Přeskočit na obsah

Karel Rudolf z Lichtenštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Rudolf kníže z Lichtenštejna
1. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura)
Ve funkci:
18. dubna 1861 – 16. ledna 1899
Předchůdcetitul udělen
NástupceRudolf z Liechtensteinu
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1867 – 16. ledna 1899
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komorník
Ve funkci:
? – 16. ledna 1899
PanovníkFrantišek Josef I.

Narození19. dubna 1827
Velký Varaždín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí16. ledna 1899 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníLichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
TitulHodnostní korunka náležící titulu kníže 18. dubna 1861 rakouský knížecí titul
RodičeKarel František z Liechtensteinu (1790–1865) a
Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
Příbuzníbratr: Rudolf z Liechtensteinu (1838–1908)
sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900)
švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859)
sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894)
švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890)
sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894)
švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896)
sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905)
švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904)
Profesepolitik
CommonsKarl Rudolf von Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Rudolf kníže z Lichtenštejna (Karl Rudolf Fürst von Liechtenstein) (19. dubna 1827 Velký Varaždín16. ledna 1899 Vídeň[1]) byl rakouský šlechtic a důstojník z rodu Lichtenštejnů. Jako dědic vedlejší rodové linie získal v roce 1861 rakouský knížecí titul a stal se dědičným členem panské sněmovny. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek v Moravském Krumlově

Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů,[pozn. 1] narodil se jako starší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Od roku 1846 sloužil v armádě, během revoluce v Uhrách v roce 1849 byl zraněn. V hodnosti rytmistra zastával v roce 1851 funkci pobočníka císaře Františka Josefa, v roce 1858 v hodnosti podplukovníka odešel do výslužby. Jako předurčený dědic vedlejší linie Lichtenštejnů získal v roce 1861 rakouský knížecí titul a od roku 1867 byl dědičným členem panské sněmovny, byl též c. k. komořím. Po otci zdědil velkostatky na jižní Moravě, Moravský Krumlov, Budkov a Hostim. Ve Vídni a na Moravě byl členem řady spolků. Zemřel bez potomstva a byl pohřben v rodové hrobce v Moravském Krumlově,[2] majetek a knížecí titul přešel na mladšího bratra Rudolfa. Po Rudolfově smrti (1908) převzalo majetek potomstvo jejich sester (Kinští, Trauttmansdorffové, Salm-Reifferscheidtové).

  1. Zakladatelem moravskokrumlovské sekundogenitury, označované též jako karlovská větev, byl polní maršál Karel Boromejský z Lichtenštejna (1730–1789), mladší bratr panujícího knížete Františka Josefa I. Pro sekundogenituru byl z rodového majetku vyčleněn Moravský Krumlov, později potomci přikoupili další rozsáhlé statky na Moravě (Velké Losiny 1802, Hostim 1858).
  1. Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1899, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 215 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  2. KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]