1] – 28. září 1959, Rokycany) byl český stavební inženýr a podnikatel, jehož firma se zaměřovala na železobetonové stavby. Jeho starším bratrem byl politik a redaktor Jiří Skorkovský.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde roku 1904 získal titul inženýr, a do roku 1908 tam působil jako asistent prof. Josefa Šolína. V letech 1908–1910 cestoval a praktikoval po Evropě, roku 1909 obhájil titul doktora technických věd. Zajímal se také o letectví. V roce 1911 vydal knihu Řiditelné balony a létadla.[2] Založil firmu Pražská stavební a betonářská společnost, o rok později získal koncesi, později ji přejmenoval na Dr. Ing. Karel Skorkovský. Jeho firma se úspěšně rozvíjela a roku 1923 měla již pobočné závody v Brně a Bratislavě, a podílela se na mnoha významných stavbách, např. Paláce Lucerna, Paláce Adria, Veletržního paláce, Libeňského a Jiráskova mostu, Masarykových domovů v Krči, nebo Nákladového nádraží na Žižkově.[3]
Firma Dr. Ing. Karel Skorkovský byla jednou z hlavních firem, zabývajících se stavbou československého opevnění. Její zaměstnanec, Ing. Bechyně, vyvinul speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při jejich stavbě. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.[4] Po mnichovské dohodě společnost přišla o zakázky na opevnění, získala však zakázku na dálnici Praha-Brno, a na stavbu největšího československého obloukového dálničního mostu přes Šmejkalku u Senohrab. Stavba začala v roce 1939, v roce 1942 byla zastavena, a dokončena byla až v roce 1950. V roce 1948 byla firma znárodněna a včleněna do národního podniku Stavby silnic a železnic.
Karel Skorkovský zemřel v roce 1959.[5] Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu českobratrská evangelická církev v Humpolci
- ↑ Dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný nové doby, heslo Skorkovský Karel.
- ↑ MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel [online]. Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Budoucnost patří betonu. Euro.cz [online]. 2005-03-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Skorkovský Karel. Sv. 10, str. 1293
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Skorkovský na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Skorkovský
- Karel Skorkovský v informačním systému abART
