Kapustňák

Kapustňák
	kapustňák širokonosý
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	savci (Mammalia);
Řád	sirény (Sirenia);
Čeleď	kapustňákovití (Trichechidae); Gill, 1872
Rod	kapustňák (Trichechus); Linné, 1758
	Mapa rozšíření kapustňáků: kapustňák senegalský – oranžově; kapustňák jihoamerický – červeně, kapustňák širokonosý – zeleně Mapa rozšíření kapustňáků: kapustňák senegalský – oranžově; kapustňák jihoamerický – červeně, kapustňák širokonosý – zeleně
Sesterská skupina
	dugongovití (Dugongidae)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapustňák (Trichechus) je jediný rod z čeledi kapustňákovití. Jsou to velcí vodní savci známí také jako mořské krávy. Kapustňákovití se liší od dugongovitých (moroňovitých, Dugongidae) ve tvaru lebky a ocasu. Ocas kapustňáka má pádlovitý tvar, zatímco moroně tvar vidlicovitý. Jsou to býložravci, kteří traví většinu času pastvou v mělkých vodách.

Existují tři druhy kapustňáka: kapustňák senegalský (Trichechus senegalensis) obývá západní pobřeží Afriky, kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis) východní pobřeží Jižní Ameriky a kapustňák širokonosý (Trichechus manatus) neboli lamantin žije v mělkých, bahnitých pobřežních oblastech Severní, Střední a Jižní Ameriky a Karibského moře. Na ostrově Portoriko se v domorodém jazyce kapustňákům říkalo „manatí“, toto jméno se odrazilo i v latinském názvu (Trichechus manatus) a přešlo i do některých dalších jazyků, například do angličtiny.

Kapustňák floridský byl po nějakou dobu považován za samostatný druh, ale ITIS (Integrovaný taxonomický informační systém) jej překlasifikoval jako poddruh kapustňáka širokonosého. Dosahuje více než 4,5 m a žije jak ve sladké, tak ve slané vodě. Dříve byl loven pro olej a maso, ale nyní je chráněný zákonem.

Kapustňáci spolu s lenochody jsou jediní savci, u kterých není krční páteř tvořena 7 obratli.^[1]

Nejbližšími příbuznými kapustňáků jsou sloni. Kapustňákům dorůstají zuby po celý život. Na rozdíl od většiny ostatních savců však zuby nerostou z čelisti nahoru nebo dolů, ale zezadu dopředu. V každé čelisti mají 6 až 8 stoliček, které se během života postupně doplňují ze zadní strany čelisti (podobně jako slonům, ale ti mají jen jednu až dvě stoličky v každé čelisti). Horní pysk kapustňáků je chápavý (podobně jako sloní chobot), každá polovina se může pohybovat nezávisle, pomáhají si jím podávat potravu do tlamy. Většina obratlovců má 7 krčních obratlů, kapustňáci však pouze 6 (další výjimkou v tomto směru jsou lenochodi). Každá plíce je v samostatné dutině. Namísto jedné bránice mají dvě polobránice. Nemají ušní boltce, ale pravděpodobně dobře slyší. Oči jsou chráněny průhlednou blánou. Především kolem tlamy, ale i jinde po těle mají hmatové chlupy. Přední končetiny mají srostlé prsty, jsou však na nich 3 až 4 nehty a jsou relativně ohebné ve všech kloubech.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks. PhysOrg, 6. května 2011 (anglicky)
↑ Manatee Anatomy. Ocean Today [online]. National Ocean Service, NOAA [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kapustňák na Wikimedia Commons
Taxon Trichechidae ve Wikidruzích

[1] Sticking their necks out for evolution: Why sloths and manatees have unusually long (or short) necks. PhysOrg, 6. května 2011 (anglicky)

[2] Manatee Anatomy. Ocean Today [online]. National Ocean Service, NOAA [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]